Podle z�kladn�ho sc�n��e makroekonomick� predikce ministerstva financ� by m�la �esk� ekonomika v roce 2025 vyk�zat r�st kolem dvou procent v porovn�n� s lo�sk�m zv��en�m HDP o 1,1 procenta.
Hlavn�m tahounem bude spot�eba dom�cnost�, kterou podpo�� jejich rostouc� re�ln� p��jmy. M�rn� k r�stu p�isp�je i vy��� investi�n� aktivita a ve�ejn� v�daje. V p��t�m roce se o�ek�v� dal�� zrychlen� hospod��sk�ho r�stu na 2,4 procenta, a to p�edev��m d�ky siln�j�� investi�n� dynamice a o�iven� ekonomik hlavn�ch obchodn�ch partner�.
Trump pozastavil v�t�inu cel, ��n� je zv��il. Dohodneme se ale s ka�d�m, tvrd� |
Ve srovn�n� s minulou progn�zou ministerstvo odhad r�stu ekonomiky sn�ilo. V lednov� progn�ze �ekalo leto�n� r�st o 2,3 procenta. Nyn� jej odhaduje na �istou dvojku. Podle resortu za t�m stoj� zapo�ten� americk�ch cel na ocel, hlin�k a auta a tak� zhor�en� v�hled na v�kon n�meck� ekonomiky, kter� by letos m�la stagnovat.
Cla sice Donald Trump pozastavil, ale zat�m nen� jasn�, zda plat� tak� pro d��ve ozn�men� cla na hlin�k, ocel a automobily, nebo pouze pro plo�n� cla. �M�me protich�dn� zpr�vy,� dodal David Pru�vic, vrchn� �editel Hospod��sk� strategie a politiky. �Nem�me siln� p��m� vztahy s USA, cla by na n�s tedy dopadla nep��mo p�es N�mecko, Francii �i It�lii,� dodal Pru�vic.
Cla inflaci neovlivn�
�D�sledky zahrani�n�-obchodn� politiky prezidenta Donalda Trumpa v��i ostatn�m zem�m se mohou projevit zhor�en�m v�vojem euroz�ny, kter� m�la b�t p�vodn� zat�ena 20procentn�mi cly, a p�enesen� se p�es slab�� dovozy negativn� prom�tnout i do �esk� ekonomiky,� dodal ministr financ� Zbyn�k Stanjura.
Ministersk� odhady zat�m o�ek�vaj�, �e by plo�n� cla sn�ila leto�n� r�st HDP �esk� republiky o 0,6 a� 0,7 procentn�ho bodu. � Ale i tyto odhady jsou zat�m jen orienta�n�, proto�e situace ohledn� celn�ch opat�en� se m�n� velmi rychle,� up�esnil Stanjura.
Do progn�zy ministerstvo financ� plo�n� cla nezapo��talo kv�li velk� nejistot� ohledn� jejich fin�ln� podoby. Jsou ale zapo�ten� cla na auta, ocel a hlin�k.
Inflaci letos resort odhaduje na 2,4 procenta. P��t� rok by m�la b�t m�rn� ni���, u 2,3 procenta. �I po sch�zce se z�stupci �esk� n�rodn� banky jsme se shodli, �e i kdyby cla platila, tak jsou letos pro inflaci neutr�ln�, p��t� rok dezinfla�n�,� ujistil ministr.
Brig�dn�ci pod�vat p�izn�n� nebudou
Ministr financ� na setk�n� s novin��i reagoval i na zpr�vy z m�dii, �e kv�li digitalizaci st�tn� spr�vy budou muset pod�vat p�izn�n� stovky tis�c lid�, kte�� dosud nemuseli, nap��klad i brig�dn�ci. Podle ministra je to myln� informace.
�Nehroz�, �e sta tis�ce lid� budou muset pod�vat p�izn�n�. To mohou a nemus� u� dnes, z�stane to stejn�. Rozd�l bude v tom, �e st�t d�ky digitalizaci bude m�t v�c informac� nap��klad o tom, kdo m� uplatnit slevu na d�ti, hypote�n� odpo�ty a podobn�. Je to uleh�en� pr�ce pro da�ov� poplatn�ky. Kdo ��k�, �e z�kon nechce, je proti zjednodu�en� administrativy,� �ekl Stanjura.
�Kdo d�l� jen brig�dy, tak ten dnes p�izn�n� d�vat nemus�, ale m��e. Brig�dn�ci jej pod�vaj�, pokud maj� n�jakou odpo�itatelnou polo�ku. St�t jim pak da� vrac�. M�lokdo ��dnou ode�itatelnou polo�ku nem�. Toto ale po digitalizaci v�echno spo��t� st�t za n�. Pokud tedy necht�j� pod�vat p�izn�n� sami, nemus�, jen odkliknou, co jim st�t u� z informac�, kter� bude m�t, p�iprav�. Poprv� to bude platit za rok 2027, lid� to tedy m��ou vyu��t od roku 2028,� vysv�tlil d�le ministr.
