Mundurukúové
| Mundurukúové | |
|---|---|
 Mundurucký náčelník | |
 Brazílie | 13 755 (rok 2014) |
| Jazyk(y) | |
| munduručtina | |
| Náboženství | |
| šamanismus | |
Mundurukúové jsou příslušníci domorodého etnika v Brazílii. Žijí v povodí řeky Tapajós ve státech Amazonas, Pará a Mato Grosso. Jejich počet se odhaduje na více než 13 000. Munduručtina patří mezi tupíjské jazyky.
Sami se nazývají Wuy Jugu. Exonymum Mundurukú v jazyce Parintintinů znamená „červení mravenci“ a naráží na to, že Mundurukúové útočili na své sousedy ve velkých tlupách.[1] Bývají také nazýváni Caras Pretas (tmavé tváře) podle charakteristického tetování pokrývajícího velkou část obličeje.
Byli obávanými válečníky a lovci lebek, obývali kmenové území Mundurucânia a Carl Friedrich Philipp von Martius odhadl ve svém cestopisu počátkem 19. století jejich populaci na dvacet až čtyřicet tisíc. S Portugalci navázali spojenectví a udržovali s nimi čilé obchodní styky, vztahy se však zhoršily v období nestability po povstání Cabanagem a přílivu sběračů kaučuku do Amazonie. V roce 1872 byla zřízena první františkánská misie a indiáni začali přecházet na usedlý způsob života. Ve dvacátém století začala původní komunity ohrožovat také ilegální těžba zlata. V roce 2004 bylo vytvořeno v okrese Jacareacanga teritorium s domorodou správou.[2]
Mundurucká společnost je rozdělena na 38 klanů. Muži a ženy žijí v oddělených chýších. Ústřední postavou jejich náboženství je stvořitel Karosakaybo, významnou roli ve společenství hrají šamani.[3] Při lovu a rybaření Mundurukúové používají jed ze serjanie. Prosluli výrobou pestrých čelenek z papouščího peří, jsou také zručnými košikáři a hrnčíři. Věnují se pěstování batátů, jamů a cukrové třtiny. Nebezpečí pro ně představuje plánovaná stavba přehrad na řece Tapajós, které by zaplavily posvátná místa, protesty domorodců proti tomuto projektu přerostly v konflikty s pořádkovými složkami.[4]
Francouzský jazykovědec Pierre Pica se věnoval svéráznému matematickému myšlení Munduruků, kteří umějí napočítat jen do pěti, ale zvládají používání logaritmické stupnice.[5]
Známými osobnostmi z tohoto etnika jsou spisovatel Daniel Munduruku a občanská aktivistka Alessandra Korap, držitelka Goldmanovy ceny z roku 2023.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Munduruku Indians of Brazil, a Fascinating Amazon Indigenous Tribe. Queen of the Forest [online]. 2017-10-05 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online.
- ↑ The Indigenous World 2022: Brazil. International Work Group for Indigenous Affairs [online]. 2022-04-01 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Munduruku Cosmopolitics and the Struggle for Life. Intech Open [online]. 2023-02-14 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online.
- ↑ How a Dam Building Boom Is Transforming the Brazilian Amazon. Yale Evrironment 360 [online]. 2017-09-26 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Log or linear? Distinct intuitions of the number scale in Western and Amazonian indigene cultures. Philarchive [online]. 2019-09-04 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mundurukúové na Wikimedia Commons - Encyclopædia Britannica
- Indigenous People of Brazil
