Mlžojedi: Porovnání verzí
doplnění taxoboxu; typo |
|||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Biologie == |
== Biologie == |
||
Mlžojedi jsou mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2 - 3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. [[Trávicí soustava]] je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, [[řitní otvor]] není vytvořen. [[Svalovina|Svalovinu]] tvoří podkožní svalový vak. [[Pohlavní buňky]], vznikající z parenchymu, volně padají do |
Mlžojedi jsou mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2 - 3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. [[Trávicí soustava]] je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, [[řitní otvor]] není vytvořen. [[Svalovina|Svalovinu]] tvoří podkožní svalový vak. [[Pohlavní buňky]], vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. [[Pokožka]] má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a [[nervová tkáň|nervovou tkání]] na bázi, má mnoho bičíkatých [[buňka|buněk]]. Na přídi je uvnitř pokožky [[statocysta]], na kterou je napojena [[nervová tkáň]] nevytvářející ale [[ganglia]] či provazce (je jednoduše síťovitá). |
||
Leze po měkkém mořském dně u [[Švédsko|švédského]] pobřeží v hloubkách 60-100 metrů (ve [[fjord]]ech). Další nálezy pocházejí ze [[Skotsko|Skotska]] a ze severní části Jadranu. |
Leze po měkkém mořském dně u [[Švédsko|švédského]] pobřeží v hloubkách 60-100 metrů (ve [[fjord]]ech). Další nálezy pocházejí ze [[Skotsko|Skotska]] a ze severní části Jadranu. |
||
Verze z 6. 3. 2008, 08:30
 Mlžojedi | |
|---|---|
 Xenoturbella japonica | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Nadoddělení | trojlistí (Bilateria) |
| Oddělení | druhoústí (Deuterostomia) |
| Kmen | mlžojedi (Xenoturbellida) |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mlžojedi (Xenoturbellida) je nejprimitivnější kmen druhoústých živočichů (Deuterostomia).
Biologie
Mlžojedi jsou mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2 - 3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. Trávicí soustava je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, řitní otvor není vytvořen. Svalovinu tvoří podkožní svalový vak. Pohlavní buňky, vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. Pokožka má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a nervovou tkání na bázi, má mnoho bičíkatých buněk. Na přídi je uvnitř pokožky statocysta, na kterou je napojena nervová tkáň nevytvářející ale ganglia či provazce (je jednoduše síťovitá). Leze po měkkém mořském dně u švédského pobřeží v hloubkách 60-100 metrů (ve fjordech). Další nálezy pocházejí ze Skotska a ze severní části Jadranu.
Vývoj poznání
Xenoturbella bocki byla popsaná E. Westbladem v roce 1949 a byla zařazena do skupiny bezstřevky (Acoelomorpha), které se přiřazovaly k ploštěncům (Plathelmithes). (Latinský název je odvozen od slov divní (cizí) ploštěnka.) Na konci 90. let 20. století byla zkoumána týmem biologů (M. Norén, U. Jondelius a O. Israelsson) její ribozomální RNA a v listopadu 1997 vyšlo najevo, že jde o perožábrého mlže blízce příbuzného s oříškovkou (Nucula) - larvy se vyvíjejí v těle rodiče a jsou velmi podobné larvám oříškovky. V roce 1999 byl objeven nový druh Xenoturbella westbladi, který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.
Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v Severním moři nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.
Na podzim 2003 se ukázalo, že DNA izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu – jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do čeledi oříškovek (Nuculidae).
Tým vedený zoology T. Littlewoodem a C. Nielsenem se ale zaměřil na ten druhý typ DNA, který se na první pohled nepodobal žádnému známému zvířeti a zjistili, že xenoturbela je primitivní zástupce druhoústých a že se tedy skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného kmene nám ukazuje, jak vypadali předkové bilaterií (Bilateria) i předkové druhoústých.
Systém
Čeleď: Xenoturbellidae
- Rod: Xenoturbella - známy pouze dva druhy:
- Xenoturbella bocki Westblad, 1949
- Xenoturbella westbladi Israelsson, 1999
Doporučená literatura