Přeskočit na obsah

Seznam obydlených ostrovů Chorvatska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa chorvatských ostrovů v Jaderském moři

Toto je seznam obydlených ostrovů Chorvatska. V chorvatské části Jaderského moře se nachází 718 ostrovů, 389 ostrůvků a 78 rifů,[1] čímž je chorvatské souostroví největší v Jaderském moři a druhé největší ve Středozemním moři po řeckém souostroví.[2]

Ze 718 ostrovů je pouze 47 obydlených v tom smyslu, že na nich žije alespoň jeden člověk.[3] Některé zdroje uvádějí, že Chorvatsko má 67 obydlených ostrovů,[4] počítáme-li i ty, které jsou osídlené,[1] ale 20 z nich ztratilo veškeré stále obyvatelstvo v důsledku úbytku obyvatelstva, k němuž dochází na všech chorvatských ostrovech v důsledku nedostatečné hospodářské činnosti.[5]

Jadranské ostrovy jsou osídleny minimálně od dob starověkého Řecka. Například Hvar byl osídlen již mezi lety 3500 a 2500 př. n. l.[6]´Dionýsos I. Syrakuský založil ve 4. století př. n. l. na Hvaru a Visu kolonii.[7] Celkový počet obyvatel Hvaru dosáhl svého maxima v roce 1921, kdy zde žilo 173 503 obyvatel, přičemž v následujících desetiletích trvale klesal a do roku 1981 se snížil na počet před rokem 1850.[4] Úbytku obyvatel se podařilo zabránit až v 90. letech 20. století, kdy sčítání lidu v roce 2001 zaznamenalo 122 418 obyvatel oproti 110 953 v roce 1991.[1]

Hlavními průmyslovými odvětvími na ostrovech jsou zemědělství, rybolov a cestovní ruch. Zemědělství na ostrovech se věnuje především vinařství a pěstování oliv. Ekonomika ostrovů je poměrně málo rozvinutá a životní náklady jsou o 10 až 30 % vyšší než na pevnině, proto chorvatská vláda poskytuje různě druhy podpory a ochrany prostřednictvím zákona o ostrovech (chorvatsky Zakon o otocima), aby podpořila ekonomiku ostrovů, včetně nezpoplatňování mostů a poskytování zlevněných nebo bezplatných trajektových jízdenek pro obyvatele ostrovů.[8]

Ostrovy

[editovat | editovat zdroj]
Přístav města Hvar nacházejícího se na stejnojmenném ostrově
A photograph of a coastline with a light blue sky with white clouds above, a dark blue ocean on the left, and a sandy beach on the right
Pobřeží ostrova Brač
A photograph of a beige archipelago with a dark blue sky above fading to light blue on the horizon and a dark blue ocean in the foreground also fading to light blue at the coast
Souostroví Kornati
A photograph of a coastline with a sky above that fades from blue at the top through yellow in the middle to orange at the horizon and a dark forest in the foreground
Les a jezero na ostrově Mljet
An outcropping of land protruding from the left surrounded by water reflecting the land with a blue sky above fading through yellow to red at the horizon.
Historické centrum města Rab nacházejícího se na stejnojmenném ostrově
A photograph of a hilly area covered in green plants with a white wall running from the foreground to the horizon and a light blue sky above
Vinice na ostrově Vis
A photograph of a coastline with a bright sun in the sky above that reflects on the water below and darkens the buildings on the coast
Slunce na ostrově Krapanj
Three sheep in a rocky plateau, with a wind turbine and mountains in the background
Větrná farma na ostrově Pag
Legenda hustoty zalidnění
   0 až 10 obyv./km2
10 až 50 obyv./km2
50 až 100 obyv./km2
100 až 150 obyv./km2
>150 obyv./km2
Údaje o obydlených ostrovech Chorvatska
#[pozn. 1] Ostrov Župa Populace[3]

(k 31. březnu 2011)

