Hudba l�kala B�ma u� odmali�ka. U�il se od sv�ho otce, kter� byl vedouc� chr�mov�ho sboru v Hynkov� rodn� Lomnici nad Popelkou na severu �ech. T�ta mu zem�el v jeden�cti letech a s matkou a bratrem se p�est�hovali do Brna. B�m za�al studovat na u�itelsk�m �stavu, kde se sezn�mil s Leo�em Jan��kem, kter� ho u�il. Pr�v� tohle setk�n� bylo osudov�, skladatel toti� vedl sv� ��ky k l�sce k lidov� p�sni.
Od z��� 1892 pracoval jako podu�itel v Ivan�ic�ch a u� tam za�al sb�rat prvn� p�sn�. Bylo to docela odv�n� rozhodnut�. �V�dy� Ivan�icko nem�lo pov�st zp�vn�ho kraje a ani dosavadn� sb�rky nep�in�ely odtud z�pisy, kter� by vzbuzovaly d�v�ru ve sb�ratelsk� �sp�ch,� uvedl p�ed lety v �asopisu �esk� lid muzikolog Ji�� Vyslou�il. B�m se v�ak nezalekl a u� o rok pozd�ji zapsal prvn� p�sn� z Ivan�icka. Pos�len �sp�chy roz���il sv� putov�n� i do oblast� Brn�nska a Hor�cka.
Origin�ln� byl styl jeho sb�ru. Sna�il se toti� �pln� vy�erpat p�s�ovou z�sobu obce, kraje a hlavn� m�stn�ch zp�v�k�. �Proto zapisoval v�e, co mu zp�v�k p�ednesl, a nevylu�oval p�edem p�sn�, kter� by snad bylo mo�n� pova�ovat zd�nliv� za bezcenn�,� doplnil Vyslou�il. U� tehdy myslel na budouc� v�deck� v�zkum a v ka�d� p�sni vid�l d�le�it� dokument do budoucna.
Za��tk� B�movy sb�ratelsk� �innosti si v�iml i Jan��ek a dal�� sb�ratel Franti�ek Barto�. Kdy� p�ipravovali velkou sb�rku Moravsk� n�rodn� p�sn�, po��tali s B�movou pomoc�. Barto� asi t�i des�tky jeho p�sn� ve sb�rce opravdu zve�ejnil. Od nov�ho �koln�ho roku v roce 1899 nastoupil B�m jako u�itel v Klobouk�ch u Brna, a dostal se tak do bl�zkosti zp�vn�ho Slov�cka.
Hospodyn�, kter� se neb�la ozvat. Jan��kovi pekla buchty, o n�padn�ky nest�la |
�Dok�zal, �e je mo�n�, dokonce p��mo nutn�, sb�rat lidov� p�sn� i v oblastech, kter�m ji� sb�ratel� v�novali pozornost,� uvedl muzikolog Vyslou�il. Zku�enosti z Klobouk pak pln� vyu�il v nejplodn�j��m obdob� sv� sb�ratelsk� �innosti. T�m bylo p�soben� v srdci Slov�cka, ve Str�nici. D�ti tam u�il mnoho let, za�al v roce 1905 a p�eru�it pr�ci musel za prvn� sv�tov� v�lky, kdy narukoval.
�Na Str�nicku pracoval B�m ji� jako zku�en� sb�ratel. V okol� bohat�m na p�sn� vyhled�val zejm�na nadan� zp�v�ky a pam�tn�ky tradi�n� lidov� p�sn�, kter�ch zde byl je�t� dostatek. Podobn� jako d��ve, zapisoval je na Str�nicku bez ohledu na jejich estetickou hodnotu,� popsal Vyslou�il. B�m pokra�oval ve spolupr�ci s Jan��kem, kter� ho povolal do Pracovn�ho v�boru pro lidovou p�se�. D�ky skladateli se tak� vydal sb�rat na Vala�sko.
P�sn� od slovensk�ch pracuj�c�ch zem�d�lc�
Po vzniku republiky byl B�m v roce 1919 p�elo�en na Slovensko, kde u� jako zku�en� pedagog p�sobil v roli �editele. Patn�ctilet� veden� m욝anky ve Skalici a slu�ebn� povinnosti mu nedovolovaly, aby se v�noval p�sn�m v takov� m��e jako v p�edch�zej�c�ch p�sobi�t�ch. Slovensk� tvorba ho p�itom v�dy l�kala a schra�oval ji u� p�ed v�lkou.
�Vyhled�val p�i ka�d� p��le�itosti slovensk� pracuj�c� zem�d�lce, kte�� zaj�d�li na Moravu za v�d�lkem na sezonn� pr�ci. Od nich z�skal mnoho cenn�ch p�sn�,� dodal Vyslou�il.
V roce 1934 B�mova pedagogick� �innost skon�ila a na d�chod ode�el do Ti�nova za bratrem Stanislavem. Ani tam ho neopustila celo�ivotn� v�e�. K osmdes�tin�m obdr�el st�tn� vyznamen�n� a ve zdrav� se do�il 84 let. Jeho rozs�hl� sb�rka obsahuje 4 076 p�sn�, z toho p�es t�i tis�ce z Moravy, necel�ch dev�t set ze Slovenska a skoro stovka z �ech. Nutno zm�nit, �e kni�n� byl vyd�n jen zlomek.
