Maurice Fitzhardinge Berkeley
Maurice Fitzhardinge Berkeley, 1. baron Fitzhardinge (Maurice Frederick Fitzhardinge Berkeley, 1st Baron Fitzhardinge of Bristol) (3. ledna 1788 – 17. října 1867, Berkeley Castle, Gloucestershire, Anglie) byl britský admirál. U Royal Navy sloužil od napoleonských válek, později byl dlouholetým členem Dolní sněmovny a působil v námořní administraci. Dvakrát zastával funkci prvního námořního lorda (1852, 1854–1857). V roce 1861 byl s titulem barona povolán do Sněmovny lordů a v roce 1862 dosáhl hodnosti admirála.
| Admirál Maurice Berkeley | |
|---|---|
 | |
| První námořní lord | |
| Ve funkci: 13. února 1852 – 2. března 1852 | |
| Předchůdce | Sir James Deans-Dundas |
| Nástupce | Hyde Parker |
| Ve funkci: 26. května 1854 – 24. listopadu 1857 | |
| Předchůdce | Hyde Parker |
| Nástupce | Sir Richard Saunders Dundas |
| Narození | 3. ledna 1788 |
| Úmrtí | 17. října 1867 (ve věku 79 let) Berkeley Castle |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Choť | Lady Charlotte Lennox (od 1823) Lady Charlotte Reynolds-Moreton (od 1834) |
| Rodiče | Frederick Augustus Berkeley a Mary Cole |
| Děti | Swinburne Frederica Charlotte FitzHardinge Berkeley Francis Berkeley, 2nd Baron FitzHardinge Charles Berkeley, 3rd Baron FitzHardinge Fenella FitzHardinge Berkeley |
| Příbuzní | Grantley Berkeley, Craven Berkeley, Henry FitzHardinge Berkeley, William Berkeley, 1st Earl FitzHardinge, Thomas Berkeley, 6th Earl of Berkeley, Lady Caroline Berkeley, Lady Mary Berkeley, Emily Berkeley, Augustus Berkeley, Henrietta Berkeley a Maria Berkeley (sourozenci) Eva Gifford[1], Harriet Ella Gifford[1], Emily Gifford[1], Edric Gifford, 3rd Baron Gifford[1], Evelyn Mary Gifford[1], Eleanor Gifford[1], Edward Robert Gifford[1], Elspeth Fitzhardinge Gifford[1], Edgar Berkeley Gifford, 4th Baron Gifford[1], Maurice Gifford[1], Elton Vivian Gifford[1] a Edith Charlotte Gifford[1] (vnoučata) |
| Profese | politik a námořní důstojník |
| Ocenění | velkokříž Řádu lázně |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra
editovat
Pocházel z významného šlechtického rodu Berkeleyů, narodil se jako druhorozený syn Fredericka Augusta Berkeleye, 5. hraběte Berkeleye (1745–1810), mimo jiné patřil k nemanželskému potomstvu Karla II., byl též synovcem admirála Georga Cranfielda Berkeleye[2]. U královského námořnictva sloužil od roku 1802, vynikl v bojích u břehů Pyrenejského poloostrova, v roce 1814 dosáhl hodnosti kapitána. Po napoleonských válkách žil v civilu, v letech 1831–1833, 1835–1837 a 1841–1857 byl členem Dolní sněmovny (v parlamentu zastupoval město Gloucester, protože v hrabství Gloucestershire měla rodina statky), politicky patřil k whigům[3]. V námořní administraci byl čtvrtým námořním lordem (1833–1835, 1837–1839), třetím námořním lordem (1846–1847) a druhým námořním lordem (1849–1852, 1853–1854)[4]. Mezitím byl také námořním pobočníkem královny Viktorie (1846–1849) a v roce 1850 dosáhl hodnosti kontradmirála. V letech 1852 a 1854–1857 zastával funkci prvního námořního lorda. V tomto úřadu se podílel na koordinaci operací krymské války[5]. Mezitím byl povýšen na viceadmirála (1856) a byl jmenován členem Tajné rady (1855), téhož roku obdržel velkokříž Řádu lázně. V roce 1857 zdědil majetek svého staršího bratra Williama Berkeleye, 1. hraběte Fitzhardinge (1786–1857). V roce 1861 získal titul barona Fitzhardinge a vstoupil do Sněmovny lordů, v roce 1862 dosáhl hodnosti admirála. Zemřel na starobylém rodovém sídle Berkeley Castle v hrabství Gloucestershire.
Rodina
editovatJeho první manželkou byla Charlotte Lennox (1804–1833), dcera kanadského generálního guvernéra 4. vévody z Richmondu, po ovdovění se v roce 1834 podruhé oženil s Charlotte Reynolds-Moreton (1806–1881), dcerou 1. hraběte z Ducie. Potomstvo měl jen z prvního manželství (celkem čtyři děti). Dědicem byl starší syn Francis Berkeley, 2. baron Fitzhardinge (1826–1896), který sloužil v armádě a v mládí byl několik let členem Dolní sněmovny. Zemřel bez potomstva, titul zanikl úmrtím jeho mladšího bratra Charlese Berkeleye, 3. barona Fitzhardinge (1830–1916). Ten byl též poslancem Dolní sněmovny a stejně jako otec zastupoval v parlamentu město Gloucester.
Měl šest bratrů, z nichž pět zasedalo v Dolní sněmovně.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k l Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Rodokmen hrabat Berkeleyů dostupné online Archivováno 16. 10. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Maurice Fitzhardinge Berkeley na webu britského parlamentu dostupné online
- ↑ Personální obsazení funkce lordů admirality v letech 1660–1870 na webu British History Online dostupné online
- ↑ TARLE, J. V.: Krymská válka; Praha, 1951, s. 66–67
Externí odkazy
editovat- Admirál Maurice Berkeley na A Naval Biographical Dictionary dostupné online
- Admirál Maurice Berkeley na webu thepeerage dostupné online
