Přeskočit na obsah

Cheseaux-Noréaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cheseaux-Noréaz
Zámek Champ-Pittet
Zámek Champ-Pittet
Cheseaux-Noréaz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška500 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresJura-Nord vaudois
Cheseaux-Noréaz
Cheseaux-Noréaz
Cheseaux-Noréaz, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,99 km²
Počet obyvatel718 (2018)[1]
Hustota zalidnění119,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.cheseaux-noreaz.ch
PSČ1400
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cheseaux-Noréaz je obec v západní (frankofonní) části Švýcarska, v kantonu Vaud, v okrese Jura-Nord vaudois. Žije zde 718[1] obyvatel.

Cheseaux-Noréaz leží v nadmořské výšce 500 m, vzdušnou čarou 3 km východně od okresního města Yverdon-les-Bains. Vesnička Cheseaux se nachází na terase nad jižním břehem Neuchâtelského jezera, zatímco Noréaz leží na severním svahu masivu Montéla v panoramatické poloze asi 100 metrů nad hladinou jezera.

Území obce o rozloze 6,1 km² zahrnuje část na jižním břehu Neuchâtelského jezera. Území obce se táhne od břehu jezera směrem na jih přes široký pás pobřeží porostlý rákosím a strmý svah k terase Cheseaux-Noréaz. Na úplném jihu území zahrnuje lesem porostlý svah Montéla, kde se nachází nejvyšší bod Cheseaux-Noréaz ve výšce 616 m n. m. Na severu se rozprostírají lesy, které jsou typickým znakem okolí obce; ve východní části katastru se nachází rozsáhlý les Bois Clos na úpatí Montély, ohraničený tokem potoka Ruisseau de l’Epena. V roce 1997 tvořila 10 % rozlohy obce zastavěná plocha, 52 % lesy a lesní porosty, 27 % zemědělství a asi 11 % neproduktivní půda, včetně rozsáhlých rákosin podél celého břehu Neuchâtelského jezera, které patří k obci.

Cheseaux-Noréaz se skládá ze dvou vesnic Cheseaux a Noréaz. Mezi nimi vznikla rozsáhlá čtvrť rodinných domů, která plynule navazuje na zástavbu města Yverdon-les-Bains. K obci patří také několik samostatných zemědělských podniků. Sousedními obcemi jsou Bonvillars, Corcelles-près-Concise, Cuarny, Grandson, Onnens, Villars-Epeney, Yverdon-les-Bains a Yvonand.

Cheseaux je v listinách poprvé zmiňováno v roce 1174 pod jménem Chesaut, později se objevuje i zápis Chesaulx. Starofrancouzské slovo chesal označuje zříceninu budovy. Noréaz je poprvé zmíněn v roce 1177 jako Nobraia, což je odvozeno od starofrancouzského slova noier (ořech).[2]

Cheseaux a Noréaz patřily od středověku k panství Belmont. Pozemková práva v obci mělo také převorství Vautravers a od konce 12. století opatství Montheron. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 přešly Cheseaux a Noréaz pod správu panství Yverdon. Protože Cheseaux tvořily v roce 1764 pouze tři statky a sousední obec Noréaz se odmítla osamostatnit, došlo v roce 1765 ke sloučení obou vesnic. V letech 1789 až 1798 bylo Cheseaux-Noréaz pod přímou správou Bernu. Po pádu Staré konfederace patřilo Cheseaux-Noréaz v letech 1798–1803 v období Helvétské republiky ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla obec přiřazena k okresu Yverdon.[2]

Do konce roku 1996 byla obec součástí okresu Yverdon, od roku 1997 se stala částí nového okresu Jura-Nord vaudois.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1880 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 156 128 132 136 130 104 96 129 339 534 528

V roce 2000 hovořilo 92,4 % obyvatel obce francouzsky. Ke švýcarské reformované církvi se ve stejném roce hlásilo 57,4 % obyvatel, k církvi římskokatolické 23,7 % obyvatel.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Až do druhé poloviny 20. století byla obec Cheseaux-Noréaz převážně zemědělskou obcí. Dnes hraje zemědělství a chov dobytka ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva jen malou roli. Další pracovní místa jsou v místních drobných podnicích a především v sektoru služeb. V obci se nachází velké školské středisko CESSNOV (Centre d’enseignement secondaire supérieur du Nord vaudois), které bylo otevřeno v roce 1975 a je určeno pro přibližně 1000 žáků.

V roce 1984 zakoupila tehdejší Švýcarská federace pro ochranu přírody (nyní Pro Natura) rákosiny a mokřady La Grande Cariçaie podél Neuchâtelského jezera a nedaleký hrad Champ-Pittet. V roce 1985 zde bylo otevřeno informační centrum ochrany přírody a od roku 1991 sídlí v Champ-Pittet francouzsky mluvící švýcarské ústředí Pro Natura. V rákosinách byla postavena malá pozorovatelna pro pozorování ptáků.

V posledních desetiletích se Cheseaux-Noréaz na okraji Yverdonu rozvinulo v rezidenční obec. V důsledku toho odsud dojíždí mnoho pracujících, kteří pracují převážně v okresním městě.

Obec má dobré dopravní spojení, přestože se nachází mimo hlavní tahy. Dálniční křižovatka Yverdon-Sud na dálnici A1 (Lausanne–Yverdon), která byla otevřena v roce 1981, se nachází asi 4 km od centra obce. Díky školnímu středisku Cheseaux-Noréaz je zajištěna autobusová doprava v krátkých intervalech k železniční stanici Yverdon.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cheseaux-Noréaz na anglické Wikipedii a Cheseaux-Noréaz na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c HEUBI, Philippe. Cheseaux-Noréaz [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2003-12-30 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]