�Fabrika v Hru�ovanech se uzav�r� definitivn�,� uvedl pro iDNES.cz jednatel spole�nosti Moravskoslezsk� cukrovary Adri�n �ediv�. �Are�l cukrovaru zat�m z�st�v� ve spr�v� spole�nosti,� doplnil.
Spole�nost uvedla, �e rostou v�robn� n�klady a konkurence kv�li sni�ov�n� spot�eby cukru. Z�rove� se uvol�uje dovoz z Ukrajiny i zem� skupiny Mercosur, uvedl mluv�� Agrany Markus Simak.
�Dal�� produkce ve dvou lokalit�ch v Rakousku a dvou lokalit�ch v �esku je ekonomicky ne�nosn�. K tomu se p�id�v� okolnost, �e trh s cukrem nep�ipou�t� takov� v�robn� mno�stv�, aby se dlouhodob� provoz lokalit, kter� budou ukon�en�m v�roby dot�eny, jevil st�edn�dob� �i dokonce dlouhodob� nad�jn�m,� uvedl Simak.
Od zru�en� dvou z�vod� si veden� slibuje udr�en� konkurenceschopnosti a stabilizace spole�nosti. V Rakousku stejn� jako v �esku z�stane jen jeden z�vod, a to v Tullnu.
Cukrovary drt� n�zk� ceny cukru kv�li Ukrajin�, Hru�ovany pravd�podobn� kon�� |
Pro propu�t�n� zam�stnance podnik p�iprav� podp�rn� opat�en�. Pat�� k nim rekvalifikace a vzd�l�vac� programy, mo�nost p�ijmout zam�stn�n� v jin�ch lokalit�ch, kde skupina p�sob�. Podnik jim poskytne poradenstv� v p��pad�, �e lid� budou cht�t zm�nit profesn� orientaci.
�Ztr�ta takov�ho podniku bude velk� a moc mo�nost� lid� k uplatn�n� tady �i v bl�zk�m okol� nemaj�. Potravin��sk� podniky tu u� zanikly,� �ekla starostka Eli�ka Voln� (nez.).
Po�et zam�stnanc� �inil loni na konci �nora 326, co� byl sou�et z Hru�ovan i Opavy. V p�edchoz�ch letech m�rn� klesal. Ve�ker� cukr a dal�� produkty prod�v� podnik p�es sesterskou firmu Agrana Sales&Marketing, kter� nese rizika kol�s�n� cen na trhu a Moravskoslezsk�m cukrovar�m garantuje mar�i.
P�edseda p�edstavenstva jihomoravsk� agr�rn� komory V�clav Hlav��ek uzav�en� provozu o�ek�val. �Pro p�stitele to bude zna�n� z�sah. Cukrovka byla jedna z m�la ekonomicky stabiln�ch plodin a byla d�le�it� pro krmivovou z�kladnu,� uvedl.
Podniky, kter� chovaj� dobytek, dost�valy �epn� ��zky. Dal��m sn�en�m v�m�ry pol� s cukrovkou se ztrat� rostlina vhodn� p�i st��d�n� osevn�ho postupu. Podle Hlav��ka z �esk�ho zem�d�lstv� tak miz� dal�� plodina. V minul�ch obdob�ch se v�razn� sn�ila v�m�ra pro p�stov�n� brambor, p�stitel� klu�� ovocn� sady, m�n� se p�stuje zeleniny. ���m d�l v�c dov��me a ohro�ujeme vlastn� potravinovou bezpe�nost,� doplnil Hlav��ek.
Cena cukru je podle v�robc� velmi n�zk�
Spot�ebitelsk� ceny cukru pro�ly v posledn�ch t�ech letech zaj�mav�m v�vojem. P�ed v�lkou na Ukrajin� st�l kilogram mezi 15 a 16 korunami, na konci roku 2022 v�ak vysko�il i na v�ce ne� 32 K�. N�sledn� loni cena krystalu op�t klesla a nyn� v lednu st�l kilogram na pultech znovu kolem 16 korun.
�Aktu�ln� cena, za kterou lid� cukr nakoup�, cukrovar�m zdaleka nepokryje n�klady. V posledn�ch letech podnik�m rostly v�echny n�klady a zejm�na platby za energie, na n� je v�roba cukru velmi n�ro�n�. Je nutn� tak� p�ipomenout, �e cukrovary jako jedin� obor z potravin��stv� plat� emisn� povolenky,� �ekla prezidentka Potravin��sk� komory �R Dana Ve�e�ov�.
Ho�k� byznys s cukrem. Stoj� jako v roce 1990, v�robci prod�l�vaj� |
Nav�c do podzimu 2017 byl trh s cukrem v EU siln� regulovan� a ka�d� cukrovar m�l kv�ty, kter� byly uvoln�ny po tomto datu. Po roce 2016 se hru�ovansk� podnik pot�kal s poklesem tr�eb i zisku. R�st tr�eb nastartoval a� v hospod��sk�m roce 2022/23. V dal��m roce dos�hly Moravskoslezsk� cukrovary tr�eb t�m�� 2,5 miliardy korun, zisk �inil 128 milion�.
Ve v�ro�n� zpr�v� za tento hospod��sk� rok podnik informoval o tom, �e kv�li sni�ov�n� v�robn�ch n�klad� bude v�robu modernizovat a ze spalov�n� uhl� p�ejde na spalov�n� plynu.
V Hru�ovanech se cukr vyr�b�l z�ejm� od roku 1851, v sou�asn�m z�vod� od roku 1970. Sou��st� koncernu Agrana se stal podnik v roce 1992. Koncern byl zalo�en v roce 1988, m� p�ibli�n� 9000 zam�stnanc� a dosahuje v 53 v�robn�ch m�stech po cel�m sv�te ro�n�ho obratu zhruba 3,8 miliardy eur (cca 950 mld K�).
Zn�m� firmy propou�t� nap��� �eskem
Propou�t�n� se t�k� v �esku i dal��ch r�zn� velk�ch firem. V Ro�nov� pod Radho�t�m propust� v�robce �ip� onsemi 170 lid�. Kolem stovky m�st se v r�zn�ch z�vodech chyst� zru�it francouzsk� v�robce automobilov�ch sou��stek Valeo.
Letos u� ohl�sila rozs�hlej�� propou�t�n� neratovick� Spolana. Odejde zhruba 500 lid�, ve firm� jich z�stane kolem 150. �pln� skon�� z�vod spole�nosti Dr. Oetker v Kladn�, kde letos propust� 114 ze 188 zam�stnanc�.
V Praze skon�� v�robce pneumatik Mitas, dotkne se to zhruba 270 lid�. Do konce roku propust� 200 ze sou�asn�ch 250 zam�stnanc� b�eclavsk� v�robce v�tah� a eskal�tor� Otis. V Brn� letos ukon�� v�robu sl�v�rna Heunisch, pracuje pro n� zhruba 200 lid�.