Rozloha[3] Nejvyšší bod[3] Hustota zalidnění
1. Krk Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000019383.00000019 383 405,78 km² 568 m 47,8 obyv./km²
2. Korčula Dubrovnicko-neretvanská župa &0000000000015522.00000015 522 276,03 km² 569 m 56,2 obyv./km²
3. Brač Splitsko-dalmatská župa &0000000000013956.00000013 956 394,57 km² 780 m 35,4 obyv./km²
4. Hvar Splitsko-dalmatská župa &0000000000011077.00000011 077 299,66 km² 628 m 37 obyv./km²
5. Rab Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000009328.0000009 328 90,84 km² 410 m 102,7 obyv./km²
6. Pag Licko-senjská župa a Zadarská župa &0000000000009059.0000009 059 284,56 km² 349 m 31,9 obyv./km²
7. Lošinj Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000007587.0000007 587 74,68 km² 589 m 101,6 obyv./km²
8. Ugljan Zadarská župa &0000000000006049.0000006 049 50,21 km² 286 m 120,5 obyv./km²
9. Čiovo Splitsko-dalmatská župa &0000000000005908.0000005 908 28,80 km² 217 m 205,1 obyv./km²
10. Murter Šibenicko-kninská župa &0000000000004895.0000004 895 18,60 km² 125 m 263,2 obyv./km²
11. Vis Splitsko-dalmatská župa &0000000000003445.0000003 445 90,26 km² 587 m 38,2 obyv./km²
12. Cres Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000003079.0000003 079 405,78 km² 639 m 7,6 obyv./km²
13. Vir Zadarská župa &0000000000003000.0000003 000 22,38 km² 112 m 134 obyv./km²
14. Pašman Zadarská župa &0000000000002845.0000002 845 63,34 km² 272 m 44,9 obyv./km²
15. Šolta Splitsko-dalmatská župa &0000000000001700.0000001 700 58,98 km² 236 m 28,8 obyv./km²
16. Dugi otok Zadarská župa &0000000000001655.0000001 655 114,44 km² 337 m 14,5 obyv./km²
17. Mljet Dubrovnicko-neretvanská župa &0000000000001088.0000001 088 100,41 km² 513 m 10,8 obyv./km²
18. Lastovo Dubrovnicko-neretvanská župa &0000000000000792.000000792 46,87 km² 415 m 16,9 obyv./km²
19. Iž Zadarská župa &0000000000000615.000000615 17,59 km² 168 m 35 obyv./km²
20. Šipan Dubrovnicko-neretvanská župa &0000000000000419.000000419 15,81 km² 224 m 26,5 obyv./km²
21. Prvić Šibenicko-kninská župa &0000000000000403.000000403 2,37 km² 75 m 170 obyv./km²
22. Silba Zadarská župa &0000000000000292.000000292 14,98 km² 83 m 19,5 obyv./km²
23. Zlarin Šibenicko-kninská župa &0000000000000284.000000284 8,19 km² 169 m 34,7 obyv./km²
24. Vrgada Zadarská župa &0000000000000249.000000249 3,7 km²[9] 115 m[9] 67,3 obyv./km²
25. Lopud Dubrovnicko-neretvanská župa &0000000000000249.000000249 4,63 km²[10] 216 m[10] 53,8 obyv./km²
26. Molat Zadarská župa &0000000000000197.000000197 22,82 km² 148 m 8,6 obyv./km²
27. Kaprije Šibenicko-kninská župa &0000000000000189.000000189 6,97 km² 132 m 27,1 obyv./km²
28. Ist Zadarská župa &0000000000000182.000000182 9,7 km²[11] 174 m[11] 18,8 obyv./km²
29. Krapanj Šibenicko-kninská župa &0000000000000170.000000170 0,36 km²[12] 1,5 m[12] 472,2 obyv./km²
30. Koločep Dubrovnicko-neretvanská župa &0000000000000163.000000163 2,4 km²[13] 125 m[13] 67,9 obyv./km²
31. Susak Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000000151.000000151 3,8 km²[14] 98 m[14] 39,7 obyv./km²
32. Drvenik Veli Splitsko-dalmatská župa &0000000000000150.000000150 12,07 km² 178 m 10,8 obyv./km²
33. Olib Zadarská župa &0000000000000140.000000140 26,09 km² 74 m 5,4 obyv./km²
34. Rava Zadarská župa &0000000000000117.000000117 3,6 km²[15] 98 m[15] 32,5 obyv./km²
35. Žirje Šibenicko-kninská župa &0000000000000103.000000103 15,06 km² 134 m 6,8 obyv./km²
36. Unije Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000000088.00000088 16,92 km² 132 m 5,2 obyv./km²
37. Drvenik Mali Splitsko-dalmatská župa &0000000000000087.00000087 3,3 km²[16] 79 m[16] 26,4 obyv./km²
38. Ilovik Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000000085.00000085 5,2 km²[17] 92 m[17] 16,3 obyv./km²
39. Premuda Zadarská župa &0000000000000064.00000064 9,25 km² 88 m 6,9 obyv./km²
40. Sestrunj Zadarská župa &0000000000000048.00000048 15,03 km² 185 m 3,2 obyv./km²
41. Zverinac Zadarská župa &0000000000000043.00000043 4,2 km²[18] 111 m[18] 10,2 obyv./km²
42. Rivanj Zadarská župa &0000000000000031.00000031 4,4 km²[19] 112 m[19] 7 obyv./km²
43. Ošljak Zadarská župa &0000000000000029.00000029 0,3 km²[20] 90 m[20] 96,7 obyv./km²
44. Kornat Šibenicko-kninská župa &0000000000000019.00000019 32,30 km² 237 m 0,6 obyv./km²
45. Biševo Splitsko-dalmatská župa &0000000000000015.00000015 5,8 km²[21] 239 m[21] 2,6 obyv./km²
46. Vele Srakane Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000000003.0000003 1,15 km²[22] 59 m[22] 2,6 obyv./km²
47. Male Srakane Přímořsko-gorskokotarská župa &0000000000000002.0000002 0,61 km²[23] 40 m[24] 3,3 obyv./km²


Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Čísla v prvním sloupci tabulky udávají pořadí jednotlivých ostrovů podle celkového počtu obyvatel

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of inhabited islands of Croatia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c NASELJENI OTOCI HRVATSKOG JADRANA [online]. Chorvatský statistický úřad [cit. 2022-02-06]. S. 44. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (chorvatsky) 
  2. ↑ FARIČIĆ, Josip. Hrvatski pseudo-otoci [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné v archivu. (chorvatsky) 
  3. ↑ a b c d OSTROŠKI, Ljiljana. Statistički ljetopis Republike Hrvatske 2015. S. 47. www.dzs.hr [online]. Chorvatský statistický úřad [cit. 2022-02-06]. S. 47. Dostupné online. ISSN 1333-3305. (chorvatsky a anglicky) 
  4. ↑ a b National island development programme [online]. Ministerstvo námořních věcí, dopravy a infrastruktury [cit. 2022-02-06]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  5. ↑ TREGLAV, Bojan. Za otoke milijardu kuna godišnje! [online]. Vjesnik [cit. 2022-02-06]. S. 2–3. Dostupné v archivu. (chorvatsky) 
  6. ↑ Povijest Hvara [online]. hvar.hr [cit. 2022-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (chorvatsky) 
  7. ↑ HAZEL, John. Who's who in the Greek world. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 0-415-12497-2. S. 86. 
  8. ↑ THE ISLANDS ACT (Refined Text) [online]. Ministerstvo námořních věcí, dopravy a infrastruktury [cit. 2022-02-06]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  9. ↑ a b Vrgada [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (chorvatsky) 
  10. ↑ a b Otok Lopud, Dubrovnik [online]. [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (chorvatsky) 
  11. ↑ a b Ist [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2022-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (chorvatsky) 
  12. ↑ a b The Brodarica - Krapanj Tourist Board [online]. [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-09-08. 
  13. ↑ a b Koločep [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (chorvatsky) 
  14. ↑ a b Susak [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (chorvatsky) 
  15. ↑ a b Rava [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (chorvatsky) 
  16. ↑ a b Drvenik Mali [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (chorvatsky) 
  17. ↑ a b Ilovik [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (chorvatsky) 
  18. ↑ a b Zverinac [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (chorvatsky) 
  19. ↑ a b Rivanj [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07. (chorvatsky) 
  20. ↑ a b Ošljak [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2011-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-30. (chorvatsky) 
  21. ↑ a b Biševo [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (chorvatsky) 
  22. ↑ a b Vele Srakane [online]. peljar.cvs.hr [cit. 2006-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (chorvatsky) 
  23. ↑ DUPLANČIĆ LEDER, Tea; UJEVIĆ, Tin; ČALA, Mendi. Coastline lengths and areas of islands in the Croatian part of the Adriatic Sea determined from the topographic maps at the scale of 1 : 25 000. Geoadria. Zadar: Červen 2004, s. 5–32. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-10. DOI 10.15291/geoadria.127. 
  24. ↑ Cave Srakane [online]. DCS Lošinj [cit. 2022-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Obydlené ostrovy Chorvatska
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_obydlených_ostrovů_Chorvatska&oldid=21559269“