U� del�� dobu se v�d�lo, �e rekrea�n� fyzick� aktivity pom�haj� mozku. To, �e mu mohou pom�hat i ka�dodenn� dom�c� pr�ce, ale z�st�valo v pozad�. V�dci cht�j� t�mto zji�t�n�m motivovat lidi k bezpe�n� �innosti, kter� m��e chr�nit zdrav� jejich mozku a pozn�vac� i soci�ln� schopnosti.
�V�dci u� v�d�li, �e cvi�en� a fyzick� aktivita m� pozitivn� vliv na mozek, ale na�e studie je prvn�, kter� ukazuje, �e stejn� p��zniv� vliv mohou m�t i dom�c� pr�ce,� �ekl autor studie Noah Koblinsky z Rotman Research Institute v Torontu pro Daily Mail.�
�Pro hled�n� nejlep�� strategie, jak omezit rozvoj demence u star��ch lid�, je pochopen�, jak se r�zn� formy fyzick� aktivity pod�lej� na zdrav� mozku, naprosto kl��ov�,� dodal Koblinsky.
V�dci zkoumali skupinu 66 lid� ve v�ku mezi 65 a 85 lety. Sou��st� v�zkumu byly t�i n�v�t�vy v nemocnici Baycrest v Torontu, p�i nich� se ��astn�ci v�dy podrobili�jak zdravotn�mu vy�et�en�, tak struktur�ln�mu zobrazen� mozku a vyhodnocen� kognitivn�ch funkc�, tedy pam�ti, koncentrace, schopnosti udr�et pozornost, �e�ov�ch funkc�, rychlosti my�len� a schopnosti pochopen� informac�. ��astn�ci pak byli dot�z�ni na mno�stv� �asu, kter� str�vili dom�c�mi pracemi, jako je �klid, ut�r�n� prachu, p��prava a nakupov�n� j�dla, pr�ce na zahrad� nebo dom�c� opravy.
U ��astn�k� studie, kte�� tr�vili t�mito pracemi v�ce �asu, v�zkumn�ci pozorovali v�t�� objem mozku bez ohledu na to, jestli se v�novali i nam�hav�j��m form�m cvi�en�, nap��klad b�hu. Pozorovali to p�edev��m v hipokampu, tedy t� ��sti mozku, kter� je d�le�it� pr�v� pro pam� a u�en�, a v �eln�m laloku, kter� m� sv�j pod�l zase na pozn�vac�ch schopnostech.
V�dci zjistili, �e ani pr�ce na zahrad� nen� jen fyzickou aktivitou. Prosp�v� i zdrav� mozku.
Odborn�ci pro to maj� hned n�kolik vysv�tlen�. Za prv�: zdrav� srdce �zce souvis� se zdrav�m mozku, a pr�v� na srdce a c�vy m� pozitivn� vliv i m�rn� pohybov� aktivita. Jako dal�� mo�n� vysv�tlen� se nab�z�, �e dom�c� pr�ce vy�aduj� pl�nov�n� a organizaci, co� podporuje vznik nov�ch nervov�ch spojen� v mozku. A za t�et�: kdo se v�noval dom�c�m prac�m, str�vil m�n� �asu ne�innost�, kter� m� nep��zniv� vliv na zdrav�, v�etn� zdrav� mozku.
Do budoucna by v�dci r�di zkoumali tuto oblast za pomoci vhodn� technologie, kterou by ��astn�ci mohli m�t st�le u sebe. Bylo by tak mo�n� zam��it se na �innost mozku a jeho zm�ny v pr�b�hu �asu.
V�dci poukazuj� na to, �e Alzheimerova choroba, kter� pomalu ni�� pam� a my�len�, a s n� souvisej�c� demence, pat�� mezi nejn�kladn�j�� nemoci na sv�t�. A pr�v� p�i Alzheimerov� chorob� je�hipokampus - na n�j� maj� tak p��zniv� vliv dom�c� pr�ce - mezi prvn�mi ��stmi mozku, kter� utrp� po�kozen�. Celosv�tov� trp� demenc� asi 50 milion� lid� a ro�n� je diagnostikov�no zhruba 10 milion� nov�ch p��pad�.
