Přeskočit na obsah

Ekonomika Íránu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Íránu
V Teheránu se nachází 45% íránského průmyslu.[1]
V Teheránu se nachází 45% íránského průmyslu.[1]
Měna1 toman = 10 rialů (IRR) ();
pozn.: Írán v červenci 2013 měnu devalvoval
Fiskální období21-20. březen
Obchodní organizaceECO, OPEC, GECF, WTO (pozorovatel)
Statistické údaje
Populace▲ 81 800 269 (2018)[2]
HDPNominal: $416,5 mld.
PPP: $1,357 bil.
(MMF, 2014 odhad)[3]
Změna HDP▲ 4,3% (2014), 1,6% (2015e),
4,4% (2016f), 4,9% (2017f)[4]
HDP podle sektorůzemědělství: 9,2%, průmysl: 38,8%, služby: 51,9% (2015 odhad)
Inflace (CPI) 7,5% (říjen 2016)[5]
Míra chudoby9% žilo za $5,5/den (2013)[6]
3,1% žilo pod $2/den (2006)[7]
Pracovní síla29,07 mil. (2015 odhad)
NezaměstnanostNegativní růst 12,2% (FY 2016)[8][9]
Zahraničí
Vývoz▼ $78,99 mld. (2015 odhad)
DovozNegativní růst $70,63 mld. (2015 odhad)
Hrubý zahraniční dluh $7,995 mld. (31.12. 2017 odhad)[10]
Veřejné finance
Veřejný dluhNegativní růst 13,2% HDP (2015 odhad, zahrnuje veřejně garantovaný dluh)

Íránská ekonomika je smíšená a přechodová s velkým veřejným sektorem. Okolo 60% ekonomiky je centrálně plánováno.[11][12] Ekonomice dominuje produkce ropy a plynu, i když je asi 40 podniků přímo napojeno na teheránskou burzu – jednu z nejvýkonnějších světových burz v posledním desetiletí.[13] S 10% prokázaných světových zásob ropy a 15% plynu je Írán považován za "energetickou velmoc".[14][15][16]

Dle parity kupní síly je íránská ekonomika osmnáctá největší a podle nominálního hrubého domácího produktu devětadvacátá. Z důvodu vysokého potenciálu rozvoje je země členem skupiny Next Eleven.[17][18][19][20]

Regulace cen a dotace, hlavně pokud jde o potraviny a energie,[21][22] hospodářství zatěžují. Pašeráctví, správní kontrola, rozšířená korupce,[23][24] a další faktory podkopávají růst soukromého sektoru.[25]

