Mlžojedi: Porovnání verzí

Mlžojedi
	Xenoturbella japonica
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Metazoa);
Nadoddělení	dvoustranně souměrní (Bilateria);
Oddělení	Xenacoelomorpha;
Kmen	mlžojedi (Xenoturbellida); Westblad, 1949
Čeleď	Xenoturbellidae; Westblad, 1949
Rod	Xenoturbella; Westblad, 1949
Druhy
	Xenoturbella bocki; Xenoturbella westbladi;
Sesterská skupina
	praploštěnci (Acoelomorpha)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 18. 5. 2022, 17:40

Mlžojedi (Xenoturbellida) je primitivní kmen dvoustranně souměrných živočichů (Bilateria). Jsou to mořské organismy slimákovitého tvaru s tělem 2–3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. Trávicí soustava je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, řitní otvor není vytvořen. Svalovinu tvoří podkožní svalový vak. Pohlavní buňky, vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. Pokožka má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a nervovou tkání na bázi, má mnoho bičíkatých buněk. Na přídi je uvnitř pokožky statocysta, na kterou je napojena nervová tkáň, nevytvářející ale ganglia či provazce (je jednoduše síťovitá).

Mlžojedi lezou po měkkém mořském dně. Nejčastěji se nacházejí ve fjordech u švédského pobřeží v hloubkách 60–100 metrů. Další nálezy pocházejí ze Skotska a ze severní části Jadranu.

Vývoj poznání

Xenoturbella bocki byla popsaná E. Westbladem v roce 1949 a byla zařazena do skupiny bezstřevky (Acoelomorpha), které se přiřazovaly k ploštěncům (Plathelmithes). (Vědecký název je odvozen od slov „divná (cizí) ploštěnka“.) Na konci 90. let 20. století byla zkoumána týmem biologů (M. Norén, U. Jondelius a O. Israelsson) její ribozomální RNA a v listopadu 1997 bylo oznámeno, že jde o perožábrého mlže blízce příbuzného s oříškovkou (Nucula) – larvy se údajně vyvíjejí v těle rodiče a jsou velmi podobné larvám oříškovky. V roce 1999 byl objeven nový druh Xenoturbella westbladi, který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.

Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v Severním moři nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.

Na podzim 2003 se ukázalo, že DNA izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu. Jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do čeledi oříškovek (Nuculidae). Tým vedený zoology T. Littlewoodem a C. Nielsenem se však zaměřil na ten druhý typ DNA, který se na první pohled nepodobal DNA žádného známého zvířete, a zjistili, že xenoturbella je primitivní zástupce druhoústých a že se skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného kmene nám ukazuje, jak asi vypadali předkové bilaterií (Bilateria) Poslední fylogenetická analýza je přiřadila zpět k praploštěncům (Xenoturbellida + Acoelomorpha ⇒ Xenacoelomorpha).

Systém

Čeleď: Xenoturbellidae

Rod: Xenoturbella – známy pouze dva druhy:
- Xenoturbella bocki Westblad, 1949
- Xenoturbella westbladi Israelsson, 1999

Literatura

Zrzavý J.: Buddenbrockia a Xenoturbella. – 2005, Vesmír, 84: 292–294.
Philippe, H: Acoelomorph flatworms are deuterostomes related to Xenoturbella. NATURE 470: 255-+

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mlžojedi na Wikimedia Commons

