Ana Brnabićová
Ana Brnabićová | |
---|---|
Ana Brnabićová | |
12. předsedkyně vlády Srbska | |
Ve funkci: 29. června 2017 – 20. března 2024 | |
Prezident | Aleksandar Vučić |
Vicepremiér | Ivica Dačić Rasim Ljajić Zorana Mihajlovićová Nebojša Stefanović |
Předchůdce | Aleksandar Vučić |
Nástupce | Miloš Vučević |
Ministryně financí Srbska | |
Ve funkci: 16. května 2018 – 29. května 2018 | |
Předseda vlády | Ana Brnabićová |
Předchůdce | Dušan Vujović |
Nástupce | Siniša Mali |
Ministryně pro státní správu a samosprávu Srbska | |
Ve funkci: 11. srpna 2016 – 29. června 2017 | |
Předseda vlády | Aleksandar Vučić Ivica Dačić (úřadující) |
Předchůdce | Kori Udovičkiová |
Nástupce | Branko Ružić |
Stranická příslušnost | |
Členství | Srbská pokroková strana |
Narození | 28. září 1975 (49 let) Bělehrad, Jugoslávie |
Partner(ka) | Milica Đurđić |
Děti | 1 |
Alma mater | Northwood University University of Hull |
Profese | politička |
Ocenění | Řád Republiky srbské |
Podpis | |
Commons | Ana Brnabić |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ana Brnabićová (srbsky Ана Брнабић, Ana Brnabić; * 28. září 1975 Bělehrad, SFRJ) je srbská politička, od června 2017 předsedkyně vlády Srbska, jakožto první žena, první otevřeně hlásící se k homosexuální orientaci a první premiérka částečně chorvatského původu v tomto úřadu.[1] V květnu 2018 působila zároveň jako ministryně financí.
V letech 2016–2017 působila jako ministryně pro státní správu a samosprávu ve vládě Aleksandra Vučiće. Poté, co byl Vučić zvolen prezidentem a odstoupil z pozice předsedy vlády, ji 15. června 2017 pověřil sestavením nové vlády.[2]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Rodinný původ
[editovat | editovat zdroj]Její dědeček z otcovy strany, Anton Brnabić, chorvatský jugoslávský armádní důstojník, se narodil ve Staré Bašce na chorvatském ostrově Krk, v dnešním Chorvatsku. Bojoval spolu s jugoslávskými partyzány během druhé světové války a po válce získal hodnost podplukovníka. Babička z otcovy strany se narodila v Gorobilje nedaleko Požegy. Prarodiče z matčiny strany pocházejí z jihovýchodního Srbska, z Babušnice.[3]
Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Brnabićová se narodila 28. září 1975 v Bělehradě, kde také vyrůstala a navštěvovala prestižní Bělehradské páté gymnázium.
V roce 1994 odešla do Spojených států studovat na Northwood University ve státě Michigan. Studijní obor administrativu zde dokončila v roce 1998 a získala titul BBA (Bachelor of Business Administration). Poté získala titul MBA na University of Hull ve Velké Británii a následně více než deset let pracovala pro mezinárodní organizace, zahraniční investory, samosprávy i pro veřejný sektor v Srbsku.[4]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 2006 byla místopředsedkyní Národní aliance pro ekonomický rozvoj. Spolupracovala s řadou amerických společností, které v Srbsku realizovaly projekty v rámci programu USAID. V letech 2002–2011 pracovala v USAID. Poté pracovala ve firmě Continental Wind Serbia, a od roku 2013 byla její ředitelkou.[5]
Vláda Aleksandara Vučiće
[editovat | editovat zdroj]V srpnu 2016 byla jmenována ministryní veřejné správy a místní samosprávy ve vládě Aleksandara Vučiće. Kromě toho je předsedkyní Rady pro inovativní podnikání a informační technologie srbské vlády, Republikové rady pro národnostní menšiny a viceprezidentkou republikové rady pro reformu veřejné správy.
