�Je to trend, ��m d�l v�c farm��� tam prod�v� maso ke zpracov�n�. Hlavn� samoz�ejm� ze severn� Moravy, proto�e to maj� bl�e, ale vyplat� se jim to vz�t i od n�s. Berou i ku�ata od koleg� z Poho�elic, sami tam taky n�co dod�v�me,� l��� Kla�ka.
Data �esk�ho statistick�ho ��adu mu d�vaj� za pravdu, za posledn� �ty�i roky vyrostl v�voz k por�ce z �eska o v�c ne� t�etinu. T�k� se to i dr�be��ren z ji�n� Moravy, kter�ch st�le p�ib�v�. P�ed deseti lety vyprodukovali zem�d�lci v regionu 25 milion� ku�at za rok, loni u� to bylo o �ty�i miliony v�c a do budoucna m��e toto ��slo � u� tak nejvy��� v zemi � d�l v�znamn� posko�it.
�V cel�m �esku se ro�n� vykrm� zhruba 140 milion� ku�at, zhruba 20 milion� jde do zahrani��,� sd�luje p�edsedkyn� �eskomoravsk� dr�be���sk� unie Gabriela Dlouh�. I kdy� nejde a� o tak vysok� pod�l, �esko nen� dlouhodob� v produkci ku�ec�ho masa sob�sta�n�, kdy� dov�� minim�ln� t�etinu z celkov�ho mno�stv�.
Kla�ka p�itom uva�uje, �e za�ne do Polska vozit celou svou produkci. ��esk� porcovny tvrd�, �e n�m nedaj� vy��� v�kupn� ceny, proto�e jsou pod tlakem obchodn�ch �et�zc�, ale t�ko ��ct, kdy� se pak z Polska dostane na�e maso op�t na �esk� pulty,� p�em�t�.
Nic n�m neprok�zali, br�n� se Agrofert
Klade si tak ot�zku, jestli velk� masokombin�ty zpracov�vaj�c� tis�ce ku�at za hodinu pod veden�m Agrofertu podnikatele a ��fa hnut� ANO Andreje Babi�e nezneu��vaj� sv�ho postaven� na trhu, a netla�� tak z�m�rn� v�kupn� ceny ku�at dol�, aby samy co nejv�c vyd�laly.
Agrofert cokoliv takov�ho striktn� odm�t�. �Produkce potravin a obchod s nimi byly v posledn�ch letech n�kolikr�t podrobn� zkoum�ny ze strany antimonopoln�ho ��adu, kter� nic takov�ho neprok�zal,� prohla�uje mluv�� koncernu Pavel He�mansk�.
Z�kaz klec� p�in�� �bytek vajec, dr�be��rny se musej� p�estavovat |
Pr�v� Agrofert, respektive pod n�j spadaj�c� spole�nost Vod�ansk� ku�e, otev�el ned�vno tak� novou dr�be��rnu s ro�n� produkc� 800 tis�c brojler� v Rohatci na Hodon�nsku. Dosud tam m�la firma v hal�ch vejcov� chov, s n�m� skon�ila. �Z p�vodn�ch hal zbyla pouze ocelov� konstrukce, kter� byla nov� pota�ena, ud�laly se nov� podlahy a do t�chto objekt� byly nainstalov�ny nejmodern�j�� technologie pro v�krm brojler�,� informuje He�mansk� s t�m, �e farmy koncernu maj� na �esk� produkci dr�be��ho masa zhruba �tvrtinov� pod�l.
A nen� to jedin� podnik, kter� stav� nov� haly pro ku�ata. Je�t� v�t�� ambice m� podnikatel Josef Kol��, kter� u� p�ed dv�ma lety ozn�mil ambici�zn� pl�n na ob�� dr�be��rnu v Uher�ic�ch na Znojemsku. Na dvou m�stech pobl� �ty�sethlav� obce by cht�l ka�d� rok vyprodukovat bezm�la sedm milion� ku�at, z�m�r se v�ak vle�e.
�Museli jsme �e�it zm�nu �zemn�ho pl�nu, ale ta je te� u soudu, proto�e z�m�r napadl spolek Za dobr� �ivot na Jemnicku,� p�ibli�uje starostka obce Vladim�ra Pe�kov� (nez.). Spolek dlouhodob� kritizuje Kol��ovy zem�d�lsk� pl�ny pr�v� kolem t�in�ct kilometr� vzd�len� Jemnice na Vyso�in�.
Zbyte�n� obavy ze z�pachu
Bez dal��ho v�voje jsou i pl�ny na dr�be��rnu v �ebetov� na Blanensku, kde chce spole�nost Rabbit podnikatele Zde�ka Jandejska ro�n� vyprodukovat p�es p�l milionu ku�at. �Zat�m se nic ned�je a je ot�zkou, kdy p��padn� bude,� oznamuje ��f tamn�ho zem�d�lsk�ho are�lu Petr Pavli�.
Naopak v mal�m m�ste�ku Lukov pobl� Vranovsk� p�ehrady dovedl investor i p�es kritiku tamn�ch obyvatel sv�j z�m�r do konce a dr�be��rna s des�tkami tis�c brojler� tu u� funguje. N�kdej�� odp�rci p�izn�vaj�, �e jejich obavy ze z�pachu se nenaplnily. �V�bec o n� nev�me,� ��k� spolumajitelka Penzionu U Hr�dku Andrea �eho�ov�.
��fka dr�be����: Boj�me se dovozu ku�at z Ameriky, o�et�uj� je chlorem, my nesm�me |
Tak� starosta Marek Langer (nez. ) uv�d�, �e farma u� nen� v obci t�matem � na rozd�l od sousedn�ho Bezkova, kde by investor cht�l tak� vybudovat v�krmnu brojler�. �Zval jsem je k n�m, a� se p�ijdou pod�vat, �e to opravdu nijak nezap�ch�, ale oni jsou jasn� proti. I u n�s pramenily obavy z toho, �e to bude jako d��ve a farma bude v�ude c�tit, ale dnes u� jsou p�ece jen jin� technologie,� podot�k�. Dokl�d� to i na mo�nostech ubytov�n�, kter�ch v obci p�ib�v�.
Podobn� p�ed �asem sepsali petici i lid� ve Vele�ovic�ch na Vy�kovsku, kde chce spole�nost Rakovec je�t� letos z��dit dr�be��rnu v jedn� nevyu��van� hale tamn�ho zem�d�lsk�m are�lu. Chovala by tu t�m�� �tvrt milionu ku�at ro�n�.
�Byli jsme se pod�vat v sousedn�ch �aratic�ch, kde taky v�krmnu maj� a v ned�vn� dob� postavili i novou t�et� halu. Nic tam nesmrd�, tak�e ani na�i zastupitel� nemaj� nic proti tomu, aby vznikla podobn� farma u n�s,� popisuje starostka Zde�ka �prtov� (KDU-�SL). Podle n� byly v minulosti podobn� protesty i proti bioplynov� stanici. Ta nakonec vznikla a dnes o n� nikdo nev�.
