Americk� vl�da o�ek�v�, �e toto opat�en� p�inese dodate�n�ch 100 miliard dolar� (2,3 bilionu korun) na dan�ch, uvedl poradce Trumpovy administrativy.
Cla by mohla zv��it cenu automobil� o tis�ce dolar�, co� by zas�hlo prodej nov�ch vozidel a vedlo ke ztr�t� pracovn�ch m�st, uvedlo Centrum pro automobilov� v�zkum. Americk� automobilov� pr�mysl je toti� do zna�n� m�ry z�visl� na dovozu d�l�.
Vy��� cla budou platit tak� na autod�ly, podle prohl�en� se u nich ale po��t� s a� m�s��n�m odkladem, �nejpozd�ji v�ak 3. kv�tna�. P�esn�j�� datum bude up�esn�no v ��edn�m v�stn�ku.
V roce 2024 USA dovezly automobilov� v�robky v hodnot� 474 miliard dolar� (10,9 bilionu korun), z toho osobn� automobily v hodnot� 220 miliard dolar� (4,6 bilionu korun). Nejv�t��mi dodavateli byli bl�zc� spojenci USA, jako je Mexiko, Japonsko, Ji�n� Korea, Kanada a N�mecko.
Trump potvrdil mo�n� v�jimky u cel, kter� pl�nuje. Z�le�� na protistran�, dodal |
Trump se dlouhodob� vymezuje proti tomu, co naz�v� nespravedliv�m zach�zen�m v souvislosti s v�vozem automobil� z USA na zahrani�n� trhy. �asto zmi�uje Evropskou unii, kter� p�i dovozu vozidel uplat�uje desetiprocentn� clo, co� je �ty�ikr�t v�ce ne� 2,5procentn� celn� sazba pro dovoz osobn�ch automobil� do USA.
Prohla�uje, �e cla proti dovozu automobil� budou ur�uj�c� politikou jeho prezidentstv�, p�i�em� s�z� na to, �e n�klady vznikl� v d�sledku dan� zp�sob�, �e se v�ce v�roby p�esune do Spojen�ch st�t�.
Ameri�t� a zahrani�n� v�robci automobil� s dom�c�mi z�vody jsou v�ak st�le z�visl� na Kanad�, Mexiku a dal��ch zem�ch, pokud jde o d�ly a hotov� vozidla, co� znamen�, �e ceny automobil� by se mohly zv��it a prodeje by mohly klesnout, proto�e v�stavba nov�ch tov�ren bude n�jakou dobu trvat.
�Budeme vyr�b�t automobily, o �em� v�te u� dlouho,� �ekl Trump v pond�l�. �Ozn�m�me to pom�rn� brzy, pravd�podobn� b�hem n�kolika p��t�ch dn�,� dodal.
Trump ji� uvalil 20procentn� dovozn� da� na ve�ker� dovoz z ��ny za jej� pod�l na v�rob� fentanylu. Podobn� tak� uvalil 25procentn� cla na Mexiko a Kanadu, p�i�em� na kanadsk� energetick� produkty zavedl ni��� 10procentn� da�. ��sti cel na Mexiko a Kanadu byly pozastaveny, v�etn� dan� na automobily pot�, co v�robci automobil� vznesli n�mitky a Trump na n� reagoval t�m, �e jim dal t�icetidenn� odklad, kter� vypr�� v dubnu.
List Financial Times (FT) v �ter� s odkazem na informovan� zdroje napsal, �e Trump�v pl�n dvouf�zov�ho celn�ho re�imu, kter� by mohl b�t ozn�men 2. dubna, zahrnuje okam�it� zaveden� mimo��dn�ch cel na dovoz aut a n�sledn� vy�et�ov�n� obchodn�ch praktik partnersk�ch zem�.
Trump�v t�m podle zdroj� FT diskutuje o vyu�it� mimo��dn�ch pravomoc�, kter� administrativ� p�izn�v� legislativa, nap��klad z�kon o mezin�rodn�ch pohotovostn�ch ekonomick�ch opat�en�ch (IEEPA) nebo ��st z�kona o clech z roku 1930. To by vl�d� umo�nilo uvalit mimo��dn� cla a� do 50 procent, je�t� ne� bude vy�et�ov�n� obchodn�ch partner� dokon�eno.
Nebudeme �ekat, a� Ameri�an� dostanou rozum
Kanadsk� premi�r Mark Carney pl�nuje vytvo�it �ist� kanadskou s� pro v�robu automobil�. Podle webu den�ku Le Figaro to uvedl ve st�edu na tiskov� konferenci v provincii Ontario, kter� je srdcem kanadsk�ho automobilov�ho pr�myslu a nach�z� se vedle americk�ho Detroitu. Reagoval tak na hrozbu Trumpa, �e za��d�, aby se v Kanad� u� ��dn� auta nevyrobila.
Carney v Kanad� vyhl�sil na 28. dubna p�ed�asn� volby. V Ontariu, kam p�icestoval v�st volebn� kampa�, sl�bil, �e vytvo�� zvl�tn� fond na podporu konkurenceschopnosti kanadsk�ho automobilov�ho pr�myslu, kter� bude m�t k dispozici dv� miliardy kanadsk�ch dolar� (p�es 32 miliard K�).
�Nejde o to �ekat, a� budou Ameri�an� rozumn�j��. Jde o to jednat hned,� prohl�sil Carney. �Pot�ebujeme vyr�b�t v�ce automobil� p��mo v Kanad�,� dodal a pouk�zal na to, �e automobilov� d�ly mohou p�ekro�it kanadsko-americkou hranici a� �estkr�t, ne� je vozidlo smontov�no, co� �in� toto odv�tv� zraniteln�m v��i probl�m�m ve sv�tov�m obchod�.