Premiérka Srbska
[editovat | editovat zdroj]Poté, co v prezidentských volbách roku 2017 vyhrál dosavadní premiér Aleksandar Vučić, pověřil Brnabićovou sestavením nové vlády. Její kabinet získal důvěru Národního shromáždění 29. června 2017 většinou 157 z 250 poslanců. Stala se tak první osobou homosexuální orientace ve vysoké srbské politice a také první ženou v čele srbské vlády.[6]
V březnu 2018 se krátce stala úřadující ministryní financí. Tuto funkci vykonávala 13 dní až do nástupu Dušana Vujoviće.[7] V říjnu 2019 potvrdila, že se připojila k vládnoucí Srbské pokrokové straně. 25. října 2019 podepsala Dohodu o volném obchodu mezi Srbskem a členskými státy Euroasijské hospodářské unie (EAEU).[8]
Poté, co se pandemie covidu-19 rozšířila v Srbsku, stanula Brnabićová v čele krizového výboru pro zdraví. 15. března vyhlásila výjimečný stav a její vláda vydala nařízení, která měla potlačit důsledky vypuknutí epidemie.[9][10] V květnu 2021 jménem Srbska vyprovázela dar 100 620 dávek vakcín Pfizer BioNTech do České republiky.[11]
Názory a postoje
[editovat | editovat zdroj]Brnabić sama sebe charakterizovala jako proevropskou a technokratickou premiérku.[12] Vysvětlila, že prioritami její vlády jsou modernizace, reforma vzdělávání a digitalizace.[13] Na druhou stranu je však kritizována kvůli tomu, že je hlavou konzervativní a nacionalistické vlády, ve které zasedají i otevřeně protizápadní a proruští ministři.[14][15][16]
Kosovo
[editovat | editovat zdroj]V prosinci 2018 komentovala ohlášenou transformaci kosovských bezpečnostních sil na kosovskou armádu. Prohlásila: „Doufám, že nebudeme muset použít naši armádu, v tuto chvíli je to však jedna z možností, která je na stole, neboť člověk nemůže být svědkem nové etnické čistky Srbů a nových bouří – přestože po nich volá Edi Rama.“[17]
Dne 20. ledna 2020 se vlády Srbska a Kosova dohodly na obnovení letů mezi svými hlavními městy poprvé po více než dvou desetiletích. Dohoda přišla po měsících snahy diplomata Richarda Grenella, amerického velvyslance v Německu, kterého americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštním vyslancem pro srbsko-kosovské vztahy.[18][19]
Srebenický masakr
[editovat | editovat zdroj]14. listopadu 2018 v rozhovoru s německou veřejnoprávní stanicí Deutsche Welle Brnabićová popřela, že by masakry Bosňanů bosensko-srbskými silami v červenci 1995 ve Srebrenici byly aktem genocidy.[20] O dva týdny později přijal Evropský parlament usnesení, v němž lituje pokračujícího popírání genocidy ve Srebrenici částmi srbských úřadů a připomněl, že plná spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a jejím nástupnickým mechanismem zahrnuje přijetí jeho rozsudků.[21] Za popírání genocida kritizoval Brnabićovou i soud v Haagu.[20]
LGBT práva
[editovat | editovat zdroj]Poté, co byla jmenována premiérkou, prohlásila, že si nepřeje být označována jako premiérka homosexuálů a že neplánuje „v této fázi prosadit právní reformy LGBT“, neboť plánuje upřednostnit jiné politické reformy.
V září 2017 se Brnabićová zúčastnila pochodu Belgrade Pride a stala se tak první srbskou premiérkou, která se takové akce zúčastnila.[22] Na akci prohlásila:
„ | Vláda je zde pro všechny občany a bude chránit respektování práv všech občanů. | “ |
Brnabićová též prosazuje dědická práva stejného pohlaví.[23] Někteří novináři ji však kritizují za nedostatečné hájení rovnosti LGBT osob v Srbsku.[24][25]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Brnabićová získala mnoho cen za rozvojové projekty, na kterých pracovala. Jejím nejvyšším oceněním je Řád Republiky srbské.[26]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SURK, Barbara. Serbia Gets Its First Female, and First Openly Gay, Premier [online]. The New York Times, 28-06-2017 [cit. 2017-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Článek na portálu b92.net (srbsky)
- ↑ NEDELJNIK. "MOJ DEDA JE HRVAT, JA SAM SRPKINJA" Ovo je porodični "rodoslov" Ane Brnabić. Blic.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ EAST-WEST BRIDGE. www.ewb.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Článek o Brnabić na portálu Al Jazeera Balkans (srbochorvatsky)
- ↑ Profil Any Brnabić na portálu biografija.org (srbsky)
- ↑ Brnabićeva ministar finansija, do imenovanja novog. B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (sr-Latn-RS)
- ↑ SRBIJA.GOV.RS. Brnabic signs Free Trade Agreement with EAEU. www.srbija.gov.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SRBIJA.GOV.RS. Проглашено ванредно стање на територији читаве Србије. www.srbija.gov.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Vlada Srbije formirala dva krizna štaba. N1 [online]. 2020-03-13 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ KEMP, Waldo. Srbsko darovalo České republice 100 000 dávek vakcíny [online]. 2021-05-31 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online.
- ↑ [Analysis] Hard days ahead for Serbia's gay PM. EUobserver [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Digitalization, education reform are priorities, Serbian PM says. N1 [online]. 2018-11-01 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Aleksić: Brnabić, simbolična figura u konzervativnoj vladi. Radio Slobodna Evropa [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbochorvatsky)
- ↑ https://apnews.com/article/fd3ac18de65642bda8c3a02ef001b79e
- ↑ THOMPSON, Wayne C. Nordic, central, & southeastern Europe : 2018-2019. 18th edition. vyd. Lanham, MD: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-4758-4152-7, ISBN 1-4758-4152-3. OCLC 1037014205
- ↑ "I hope Serbia won't have to use army - but it's an option". B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EDDY, Melissa. Serbia-Kosovo Flights to Resume Under U.S.-Brokered Deal. The New York Times. 2020-01-20. Dostupné online [cit. 2021-10-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ DAVIS, Seana. Kosovo-Serbia flights to restart after two decades. euronews [online]. 2020-01-21 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Hague Prosecutor Condemns Srebrenica Genocide Denial [online]. 2018-12-12 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Parliament notes reform progress in Serbia. N1 [online]. 2018-11-29 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Serbia's first openly-gay Prime Minister joins hundreds of marchers at LGBT pride event. The Independent [online]. 2017-09-17 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brnabićeva o pravima LGBT populacije: Nerazumljivo mi je. B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (sr-Latn-RS)
- ↑ VASIĆAUTORKA, Marta. Šta je Ana Brnabić uradila za LGBT+ prava u Srbiji? [online]. 2019-02-05 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Away from the media’s gaze, Ana Brnabić is failing to advocate for LGBT equality in Serbia ǀ View. euronews [online]. 2019-09-23 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ani Brnabić u Banjaluci uručuju najviši orden RS - Politika - Dnevni list Danas [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ana Brnabićová na Wikimedia Commons