Severní vápencové Alpy
Severní vápencové Alpy Nördliche Kalkalpen | |
---|---|
Nejvyšší bod | 3036 m n. m. (Parseierspitze) |
Nadřazená jednotka | Východní Alpy |
Sousední jednotky | Centrální krystalické Alpy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Německo Rakousko |
Povodí | Rýn, Dunaj |
Souřadnice | 47°20′31″ s. š., 14°13′18″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Severní vápencové Alpy (německy Nördliche Kalkalpen) jsou jedna ze tří geomorfologických subprovincií Východních Alp. Na západě jsou ohraničeny tokem Rýnu a Bodamským jezerem, na severovýchodě pak Dunajem u Vídně.
Geologická stavba
[editovat | editovat zdroj]Severní vápencové Alpy jsou tvořeny rozsáhlými horninovými příkrovy, které byly tlakem způsobeným podsunováním jadranské kry sunuty 100 až 120 km směrem k severu. Zbytky zarovnaného povrchu vyskytující se zde v různých nadmořských výškách svědčí o tom, že do miocénu nevznikla podélná údolí charakteristická pro dnešní říční síť. Od konce pliocénu došlo k výzdvihu o nejméně 1000 m a k vytvoření podélných údolí (např. Inn, Salzach, Enns). Charakteristický je zde značný rozvoj krasových tvarů. Rozsáhlé krasové náhorní plošiny působí dojmem kamenitých pouští – např. Totes Gebirge, Hochkönig, Steinernes Meer. Četné jsou zde ponorné toky a krasové prameny – např. z krasových vyvěraček v pohořích Schneeberg, Rax a Hochschwab získává pitnou vodu město Vídeň. V pohoří Tennengebirge jsou největší ledové jeskyně na světě – Eisriesenwelt (42 km chodeb).[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Severní vápencové Alpy se člení na 24 základních oblastí:
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 349 s. ISBN 80-200-0684-2. Kapitola Alpsko-karpatská oblast, s. 134, 140 – 142.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní vápencové Alpy na Wikimedia Commons