Charles Conrad

Charles „Pete“ Conrad, Jr.
Charles „Pete“ Conrad, Jr.
Astronaut NASA
Státní příslušnost	Spojené státy americké
Datum narození	2. června 1930
Místo narození	Filadelfie, USA
Datum úmrtí	8. července 1999 (ve věku 69 let)
Místo úmrtí	Kalifornie, USA
Předchozí; zaměstnání	zkušební pilot
Čas ve vesmíru	49d 03h 38m
Kosmonaut od	1962
Mise	Gemini 5, Gemini 11, Apollo 12, Skylab 2
Znaky misí
Kosmonaut do	1974
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles „Pete“ Conrad, Jr. (2. června 1930 Filadelfie, Pensylvánie, USA^[1] – 8. července 1999 Ojai, Kalifornie) byl americký astronaut, který létal do vesmíru v rámci programů Gemini, Apollo a Skylab, byl třetím člověkem na Měsíci.

Život

Mládí a výcvik

Po střední škole pokračoval ve studiích na Princetonské univerzitě, kde v roce 1953 získal titul leteckého inženýra. Téhož roku nastoupil k námořnictvu. Nejdříve prošel kurzem pro zkušební piloty na námořní základně Patuxent River a pak zde zůstal jako instruktor a technik.^[2] Následovala služba na námořní základně Miramar v Kalifornii u 96. eskadry stíhačů. V roce 1962 byl přijat do druhé skupiny budoucích astronautů u NASA.

Byl ženatý a měl čtyři děti, tři chlapce a dceru.

Lety do vesmíru

Do vesmíru letěl čtyřikrát během let 1965–1973 a strávil zde 49 dní.

Poprvé letěl ve funkci druhého pilota s Gemini 5 v létě roku 1965. Odstartoval z kosmodromu na mysu Canaveral s velitelem lodě Leroyem Cooperem. Na orbitě se pokoušeli spojit s raketovým stupněm Agena. Přistáli v kabině na padácích na hladině Atlantiku poblíž Bermud.

Podruhé se do vesmíru dostal na lodi Gemini 11, tady už letěl jako velitel lodě a s ním jako pilot byl astronaut Richard Gordon. Start byl ze stejného kosmodromu, tentokrát se spojení na orbitální dráze s Atlas-Agena povedlo čtyřikrát, přistáli na hladině Atlantského oceánu jako při předchozím letu.

Potřetí letěl již v novém programu Apollo. Odstartoval v listopadu 1969 na lodi Apollo 12 jako velitel lodě, v posádce měl astronauty Beana a Gordona. Cílem mise bylo přistání na Měsíci. Společně s Beanem tam přistáli a také na něj vystoupili, Conrad se zde stal třetím člověkem na Měsíci.^[2] V pořádku se vrátili na Apollo a odletěli po 10 dnech na Zemi. Přistáli na hladině Tichého oceánu.

Počtvrté odstartoval z mysu Canaveral na jaře roku 1973 na palubě kosmické lodě Skylab 2, opět jako velitel lodě. Letěl společně s Kerwinem a Weitzem na orbitální stanici Skylab 1, kde pracovali měsíc. Vrátili se na Zemi v oblasti Tichého oceánu 1300 km od San Diega.^[3]

Gemini 5 (21. srpna 1965 – 29. srpna 1965)
Gemini 11 (12. září 1966 – 15. září 1966)
Apollo 12 (14. listopadu 1969 – 24. listopadu 1969)
Skylab 2 (25. května 1973 – 22. června 1973)

Po skončení letů

V roce 1974 z NASA i z vojenského námořnictva odešel a stal se viceprezidentem jedné ze společností v San Diegu v Kalifornii. Zemřel při havárii motocyklu, který sám řídil,^[2] v Ojai v Kalifornii ve věku 69 roků. Pohřben je na Arlingtonském národním hřbitově. V roce 1980 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).

Odkazy

Reference

↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 357.
↑ ^a ^b ^c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 427.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Conrad na Wikimedia Commons
Na webu Space

[Encyklopedie-1] VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 357.

[Půlstoletí-2] PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 427.

[Codr-3] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.

[1]

[2]

[3]