Na r�st cen ve stavebnictv� a nedostate�n� nav��en� pojistn�ch ��stek poji��ovny upozor�uj� ji� n�kolik let. Dokazuje to i v�znamn� n�r�st pr�m�rn�ho pojistn�ho pln�n�, kter� poji��ovny klient�m vypl�cej�.
�V roce 2020 byla pr�m�rn� �koda na soukrom�ch nemovitostech p�es 28 600 korun, v roce 2024 to u� bylo 63 600 korun. Proti tomu se pr�m�rn� pojistn�, kter� klienti za poji�t�n� sv�ch dom� plat�, zv��ilo pouze o 38 procent,� p�edstavuje rozd�ly Ond�ej Poul, �editel Centra likvidac� v poji��ovn� Kooperativa.
Podobn� hovo�� i statistiky ostatn�ch poji��oven. �Pr�m�rn� vyplacen� pojistn� pln�n� v majetkov�m poji�t�n� v posledn�ch letech vzrostlo p�ibli�n� trojn�sobn�, av�ak cena majetkov�ho poji�t�n� rostla u rodinn�ch dom� pr�m�rn� o 46 procent a u rekrea�n�ch objekt� o 38 procent,� vysv�tluje Marek Woitsch, �editel �seku tvorby produkt� v �PP.
�ivly dok�ou �kodu vyhnat nahoru
Te� si mo�n� mnoz� �eknou, �e �koda 60 tis�c korun p�ece nen� tak moc. Jist�, tato suma asi v�t�inu dom�cnost� �pln� nezruinuje. Co� ov�em nemus� platit v okam�iku, kdy p�ijde n�jak� �iveln� pohroma, kter�ch p�ib�v� a roste taky jejich s�la. Sta�� si vzpomenout na torn�do, kter� se prohnalo p�ed p�r roky ji�n� Moravou. Nebo lo�sk� �velk� voda� (povode�, z�plava), kter� nap�chala mnoho �kod pro zm�nu hlavn� na severn� Morav�.
Nap��klad Kooperativ� jej� klienti po z��ijov�ch povodn�ch a bou�k�ch nahl�sili 19 tis�c �kod za �ty�i miliardy korun. T�m�� 17 tis�c z nich u� poji��ovna ukon�ila a klienti obdr�eli 2,7 miliardy korun pojistn�ho pln�n�. �PP registruje p�es 6 800 �kod za zhruba 1,7 miliardy korun, vy��zeno bylo ji� p�es 85 procent.
Obrovsk� mno�stv� �kod spojen�ch s velkou vodou za lo�sk� rok registruje rovn� Generali �esk� poji��ovna - z�plava zp�sobila 24 497 �kod (meziro�n� o t�m�� 800 procent v�ce), a to z�rove� v absolutn� nejvy��� hodnot�, konkr�tn� za 3,5 miliardy korun (meziro�n� n�r�st o v�c ne� 2 800 procent). P�itom 78 procent t�chto �kod vzniklo pr�v� p�i z��ijov� velk� vod�.
�Co do �etnosti n�sleduj� �kody zp�soben� prudk�mi de�ti (13 343 p��pad�) a vich�ic� (12 470 p��pad�), kter� tak opustila sv� prvenstv� roku 2023. Zk�zonosnou p�tici dopl�uj� dal�� projevy bou�ek � krupobit� (7 953 p��pad�) a blesky (3 948 p��pad�),� dopl�uje statistiky za lo�sk� rok Jan Marek, mluv�� Generali �esk� poji��ovny.
Stejn� trend, pokud jde o n�r�st �iveln�ch �kod, potvrzuj� i dal�� poji��ovny. Nap��klad likvid�to�i Kooperativy �e�ili v roce 2020 celkem 30 348 �iveln�ch �kod, vloni u� to bylo 48 165 tis�c �kod.
Dom�cnosti riskuj� ztr�ty
I p�es tento v�voj je v�ak zna�n� ��st nemovitost� poji�t�na nedostate�n�. Podle v�zkumu �esk� asociace poji��oven je tu a� 70 procent podpoji�t�n�ch nemovitost�. Majitel� bohu�el nereaguj� na �adu faktor�, kter� tuto situaci z�sadn� ovliv�uj� � inflaci, rostouc� ceny stavebn�ch prac� a materi�l�. �asto ani na roz�i�uj�c� se vybaven� domov�. Pr�m�rn� v��e podpoji�t�n� p�esahuje 30 procent, co� znamen�, �e poji�t�n� dostane pojistn� pln�n� v pr�m�ru pouze ve v��i m�n� ne� 70 procent skute�n� �kody.
