Zábradlí

Zábradlí je základním prvkem ochrany lidí před pádem do hloubky nebo před vstupem do nebezpečného či zakázaného prostoru. Zřizuje se jako trvalá součást budov, mostů, komunikací a veřejně přístupných míst, plavidel a strojů, nebo jako dočasná ochrana zejména při stavebních pracích. Schodišťové zábradlí zajišťuje bezpečnost pohybu uživatelů na schodištích nebo rampách.

Vzhledem k mimořádnému významu pro bezpečnost a ochranu zdraví jsou pro zábradlí předepsány normové požadavky.^[1] Ty se liší podle umístění a účelu, pro který je zábradlí zřizováno.

Základní členění zábradlí

interiérová - určená do vnitřku budov, staveb nebo strojů.
exteriérová - určená pro venkovní prostředí budov, staveb, strojů či cest.

Další typ je členění na základě doby použití.

krátkodobá - používání je plánováno na krátké časové období. Mohou to být i přenosná zábradlí
dlouhodobá - používání je plánováno dlouhodobě.

Na základě tohoto členění se volí konstrukce, materiál a vzhled zábradlí.

Architektura

Zábradlí je významným architektonickým prvkem, který se uplatňuje jak v interiéru (vnitřní schodiště, dvorany), tak v exteriéru (balkony, pavlače, vstupní schodiště).

Používané materiály a jejich vývoj

Již od počátku se pro zábradlí užíval kámen. Nejprve byl jednoduše opracovaný pro zděná plnostěnná zábradlí, později byla kamenná zábradlí výtvarným dílem kamenosochařů, často ve formě balustrády. Podobně bylo od počátku používáno dřevo, zejména pro sloupková zábradlí, která byla často obedňována, jak je vidět zejména v lidové architektuře. V současnosti se dřevěná zábradlí zhotovují především v rodinných domech.

Kovová zábradlí se na reprezentativních stavbách začínají užívat v barokním období, kdy jde zpravidla o velmi náročné kované, často částečně zlacené či jinak barevně zdobené výrobky. V 19. století se použití kovových zábradlí hojně rozšířilo, především v podobě zdobných z litinových dílců. Rozvoj výroby ocelových válcovaných trubek a profilů přinesl další možnosti pro návrhy a výrobu sloupkového zábradlí. V současnosti se prosazují kovové materiály vyžadující minimální údržbu, protože u nich není třeba obnovovat nátěry zábradlí. Je to především pozinkovaná nebo chromová ocel a hliníkové slitiny.

Jakmile se ve stavebnictví ve 20. století prosadil beton, začal se používat i pro konstrukci zábradli. Provádějí se železobetonová plnostěnná zábradlí, u panelových domů jsou osazovány do fasády prefabrikované desky balkonového zábradlí.

V architektuře 21. století se stále více užívá tvrzené sklo. Jeho vyšší pevnosti a odolnosti se dosahuje vrstvením. Užití plastů se příliš neprosazuje.^[zdroj?] Je samozřejmé, že všechny uvedené materiály se k dosažení požadovaného vzhledu vzájemně kombinují.

Přednosti a nedostatky užitých materiálů

Kovové pozinkované zábradlí – nevýhody: velká váha, která zatěžuje konstrukci stavby, několikanásobně zvýšené nároky na dopravu, nutnost mechanizace a lešení při instalaci na patrové budovy. Mnoho pracovních úkonů, (zaměření, svaření v dílně, doprava do zinkovny, doprava na místo montáže). Nevhodné pro využití v interiéru.
Pochromované a nerezové zábradlí –nevýhody: Drahé pořizovací náklady, nutnost leštění a konzervace v průběhu životnosti, nevhodné pro venkovní použití. Značná váha, která zatěžuje především interiérové schody a předsunuté balustrády.
Zábradlí se skleněnými výplněmi – nevýhody: drahé pořizovací náklady, nutnost neustálého leštění, nevhodné použití ve výškových budovách. Značná váha, která zatěžuje především interiérové schody a předsunuté balustrády. Sklo časem křehne a bezpečnostní fólie je časem poškozená UV zářením, mění odstíny a vytváří se viditelné skvrny.
Hliníkové stavebnicové zábradlí
- Nevýhody: láká sběrače kovů^[zdroj?]
- Výhody: lehké, levné, vhodné na interiér i exteriér. Bezúdržbové, variabilní a bezpečné. Nepodléhá vlivům počasí, vhodné je i do slaného přímořského podnebí. Za pomocí elektrooxidace se na povrchu vytváří vrstva o tloušťce 18-20 mikronů, která chrání před škodlivými vlivy počasí v interiéru i exteriéru.Takto upravený povrch nešpiní, neohmatá se, nepodléhá sluneční erozi, je tepelně stabilní, nerozpíná se, odvádí dokonale teplo i chladí, kapky deště nezanechají stopy. Nemusí se leštit, ani jinak ošetřovat.

