Přeskočit na obsah

Mlžojedi: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Čeleď (biologie) - Změněn(y) odkaz(y) na Čeleď
Řádek 26: Řádek 26:
Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v [[Severní moře|Severním moři]] nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.
Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v [[Severní moře|Severním moři]] nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.


Na podzim [[2003]] se ukázalo, že [[DNA]] izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu – jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do [[Čeleď (biologie)|čeledi]] oříškovek (Nuculidae).
Na podzim [[2003]] se ukázalo, že [[DNA]] izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu – jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do [[Čeleď|čeledi]] oříškovek (Nuculidae).


Tým vedený [[zoolog]]y T. Littlewoodem a C. Nielsenem se ale zaměřil na ten druhý typ [[DNA]], který se na první pohled nepodobal žádnému známému zvířeti a zjistili, že xenoturbela je primitivní zástupce druhoústých a že se tedy skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného [[kmen (biologie)|kmene]] nám ukazuje, jak vypadali předkové bilaterií (Bilateria) i předkové druhoústých.
Tým vedený [[zoolog]]y T. Littlewoodem a C. Nielsenem se ale zaměřil na ten druhý typ [[DNA]], který se na první pohled nepodobal žádnému známému zvířeti a zjistili, že xenoturbela je primitivní zástupce druhoústých a že se tedy skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného [[kmen (biologie)|kmene]] nám ukazuje, jak vypadali předkové bilaterií (Bilateria) i předkové druhoústých.


== Systém ==
== Systém ==
[[Čeleď (biologie)|Čeleď]]: Xenoturbellidae
[[Čeleď]]: Xenoturbellidae
*[[Rod (biologie)|Rod]]: ''Xenoturbella'' - známy pouze dva druhy:
*[[Rod (biologie)|Rod]]: ''Xenoturbella'' - známy pouze dva druhy:
**''Xenoturbella bocki'' Westblad, 1949
**''Xenoturbella bocki'' Westblad, 1949

Verze z 4. 3. 2010, 11:12

Jak číst taxoboxMlžojedi
Xenoturbella japonica
Xenoturbella japonica
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Nadoddělenítrojlistí (Bilateria)
Oddělenídruhoústí (Deuterostomia)
Kmenmlžojedi (Xenoturbellida)
Druhy
  • Xenoturbella bocki
  • Xenoturbella westbladi
Sesterská skupina
Ambulacraria
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlžojedi (Xenoturbellida) je nejprimitivnější kmen druhoústých živočichů (Deuterostomia).

Biologie

Mlžojedi jsou mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2 - 3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. Trávicí soustava je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, řitní otvor není vytvořen. Svalovinu tvoří podkožní svalový vak. Pohlavní buňky, vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. Pokožka má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a nervovou tkání na bázi, má mnoho bičíkatých buněk. Na přídi je uvnitř pokožky statocysta, na kterou je napojena nervová tkáň nevytvářející ale ganglia či provazce (je jednoduše síťovitá). Leze po měkkém mořském dně u švédského pobřeží v hloubkách 60-100 metrů (ve fjordech). Další nálezy pocházejí ze Skotska a ze severní části Jadranu.

Vývoj poznání

Xenoturbella bocki byla popsaná E. Westbladem v roce 1949 a byla zařazena do skupiny bezstřevky (Acoelomorpha), které se přiřazovaly k ploštěncům (Plathelmithes). (Latinský název je odvozen od slov divní (cizí) ploštěnka.) Na konci 90. let 20. století byla zkoumána týmem biologů (M. Norén, U. Jondelius a O. Israelsson) její ribozomální RNA a v listopadu 1997 vyšlo najevo, že jde o perožábrého mlže blízce příbuzného s oříškovkou (Nucula) - larvy se vyvíjejí v těle rodiče a jsou velmi podobné larvám oříškovky. V roce 1999 byl objeven nový druh Xenoturbella westbladi, který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.

Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v Severním moři nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.

Na podzim 2003 se ukázalo, že DNA izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu – jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do čeledi oříškovek (Nuculidae).

Tým vedený zoology T. Littlewoodem a C. Nielsenem se ale zaměřil na ten druhý typ DNA, který se na první pohled nepodobal žádnému známému zvířeti a zjistili, že xenoturbela je primitivní zástupce druhoústých a že se tedy skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného kmene nám ukazuje, jak vypadali předkové bilaterií (Bilateria) i předkové druhoústých.

Systém

Čeleď: Xenoturbellidae

  • Rod: Xenoturbella - známy pouze dva druhy:
    • Xenoturbella bocki Westblad, 1949
    • Xenoturbella westbladi Israelsson, 1999

Literatura