To bohu�el potvrdily i lo�sk� povodn�. ��e�ili jsme p��pad rodinn�ho domu, kter� je poji�t�n na hodnotu 6,5 milionu korun, ale sou�asn� pojistn� ��stka by m�la b�t okolo 11 milion� korun. Smlouva byla star��ho data, v posledn�ch dvou letech jsme klientovi nab�dli �pravu smlouvy a indexaci, kter� by mu zajistila odpov�daj�c� nav��en� pojistn� ��stky, ale ani jedn� nab�dky klient nevyu�il. Pojistn� pln�n� tedy na opravu nebude sta�it, asi �ty�icet procent ��stky bude muset d�t ze sv�ho,� vysv�tluje Ond�ej Poul.
Letitou smlouvu vym��te za nov� produkt
Tomu je pot�eba p�edch�zet pravidelnou aktualizac� pojistn� smlouvy nebo rovnou jej� v�m�nou za n�kter� z nov�ch produkt�, kter� poji��ovny nab�z�. Takov� �vaha je na m�st� zvl�t� tehdy, pokud u� �n�co pamatuje�.
�Setk�v�me se i se smlouvami, kter� nebyly z�m�rn� aktualizovan� v�ce ne� 15 let. Raritu pak p�edstavuje smlouva, kter� ve sv� podob� slou�ila klientce ze st�edn�ch �ech p�es 50 let. Jej� jakoukoliv aktualizaci pravideln� odm�tala,� popisuje Jan Marek. P�itom plat�, �e ��m je smlouva star��, t�m v�t�� riziko podpoji�t�n� u n� hroz�.
A to nen� v�e. Nejv�t��m probl�mem u star�ch majetkov�ch smluv je �asto jejich neaktu�lnost vzhledem k sou�asn�m tr�n�m podm�nk�m a produktov� nab�dce. �Star� smlouvy mohou obsahovat zastaral� podm�nky, kter� neobsahuj� dnes b�n� sjedn�van� pojistn� nebezpe��, jako je t�eba po�kozen� fas�dy pt�kem, nebo p�ep�t� v elektrick� s�ti. Z�rove� maj� nov� produkty �ir�� rozsah asisten�n�ch slu�eb,� ��k� Milan K��a, mluv�� Kooperativy.
P�edev��m pak pojistn� ��stky, jak u� bylo zm�n�no, neodpov�daj� aktu�ln�m cen�m stavebn�ch materi�l�, prac� nebo hodnot� nemovitost�, a to m��e v�st k podpoji�t�n�. �V sou�asn� dob� se tak d� ��ci, �e, pokud je smlouva star�� ne� t�eba p�t let, ur�it� se vyplat� nahradit ji nov�j��m produktem,� dod�v� K��a.
I proto poji��ovny klienty, kte�� del�� dobu smlouvu neaktualizovali, oslovuj�, aby je na riziko podpoji�t�n� upozornily a nab�dly jim �e�en�. Nicm�n� t�eba u Kooperativy si podle doporu�en� poji��ovny upravilo sv� smlouvy jen n�co m�lo p�es 60 procent osloven�ch klient�.
Kdy smlouvu aktualizovat
Aktualizaci smlouvy si ale samoz�ejm� m��e hl�dat i ka�d� s�m, vy�aduje to v�ak odpov�dnost. Ide�ln� je pot�eba se revizi v�novat alespo� jednou za dva roky. �A pak v�dy, pokud dojde ke zhodnocen� majetku, a� je to nap��klad v�m�na oken, st�echy, p��stavba pergoly, �i po��zen� nov�ho vybaven� dom�cnosti. P��kladem mohou b�t tak� investice do dom�c�ch sol�rn�ch elektr�ren, na kter� lid� vynakl�daj� statis�cov� ��stky,� uvedla Renata �apkov�, tiskov� mluv�� �PP.
K orienta�n�mu v�po�tu, jak� pojistn� suma je v dan� okam�ik odpov�daj�c�, lze vyu��t majetkov� kalkula�ky. Tu najdete na webu �esk� asociace poji��oven (https://www.cap.cz/kophn). �Jde o standard v�po�tu, kter�m se ��d� i �lensk� poji��ovny a za kter�m stoj�, mimo jin�ch, i experti �VUT,� dopl�uje Marek.
Kalkula�ku m� na sv�m webu tak� Kooperativa a �PP. U t� je dostupn� je na kalkulacka.cpp.cz/oceneni-nemovitosti.
Aktu�ln� hodnotu zajist� automatick� indexace
Vhodn�j��m �e�en�m je ale ur�it� nastavit si u smlouvy tzv. indexaci. Jde o automatick� proces, kter� zaru��, �e pojistka bude v�dy souladu se sou�asnou ekonomickou situac� a t�m, jak se bude vyv�jet. Zkr�tka �e pojistn� smlouva bude odpov�dat aktu�ln�m cen�m. Pojistn� ��stka je pak automaticky upravena s ohledem na v�voj spot�ebn�ho ko�e, inflaci a tak� se zohled�uje cena pr�ce a stavebn�ho materi�lu.
