Dvoustranně souměrní
 Dvoustranně souměrní | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Metazoa) |
| Nadoddělení | Parahoxozoa |
| Oddělení | Planulozoa |
| (nezařazeno) | dvoustranně souměrní (Bilateria) Hatschek, 1888 |
| Synonyma | |
Triblastica, Triploblastica | |
| Sesterská skupina | |
| žahavci (Cnidaria) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dvoustranně souměrní (Bilateria), dříve také trojlistí (Triblastica) či zřídka trojlupenovití (Triploblastica), jsou velká monofyletická skupina, korunový taxon mnohobuněčných živočichů, která zahrnuje i obratlovce. Jde o skupinu stojící částečně mimo klasické taxonomické kategorie. V současné době nejpoužívanější označení Bilateria je odvozené od dvojstranné tělní symetrie. Mezi jejich další základní apomorfní vlastnosti patří přítomnost třetího zárodečného „listu“ (vedle ektodermu a entodermu mají i mezoderm, ze kterého vzniká např. svalovina) a nervové soustavy s nervovými uzlinami (ganglii). Mají také schizocoel, což je nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem. Tělní míza prostupuje skulinami parenchymu. Nejstarší zástupci mohou být až 555 miliónů let staří.[1]
Nomenklatura
[editovat | editovat zdroj]V současné době nejpoužívanější označení dvoustranně souměrní (Bilateria) je odvozené od dvojstranné tělní symetrie, což je apomorfie skupiny. Dříve bylo častější označení trojlistí (Triblastica), které poukazovalo na další apomorfii – třetí zárodečný list mezoderm. Ostatní živočišné kmeny vyznačující se radiální symetrií a přítomností pouze dvou zárodečných listů byly dříve slučovány do parafyletické skupiny láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica).
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Tradiční klasifikace dvoustranně souměrných založená na typech tělních dutin (Coelomata, Pseudocoelomata, Schizocoelomata) nevycházela ze skutečných fylogenetických vztahů, proto se od jejího užívání postupně upustilo, ačkoli s ní stále pracuje řada středoškolských učebnic. Později se ustálilo rozdělení na prvoústé (Protostomia) a druhoústé (Deuterostomia), přižemž dosud nejasné je postavení kladu Xenacoelomorpha, který sdružuje mlžojedy a praploštěnce.
V poslední době se navíc otevírá také možnost nepřirozenosti druhoústých – strunatci totiž mohou být sesterskou skupinou všech zbylých bilaterií, případně vytvářet klad spolu s prvoústými (v obou případech je pak třeba jejich podobnost s polostrunatci považovat za konvergentní či sdílené znaky předpokládat již u společného předka dvoustranně souměrných.
Na základě současného stavu poznání vypadá tedy přehled jednotlivých skupin bilaterií následovně:
- prvoústí (Protostomia)
- strunatci (Chordata)
- Ambulacraria
- ostnokožci (Echinodermata)
- polostrunatci (Hemichordata)
- Xenacoelomorpha[pozn. 2]
- mlžojedi (Xenoturbellida)
- praploštěnci (Acoelomorpha)
- či variantně:[4]
- Xenacoela
- Nemertodermatida
Pro přirozené vnitřní členění bilaterií tak nové (od r. 2016) fylogenetické analýzy nabízejí následující tři pravděpodobné hypotézy:[5][6]
Hypotéza Nephrozoa
[editovat | editovat zdroj]
|
Jedná se o nejpůvodnější („tradiční“) fylogenetickou hypotézu, ve které druhoústí zůstávají přirozenou skupinou. Nejbazálněji se odvětvují Xenacoelomorpha, k nim sesterský klad Nephrozoa pak zahrnuje klasicky uvažované prvoústé a druhoústé.[7][8]
Název vychází ze sdílených charakteristik vylučovací soustavy.
Zbylé dvě hypotézy považují za přirozený klad Xenambulacraria, genomické indicie pro Nephrozoa považují za výsledek systematické chyby fylogenomických analýz.[6]
Hypotéza Centroneuralia
[editovat | editovat zdroj]
|
Jedná se o fylogenetickou hypotézu, ve které se nejbazálněji se odvětvuje klad Xenambulacraria jakožto přirozené seskupení kladů Xenacoelomorpha a Ambulacraria. K němu sesterský klad Centroneuralia pak zahrnuje strunatce a prvoústé.[9]
Název vychází ze sdílených charakteristik centralizované nervové soustavy.[6]
Hypotéza Orthozoa
[editovat | editovat zdroj]
|
Ze tří pravděpodobných se jedná o nejméně citovanou fylogenetickou hypotézu, ve které se nejbazálněji odvětvují strunatci, vyznačující se oproti ostatním bilateriím inverzí dorzoventrální osy těla.[pozn. 3] K němu sesterský klad Orthozoa pak zahrnuje prvoústé a Xenambulacraria.