Většinu vývozu země pokrývá ropa a zemní plyn, což v roce 2010 představovalo většinu vládních příjmů.[26] Příjmy z vývozu ropy Íránu umožnily, aby k roku 2010 nahromadil více než 100 miliard dolarů v devizových rezervách.[27][28] Vzhledem ke své relativní izolaci od světových finančních trhů byl Írán zpočátku schopen vyhnout se recesi v důsledku globální finanční krize v roce 2008.[29] Přesto po stále přísnějších sankcích uvalených ze strany mezinárodního společenství jako důsledek íránského jaderného programu[30][31] klesl vývoz ropy o polovinu a tak byl Írán poprvé od 80. let ve vývozu ropy předstižen Irákem.[32] V září 2012 íránský riál klesl vůči americkému dolaru na rekordní minimum 23 900.[33]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Anthony H. Cordesman. The US, Israel, the Arab States and a Nuclear Iran. Part One: Iranian Nuclear Programs [online]. September 23, 2008 [cit. 2010-09-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Population, total – Iran, Islamic Rep. [online]. World Bank [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ World Economic Outlook Database, October 2014 [online]. International Monetary Fund [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ World Bank forecasts for Iran, June 2016 [online]. světová banka [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ [1] Archivováno 24. 11. 2016 na Wayback Machine.. Payvand News, November 23, 2016. Retrieved November 23 2016.
  6. ↑ World Bank: Iran overview [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ Iran and the MDGs Archivováno 6. 1. 2011 na Wayback Machine.. United Nations Development Program (2003). Retrieved November 29, 2010.
  8. ↑ Statistical Center of Iran, April 13, 2014 [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 3, 2014. (Persian) 
  9. ↑ Tayyebnia Overcomes Impeachment Bid [online]. Financial Tribune, December 8, 2016 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ MIDDLE EAST :: IRAN [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ Iran privatizes $63bn of state assets. PressTV, November 29, 2009. Retrieved January 28, 2010.
  12. ↑ "A survey of Iran: Stunted and distorted". The Economist (2003)
  13. ↑ Iran offers incentives to draw investors [online]. PressTV, April 26, 2010 [cit. 2011-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. ↑ Energy and the Iranian economy. [s.l.]: [s.n.], July 25, 2006. Dostupné online. ISBN 9781422320945. 
  15. ↑ Roohalahe, Ghabezi. Financial Evaluation of National Iranian Oil Company / Investment in the South Pars. Research Institute of Petroleum Industry, Tehran, Iran. American Journal of Scientific Research, 2012, s. 76–84. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivovaná kopie. www.eurojournals.com [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  16. ↑ Balamir Coşkun, Bezen. Global Energy Geopolitics and Iran. Uluslararası İlişkiler. International Relations Council of Turkey, Winter 2009, s. 179–201. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivovaná kopie. www.uidergisi.com [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  17. ↑ Matthew Lynn: Are you brave enough to invest in Iran?. Wall Street Journal (Market Watch), March 26, 2014. Retrieved March 28, 2014.
  18. ↑ Asa Fitch: Post-Sanctions Iran Could Be A Turkey-Size Win for Investors. Wall Street Journal, March 12, 2014. Retrieved March 13, 2014.
  19. ↑ Ramin Mostaghim, Alexandra Sandels and Patrick J. McDonnell: Iran businesses await a post-sanctions bonanza. Los Angeles Times, March 15, 2014. Retrieved March 28, 2014.
  20. ↑ Robert W. Jordan: Iran Could Become an Economic Superpower. Time Magazine, July 16, 2015. Retrieved July 31, 2015.
  21. ↑ U.S. targets Iran's vulnerable oil [online]. Los Angeles Times, 2007 [cit. 2007-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-01-2007. 
  22. ↑ Energy subsidies reach $84b [online]. Iran Daily, April 27, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 19, 2009. 
  23. ↑ Iran falls to 168 in Corruption Perception Index Archivováno 22. 11. 2009 na Wayback Machine.. Transparency International (2009). Retrieved November 19, 2009.
  24. ↑ Country Report. Freedom House (2007). Retrieved October 29, 2009.
  25. ↑ World Factbook: Iran's entry [online]. Central Intelligence Agency, 2008 [cit. 2009-11-06]. Dostupné online. 
  26. ↑ Iran oil exports top 844mn barrels. PressTV, June 16, 2010. Retrieved June 16, 2010.
  27. ↑ Iran Has Foreign Exchange Reserves Topping $100 Billion, Ahmadinejad Says. Bloomberg, October 30, 2010. Retrieved November 28, 2010.
  28. ↑ SOLOMON, Jay; FARNAZ FASSIHI. Iran to Pare Food, Gas Subsidies. Wall Street Journal. October 23, 2010, s. A8. 
  29. ↑ Massoud Parsi: (May 22, 2010) The tragicomedy of Iran sanctions. Al-Jazeera, May 22, 2010. Retrieved February 3, 2013.
  30. ↑ Ladane Nasseri and Dana El Baltaji: Iran’s Economy to Shrink on Tighter Sanctions, World Bank Says. Bloomberg Businessweek, June 12, 2012. Retrieved July 24, 2012.
  31. ↑ Farnaz Fassihi: Iran's Economy Feels Sting of Sanctions. Wall Street Journal, October 12, 2010. Retrieved October 13, 2010.
  32. ↑ Javier Blas: Iraqi oil output overtakes Iran’s. Financial Times, August 10, 2012 (subscription required). Retrieved September 17, 2012.
  33. ↑ ASSOCIATED, The. Iran's currency falls to record low against dollar in sign of effect of Western sanctions [online]. Winnipeg Free Press, September 9, 2012 [cit. 2012-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Ekonomika Asie
Země mapa Asie
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ekonomika_Íránu&oldid=23506584“