�Sou�asn� s nav��en�m pojistn�ch ��stek na smlouv� ale pochopiteln� doch�z� tak� k �prav� pojistn�ho. To jde ruku v ruce. K nav��en� nemus� doch�zet ka�d� rok, z�le�� pr�v� na v�voji v��e zm�n�n�ch parametr�,� ��k� Marek. Mo�n� i proto st�le velk� ��st majitel� rodinn�ch dom� tuto mo�nost nevyu��v�.
Pokud by cht�l n�kdo na pojistn�m p�ece jen u�et�it, ale p�esto m�t odpov�daj�c� kryt�, lze naj�t �e�en�. T�eba v podob� spolu��asti, nap��klad ve v��i 10 tis�c nebo 20 tis�c korun. �Vy��� spolu��ast cenu pojistn�ho sn��. Men�� �kody si v�ak klient hrad� s�m,� dopl�uje �apkov�.
Bezlimitn� pojistka
Jinou cestou se vydala KB Poji��ovna, kter� ve smlouv�ch ��dnou konkr�tn� pojistnou ��stku neuv�d� a pro stanoven� pojistn�ho vych�z� pouze z plochy nemovitosti a jej�ho um�st�n�. �V okam�iku �kody v��i vypl�cen�ho pojistn�ho stanov�me podle aktu�ln�ch cen stavebn�ch prac� a materi�l�. To plat� jak u tot�ln� �kody, tak u ��ste�n�ch �kod,� vysv�tluje Martin Svoboda z KB Poji��ovny. �Na�i klienti tak dostanou tolik pen�z, aby si po�kozenou ��st nemovitosti opravili nebo i cel� d�m postavili v p�vodn�m rozsahu a kvalit� znovu.� Nav�c pojistka v dob� odstra�ov�n� n�sledk� �kody m��e pomoc i s �hradou do�asn�ho ubytov�n� a u velk�ch �kod i se spl�tkami �v�ru na bydlen� nebo hypot�ky a� po dobu jednoho roku.
K aktualizaci pojistky u KB poji��ovny tak bude nutn� p�istoupit pouze v p��pad�, �e dojde k rekonstrukci �i p��stavb�, kter� m� dopad na celkovou plochu nemovitosti, tedy bude m�t v�ce metr� ne� doposud. Pokud si ale po��d�te t�eba tepeln� �erpadlo a na st�echu domu fotovoltaiku, bude se jednat o stavebn� sou��st nemovitosti a pojistku nebude nutn� upravovat.
Co v�e m�t poji�t�n�
Krom� pojistn� ��stky jsou naprosto z�sadn�, aby smlouva kryla v�echna relevantn� rizika. Kvalitn� pokryt� z�sadn�ch rizik v majetkov�m poji�t�n� zahrnuje ochranu proti nej�ast�j��m a nejz�va�n�j��m �kod�m, jako jsou po��r, povode�, vich�ice, krupobit�, kr�de�, vandalismus a vodovodn� �kody. D�le�it� je pojistit jak stavbu � rodinn� d�m, bytovou jednotku, tak i jej� vybaven� � dom�cnost. Nem�lo by se tak� zapom�nat na poji�t�n� odpov�dnosti za �kody zp�soben� t�et�m osob�m.
Pokud byste se cht�li vyvarovat tomu, aby n�kter� d�le�it� riziko z�stalo nepoji�t�n�, m��ete s�hnout po all-risk variant� poji�t�n�. Nap��klad u �PP je to produkt Domex+, kter� kryje v�echna dnes na pojistn�m trhu dostupn� pojistn� nebezpe��. �Klient si vybere je pojistn� limit, kter� mu bude vyhovovat,� ��k� �apkov�.
Generali �esk� poji��ovna pak nab�z� all-risk bal��ek M�j majetek 2.0. �Ten znamen� nejjednodu��� mo�n� p��stup v r�mci poji�t�n� stavby � z pojistn� smlouvy toti� pln�me v�e, co nen� striktn� vylou�eno,� uvedl Jan Marek. �Tato varianta zahrnuje kompletn� v��et pojistn�ch nebezpe�� do pln� pojistn� ��stky. Nav�c p�in�� allriskov� poji�t�n� stavebn�ch sou��st� v�etn� technick� poruchy strojn�ch a elektronick�ch za��zen�.
Speci�ln�m bonusem nov�ho bal��ku je kryt� finan�n�ch ztr�t, ke kter�m dojde v d�sledku nefunk�nosti fotovoltaick� elektr�rny. D�le jsou kryty i estetick� �kody na poji�t�n�ch stavb�ch, a to a� do limitu 100 tis�c korun.�


