Použití: balkónové zábradlí, zábradlí na terasy, zábradlí k bazénu, zábradlí pro lodžie a balkóny, zábradlí na schody, alzabradli na francouzská okna, madlo do zdi.

Zábradlí v architektuře
Gotika
St.Andreas kazatelna Weißenburg SRN
Renesance
Letohrádek Belvedere Praha
Baroko
Clam-Gallasův palác Praha
Empír
Vstup do zámku
Karviná - Fryštát
Secese
Balkónové zábradlí
Riga
Funkcionalismus
Veletržní palác
Praha
Pozdní funkc., typizace
Balkónová zábradlí
Praha Bohnice

Základní prvky zábradlí

Výška trvalého zábradlí je v Česku dána ČSN 743305 podle hloubky, do které hrozí pád^[2]

Nejmenší dovolená výška zábradlí
(tabulka 2 ČSN 743305)
	Výška h v mm	Použití
snížená	900	hloubka volného prostoru d ≤ 3 m
základní	1000	hloubka volného prostoru 3 m ≤ d < 12 m
zvýšená	1100	hloubka volného prostoru d > 12 m
zvláštní	1200	hloubka volného prostoru d > 30 m

Galerie

Zábradlí na komunikacích
Trubkové zábradlí s betonovými sloupky
Trubkové zábradlí na tramvajové trati
Dvoutyčové zábradlí před vchodem do školy
Dopravní zábradlí s výplněmi
Jednoduché zábradlí na skalní stezce
Zábradlí kolem kruhového objezdu
Záchytný systém

Ochranná zábradlí u strojů a na dočasných pracovištích
Zábradlí na ochozu lokomotivy
Zábradlí na montážní plošině
Zábradlí na pracovních plošinách
Zábradlí se zarážkou na fasádním lešení
Zábradlí obslužné plošiny
Zábradlí pracovních lávek na bednění
Dvoutyčové zábradlí pro zabránění vstupu

České předpisy a normy

Trvalá zábradlí

Zábradlí na veřejně přístupných místech stavby

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí, 1/2008

Zábradlí komínových lávek

ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, (čl. 6.8.4 Komínová lávka)

Zábradlí na mostních objektech a opěrných zdech

ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů, 11/2008

Zábradlí na pozemních komunikacích a dráze

ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, 1/2000, čl. 13.1.2.3
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
ČSN prEN 1317-6 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní zábradlí (v návrhu)
ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště - Část 1: Navrhování zastávek
TNŽ 73 6334 Oplocení a zábradlí na drahách celostátních a regionálních, 7/1998

Zábradlí na plavidlech

ČSN EN 711 (32 2305) Plavidla vnitrozemské plavby - Palubní zábradlí - Požadavky, typy, 02/1997

Zábradlí na strojních zařízeních

ČSN EN ISO 14122-3 (83 3280) Bezpečnost strojních zařízení - Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením - Část 3: Schodiště, žebříková schodiště a ochranná zábradlí, 5/2002

Dočasná zábradlí na pracovištích

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
ČSN 73 8106 Ochranné a záchytné konstrukce

Reference

↑ § 27 Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
↑ Hloubka se měří podle přílohy A, ČSN 743305.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zábradlí na Wikimedia Commons
GATTERMAYEROVÁ Hana: Návrhy a požadavky na kotvení různých druhů zábradlí, Portál TZB-info [1]

[1] § 27 Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

[2] Hloubka se měří podle přílohy A, ČSN 743305.

[1]

[2]