Název vychází ze sdílené ortodoxní (tradiční) dorzoventrální orientace vnitřního uspořádání tělesných orgánů (ve srovnání s převrácenou orientací u strunatců[pozn. 3]).[6]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Spiralia mohou být synonymem (a pak má dříve popsaný název Lophotrochozoa přednost), ale Lophotrochozoa se mohou vzhledem ke své definici[2] ukázat jako menší, vnitřní skupina, pokud by bylo potvrzeno, že některé kmeny spirálních živočichů nespadající do definice (ploštěnci, vířníci, břichobrvky...) či jejich hypotetická seskupení (Gnathifera, Platyzoa) mají přirozené bazálnější postavení.
- ↑ Podle nové komplexní fylogenetické analýzy tvoří praploštěnci společně s mlžojedy primitivní skupinu (klad Xenacoelomorpha) buď na bázi dvoustranných živočichů(jakožto sesterskou ke kladu Nephrozoa), nebo uvnitř druhoústých jako sesterskou k Ambulacraria[3] – v takovém případě jsou Nephrozoa pouhým synonymem bilaterií.
- ↑ a b U tradiční orientace bilaterií se tělesná stavba vyznačuje nervovým řetězcem na břišní straně, pod hlavní trubicí trávicí soustavy, a srdcem nad ní. U strunatců je tělesná stavba převrácená; inverze dorzoventrální osy těla je jednou z hlavních evolučních teorií vzniku strunatců.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ University of California - Riverside. Ancestor of all animals identified in Australian fossils. phys.org [online]. 2020-03-23 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HALANYCH, Kenneth M.; BACHELLER, John D.; AGUINALDO, Anna Marie A.; LIVA, Stephanie M.; HILLIS, David M.; LAKE, James A. Evidence from 18S ribosomal DNA that the lophophorates are protostome animals. S. 1641–1643. Science [online]. American Association for the Advancement of Science, 1. leden 1995. Svazek 267, čís. 5204, s. 1641–1643. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.7886451. PMID 7886451. (anglicky)
- ↑ PHILIPPE, Hervé; BRINKMANN, Henner; COPLEY, Richard R., Leonid L. Moroz, Hiroaki Nakano, Albert J. Poustka, Andreas Wallberg, Kevin J. Peterson, Maximilian J. Telford. Acoelomorph flatworms are deuterostomes related to Xenoturbella. Nature. 10. únor 2011, svazek 470, s. 255–258. DOI 10.1038/nature09676. (anglicky)
- ↑ REDMOND, Anthony K. Acoelomorph flatworm monophyly is a long-branch attraction artefact obscuring a clade of Acoela and Xenoturbellida. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. Royal Society of London, 2024-09 [cit. 2024-11-12]. Roč. 291, čís. 2031. Dostupné online. ISSN 1471-2954. DOI 10.1098/rspb.2024.0329. PMID 39288803. (anglicky)
- ↑ MARLÉTAZ, Ferdinand. Zoology: Worming into the Origin of Bilaterians. S. R577–R579. Current Biology [online]. 2019-06 [cit. 2024-02-16]. Roč. 29, čís. 12, s. R577–R579. ISSN 1879-0445. DOI 10.1016/j.cub.2019.05.006. PMID 31211978. (anglicky)
- ↑ a b c d KAPLI, Paschalia; NATSIDIS, Paschalis; LEITE, Daniel J.; FURSMAN, Maximilian; JEFFRIE, Nadia; RAHMAN, Imran A.; PHILIPPE, Hervé. Lack of support for Deuterostomia prompts reinterpretation of the first Bilateria. Science Advances [online]. 2021-03-19 [cit. 2024-02-16]. Roč. 7, čís. 12. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.abe2741. PMID 33741592. (anglicky)
- ↑ CANNON, Johanna Taylor; VELLUTINI, Bruno Cossermelli; SMITH, Julian; RONQUIST, Fredrik; JONDELIUS, Ulf; HEJNOL, Andreas. Xenacoelomorpha is the sister group to Nephrozoa. S. 89–93. Nature [online]. 2016-02-04 [cit. 2024-02-16]. Roč. 530, čís. 7588, s. 89–93. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature16520. PMID 26842059. (anglicky)
- ↑ LIU, Hongyue; STEENWYK, Jacob L.; ZHOU, Xiaofan; SCHULTZ, Darrin T.; KOCOT, Kevin M.; SHEN, Xing-Xing; ROKAS, Antonis. A taxon-rich and genome-scale phylogeny of Opisthokonta. S. e3002794. PLOS Biology [online]. Public Library of Science, 2024-09-16 [cit. 2024-12-04]. Roč. 22, čís. 9, s. e3002794. Dostupné online. ISSN 1545-7885. DOI 10.1371/journal.pbio.3002794. PMID 39283949. (anglicky)
- ↑ PHILIPPE, Hervé; POUSTKA, Albert J.; CHIODIN, Marta; HOFF, Katharina J.; DESSIMOZ, Christophe; TOMICZEK, Bartlomiej; SCHIFFER, Philipp H. Mitigating Anticipated Effects of Systematic Errors Supports Sister-Group Relationship between Xenacoelomorpha and Ambulacraria. S. 1818–1826.e6. Current Biology [online]. 2019-06. Roč. 29, čís. 11, s. 1818–1826.e6. Dostupné online. DOI 10.1016/j.cub.2019.04.009. PMID 31104936. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dvoustranně souměrní na Wikimedia Commons
