Tinktura (heraldika)
Tinktura v heraldice je soubor přípustných barev použitých na erbu. Dělí se na tři skupiny: kovy, barvy a kožešiny. Někdy se sem řadí i damaskování, které se ale obvykle používá pouze u nebarevných provedení erbů a v blasonu se neuvádí. Platí pravidlo, že by neměla přijít barva na barvu nebo kov na kov, aby se udržela kontrastnost erbu. Z tohoto pravidla existuje ale poměrně hodně výjimek.
Heraldické tinktury
[editovat | editovat zdroj]Kovy
[editovat | editovat zdroj]Heraldické kovy jsou zásadně pouze dva, zlato a stříbro. Zlato může být zobrazeno na erbu jako žlutá a stříbro jako bílá (výjimečně by bílá nemusela být stříbrná, jako např. turnajský límec u britské královské rodiny). Taktéž velmi výjimečně se jako kov může vyskytnout platina, měď a bronz.
Barvy
[editovat | editovat zdroj]Původně byly používány pouze čtyři základní barvy: černá, červená, modrá a zelená. Tyto základní barvy pochází ještě z období, kdy heraldika plnila vojenskou funkci.[1] Později přibyly další barvy, hlavně purpurová, kterou využívali církevní činitelé. Dále tzv. přirozená barva, která měla mít charakteristickou barvu kůže lidské, medvědí, vlčí, liščí a jiných předmětů na štítu. Méně používané (v zásadě neheraldické) barvy přidané později byly oranžová, tmavomodrá, hnědá a šedá. Původně byly zahrnuté pod přirozenou barvu.[2]
Kožešiny
[editovat | editovat zdroj]V heraldice byly původně používány kůže hermelín, kunina, sobol a popelčina. Později se řídce používaly různé barevné varianty základních kožešin.
Hierarchie tinktur
[editovat | editovat zdroj]Tradiční heraldické tinktury měly samozřejmě svou hierarchii, kdy například platilo, že významnější tinktura měla být výše než méně významná nebo blíže žerdi praporu.
| „ | Zlatá barva je vznešenější nad ostatní a znázorňuje se jí slunce. Nic není vznešenější než slunce. Červená či purpurová barva představuje oheň a je vznešená. Modrá barva je třetí a představuje vzduch. Bílá barva je vznešenější než černá a černá barva stojí nejníže. |
“ |
| — Bartolus de Saxoferrato (1313–1357) Tractatus de insigniis et armis[3] | ||
Černobílé zobrazení
[editovat | editovat zdroj]
V jednobarevném tisku se používají (např. v Ottově slovníku) standardní šrafury – viz tabulku. Jejich popis je: zlato – tečkovaná, stříbro – prázdná, modrá – vodorovná, červená – svislá, purpur – šikmá (/), černá – svislá a vodorovná, zelená – kosmá (\), přirozená („pleťovka“) – (svislá) vlnovka.
Před zavedením šrafury, v období renesance a pozdního středověku, byly do nebarevně provedených erbů dopisovány zkratky a blasonování probíhalo pomocí drahých kamenů a sedmi základních planet (včetně Slunce a Měsíce). Pro císaře, krále a korunního prince pomocí planet, pro vyšší šlechtu pomocí drahých kamenů a pro nižší šlechtu pomocí zkratek barev a kovů (dnes se nepoužívá).
| Tinktura | Planeta | Drahý kámen | Zkratka |
|---|---|---|---|
| Zlato | Slunce  |
Topaz | z. |
| Stříbro | Měsíc  |
Perla | stř. |
| Modrá | Jupiter  |
Safír | m. |
| Červená | Mars  |
Rubín | čv. |
| Purpurová | Merkur  |
Ametyst | -- |
| Zelená | Venuše  |
Smaragd | zel. |
| Černá | Saturn  |
Diamant | čn. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BUBEN, Milan. Heraldika. Praha: Albatros, 1986. 317 s. S. 30.
- ↑ PALÁT, Pavel. Heraldické tinktury [online]. Heraldická terminologická konvence, 8.10.2011 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
- ↑ BARTOLUS DE SAXOFERRATO. Tractatus de insigniis et armis [online]. Příprava vydání F. Hauptmann. Bonn: P. Hauptmann, 1883 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (latinsky, německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tinktura na Wikimedia Commons
