Uv�tali to i �lenov� Spolku pro ve�ejnou dopravu na jihoz�padn� Morav�, kte�� se o z�chranu trat� sna�ili sedm let. �V roce 2011, kdy spolek vznikl, to vypadalo beznad�jn�. V���m, �e na obnoven� provozu maj� pod�l i na�e dlouholet� aktivity,� �ekl p�edseda spolku Martin Kou�il.
Tra� se nyn� p�ipravuje na zah�jen� b�n�ho provozu, i kdy� zat�m jen o v�kendech a sv�tc�ch.
Slavnostn� zah�jen� se uskute�n� na Velk� p�tek 30. b�ezna. Cel� den bude po trati jezdit vz�cn� souprava historick�ch vagon� z roku 1913. B�n� provoz v dal��ch dnech bude zaji��ovat motorov� v�z 810.
Vyhl�dkov� souprava, kterou provozuje spolek, bude jezdit na 1. m�je, ve dnech 15. a� 18. �ervna, kdy bude jemnick� slavnost Barchan, a o pr�zdninov�ch v�kendech.
Pravideln� doprava skon�ila na trati v roce 2010. Pak se dostala na seznam lok�ln�ch �eleznic ur�en�ch ke zru�en�. Dr�hu, je� je kulturn� pam�tkou, se od t� doby jej� zast�nci sna�ili zachr�nit. Nyn� se Kraj Vyso�ina rozhodl jejich �sil��podpo�it a dopravu�na t�to dr�ze op�t�objednal.
Spr�va �elezni�n� dopravn� cesty (S�DC), kter� tra� spravuje, soub�n� zru�ila jej� prodej a vr�t� ji do norm�ln� provozovan� �elezni�n� s�t�. S�DC se v minulosti dvakr�t pokou�ela tra� ne�sp�n� prodat. Naposledy ji ocenila na dev�t milion� korun, �ili na desetkr�t ni��� ��stku ne� poprv�.
D�ky krajsk� objedn�vce dopravy S�DC prodej trati nakonec na posledn� chv�li st�hla a tra� z�st�v� jako sou��st norm�ln� provozovan� �elezni�n� s�t� v majetku st�tu.�Provoz na �eleznici by m�l zaji��ovat pra�sk� dopravce Railway Capital. �Obnoven� dopravy pova�ujeme za velk� v�t�zstv�,� komentoval to Kou�il ze Spolku pro ve�ejnou dopravu na jihoz�padn� Morav�.
Spolek s�dl� v Moravsk�ch Bud�jovic�ch, ale jeho snahy maj� p�esah. �Zab�v�me se podporou ve�ejn� dopravy na cel� jihoz�padn� Morav�, kter� je posti�en� t�m, �e je�- jako�to z hlediska dopravy p�irozen� oblast�- rozd�len� na t�i kraje. A to je pro jej� fungov�n� velmi nev�hodn�. Ka�d� kraj toti� k zaji�t�n� ve�ejn� dopravy p�istupuje jinak,� �ekl Kou�il.
Pot�ebujeme sv�j vlak
Zru�en� b�n�ho provozu na trati p�im�lo �leny Spolku po��dit si postupn� dv� lokomotivy a dva historick� vozy.
�Sna�ili jsme se zav�st aspo� n�jak� vlaky, a tak kdy� je neobjedn�val kraj, objedn�vali jsme je my. Nem�li jsme ale na to moc pen�z a ka�d� n�voz vlakov� soupravy na tuto tra� znamenal des�tky tis�c korun, na kter� jsme t�ko sh�n�li sponzory. Tak jsme cht�li m�t vlastn� vlak, kter� bychom nemuseli odn�kud vozit,� popsal Kou�il.
Spolek za�al provozovat vlastn� v�letn� soupravu. �Uk�zalo to turistick� potenci�l trati a vr�tilo to na tra� ur�itou kategorii cestuj�c�ch,� dodal Kou�il.
�lenov� spolku u� m�li zku�enosti s opravou historick�ch vozidel na slovensk�ch �zkorozchodn�ch drah�ch, kde se pou��vaj� otev�en� vozy.
�Ty jsou mezi cestuj�c�mi velice obl�ben�. Cht�j� vn�mat krajinu. M�li jsme mo�nost zakoupit star�, nepou��van� vozy a posunovac� lokomotivu. Ty dva vozy jsme rekonstruovali do podoby podle na�� p�edstavy. To se poda�ilo, tak�e d�laj� u� t�et� sezonu radost,� �ekl Kou�il.
Spolek tak bude od kv�tna op�t jezdit na zachr�n�n� trati�s polskou lokomotivou v�robce Zastal Zielona G�ra z roku 1976, kter� pohybem spojovac� ty�e na kolech p�ipom�n� parn� lokomotivy.�K lokomotiv� jsou p�ipojeny dva vagony z let 1948 a 1950.
�Jsou to n�kdej�� slu�ebn� vozy, pou��van� jako doprovodn� k n�kladn�m vlak�m. Upravili jsme je na vyhl�dkov� a bufetov� v�z. Vyhl�dkov� v�z m� otev�enou ��st, tak�e cestuj�c� mohou bezprost�edn� vn�mat krajinu. Je uzp�soben i pro handicapovan�,� p�ibl�il Kou�il.
K polsk� lokomotiv� p�ibude po dokon�en� rekonstrukce je�t� �eskoslovensk� lokomotiva z roku 1961. �M� motor Tatra a je o n�co rychlej�� ne� polsk� lokomotiva. Nyn� ji d�v�me do provozuschopn�ho stavu,� �ekl Kou�il.
Pam�tkov� chr�n�n� tra� o d�lce 21 kilometr� byla uvedena do provozu v roce 1896, pravideln� osobn� doprava zde skon�ila 31. prosince 2010.