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Taxobox
- | barva = pink
  | jméno = Mlžojedi
- | říše = [[živočichové]] (Animalia)
+ | říše = [[živočichové]] (Metazoa)
- | nadoddělení = [[trojlistí]] (Bilateria)
+ | nadoddělení = [[dvoustranně souměrní]] (Bilateria)
- | oddělení = [[druhoústí]]&nbsp;(Deuterostomia)
+ | oddělení = [[Xenacoelomorpha]]
  | kmen = '''mlžojedi''' (Xenoturbellida)
+ | kmen popsal = Westblad, 1949
  | čeleď = '''Xenoturbellidae'''
+ | čeleď popsal = Westblad, 1949
  | rod = '''''Xenoturbella'''''
+ | rod popsal = Westblad, 1949
- | druhotné dělení = [[druh (biologie)|Druhy]]
+ | druhotné dělení = [[Druh]]y
  | podřazené taxony =
 * ''Xenoturbella bocki''
 * ''Xenoturbella westbladi''
- | sesterska = [[Ambulacraria]]
+ | sesterska = [[praploštěnci]] (Acoelomorpha)
 }}
+'''Mlžojedi''' (Xenoturbellida) je primitivní [[kmen (biologie)|kmen]] [[druhoústí|dvoustranně souměrných]] [[živočichové|živočichů]] (Bilateria). Jsou to mořské organismy slimákovitého tvaru s tělem 2–3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. [[Trávicí soustava]] je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, [[řitní otvor]] není vytvořen. [[Svalovina|Svalovinu]] tvoří podkožní svalový vak. [[Pohlavní buňky]], vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a [[nervová tkáň|nervovou tkání]] na [[Stratum basale|bázi]], má mnoho bičíkatých [[buňka|buněk]]. Na přídi je uvnitř pokožky [[statocysta]], na kterou je napojena [[nervová tkáň]], nevytvářející ale [[ganglia]] či provazce (je jednoduše síťovitá).
-'''Mlžojedi''' (Xenoturbellida) je nejprimitivnější [[kmen (biologie)|kmen]] [[druhoústí|druhoústých]] [[živočichové|živočichů]] (Deuterostomia). Jsou to mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2–3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. [[Trávicí soustava]] je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, [[řitní otvor]] není vytvořen. [[Svalovina|Svalovinu]] tvoří podkožní svalový vak. [[Pohlavní buňky]], vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a [[nervová tkáň|nervovou tkání]] na [[Stratum basale|bázi]], má mnoho bičíkatých [[buňka|buněk]]. Na přídi je uvnitř pokožky [[statocysta]], na kterou je napojena [[nervová tkáň]], nevytvářející ale [[ganglia]] či provazce (je jednoduše síťovitá).
 Mlžojedi lezou po měkkém mořském dně. Nejčastěji se nacházejí ve [[fjord]]ech u [[Švédsko|švédského]] pobřeží v hloubkách 60–100 metrů. Další nálezy pocházejí ze [[Skotsko|Skotska]] a ze severní části Jadranu.
@@ Řádek 22: / Řádek 23: @@
 ''Xenoturbella bocki'' byla popsaná E. Westbladem v roce [[1949]] a byla zařazena do skupiny [[bezstřevky]] (''Acoelomorpha''), které se přiřazovaly k [[ploštěnci|ploštěncům]] (''Plathelmithes''). (Vědecký název je odvozen od slov „divná (cizí) ploštěnka“.)
 Na konci 90. let [[20. století]] byla zkoumána týmem [[biolog]]ů (M. Norén, U. Jondelius a O. Israelsson) její [[ribozomální RNA]] a v listopadu [[1997]] bylo oznámeno, že jde o [[perožábří|perožábrého]] [[mlži|mlže]] blízce příbuzného s [[oříšovka|oříškovkou]] (''Nucula'') – [[larva|larvy]] se údajně vyvíjejí v těle rodiče a jsou velmi podobné larvám oříškovky.
-V roce [[1999]] byl objeven nový [[druh (biologie)|druh]] ''Xenoturbella westbladi'', který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.
+V roce [[1999]] byl objeven nový [[druh]] ''Xenoturbella westbladi'', který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.
 Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v [[Severní moře|Severním moři]] nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.
-Na podzim [[2003]] se ukázalo, že [[DNA]] izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu. Jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do [[Čeleď|čeledi]] oříškovek (Nuculidae). Tým vedený [[zoolog]]y T. Littlewoodem a C. Nielsenem se však zaměřil na ten druhý typ [[DNA]], který se na první pohled nepodobal DNA žádného známého zvířete, a zjistili, že xenoturbella je primitivní zástupce druhoústých a že se skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného [[kmen (biologie)|kmene]] nám ukazuje, jak asi vypadali předkové [[Trojlistí|bilaterií]] (Bilateria) i předkové [[druhoústí|druhoústých]]. Poslední fylogenetická analýza je přiřadila zpět k bezstřevkám (Xenoturbellida + Acoelomorpha ⇒ Xenacoelomorpha).
+Na podzim [[2003]] se ukázalo, že [[DNA]] izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu. Jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do [[Čeleď|čeledi]] oříškovek (Nuculidae). Tým vedený [[zoolog]]y T. Littlewoodem a C. Nielsenem se však zaměřil na ten druhý typ [[DNA]], který se na první pohled nepodobal DNA žádného známého zvířete, a zjistili, že xenoturbella je primitivní zástupce druhoústých a že se skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného [[kmen (biologie)|kmene]] nám ukazuje, jak asi vypadali předkové [[Trojlistí|bilaterií]] (Bilateria) Poslední fylogenetická analýza je přiřadila zpět k [[Praploštěnci|praploštěncům]] (Xenoturbellida + Acoelomorpha ⇒ Xenacoelomorpha).
 == Systém ==
@@ Řádek 36: / Řádek 37: @@
 == Literatura ==
 * [[Jan Zrzavý (biolog)|Zrzavý J.]]: Buddenbrockia a Xenoturbella. – 2005, [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 84: 292–294.
 * Philippe, H: Acoelomorph flatworms are deuterostomes related to Xenoturbella. NATURE 470: 255-+
+== Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
 {{Živočišné kmeny}}
+{{Taxonbar|from=Q310104}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Mlžojedi| ]]