Přeskočit na obsah

Mlžojedi: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Removing selflinks
úprava taxoboxu
 
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 30 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{ Taxobox
{{Taxobox
| barva = pink
| jméno = Mlžojedi
| jméno = Mlžojedi
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Metazoa)
| nadoddělení = [[trojlistí]] (Bilateria)
| nadoddělení = [[dvoustranně souměrní]] (Bilateria)
| oddělení = [[druhoústí]] (Deuterostomia)
| oddělení = [[Xenacoelomorpha]]
| kmen = '''mlžojedi''' (Xenoturbellida)
| kmen = '''mlžojedi''' (Xenoturbellida)
| kmen popsal = Westblad, 1949
| druhotné dělení = [[druh (biologie)|Druhy]]
| čeleď = '''Xenoturbellidae'''
| podřazené taxony =
| čeleď popsal = Westblad, 1949
*''Xenoturbella bocki''
*''Xenoturbella westbladi''
| rod = '''''Xenoturbella'''''
| rod popsal = Westblad, 1949
| sesterska = [[Ambulacraria]]
| druhotné dělení = [[Druh]]y
| podřazené taxony =
* ''Xenoturbella bocki''
* ''Xenoturbella westbladi''
| sesterska = [[praploštěnci]] (Acoelomorpha)
}}
}}
'''Mlžojedi''' (Xenoturbellida) je primitivní [[kmen (biologie)|kmen]] [[druhoústí|dvoustranně souměrných]] [[živočichové|živočichů]] (Bilateria). Jsou to mořské organismy slimákovitého tvaru s tělem 2–3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. [[Trávicí soustava]] je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, [[řitní otvor]] není vytvořen. [[Svalovina|Svalovinu]] tvoří podkožní svalový vak. [[Pohlavní buňky]], vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a [[nervová tkáň|nervovou tkání]] na [[Stratum basale|bázi]], má mnoho bičíkatých [[buňka|buněk]]. Na přídi je uvnitř pokožky [[statocysta]], na kterou je napojena [[nervová tkáň]], nevytvářející ale [[ganglia]] či provazce (je jednoduše síťovitá).


Mlžojedi lezou po měkkém mořském dně. Nejčastěji se nacházejí ve [[fjord]]ech u [[Švédsko|švédského]] pobřeží v hloubkách 60–100 metrů. Další nálezy pocházejí ze [[Skotsko|Skotska]] a ze severní části Jadranu.
'''Mlžojedi''' (Xenoturbellida) je nejprimitivnější [[kmen (biologie)|kmen]] [[druhoústí|druhoústých]] [[živočichové|živočichů]] (Deuterostomia).

== Biologie ==
Mlžojedi jsou mořská zvířata slimákovitého tvaru s tělem 2 - 3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. [[Trávicí soustava]] je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, [[řitní otvor]] není vytvořen. [[Svalovina|Svalovinu]] tvoří podkožní svalový vak. [[Pohlavní buňky]], vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a [[nervová tkáň|nervovou tkání]] na bázi, má mnoho bičíkatých [[buňka|buněk]]. Na přídi je uvnitř pokožky [[statocysta]], na kterou je napojena [[nervová tkáň]] nevytvářející ale [[ganglia]] či provazce (je jednoduše síťovitá).
Leze po měkkém mořském dně u [[Švédsko|švédského]] pobřeží v hloubkách 60-100 metrů (ve [[fjord]]ech). Další nálezy pocházejí ze [[Skotsko|Skotska]] a ze severní části Jadranu.


== Vývoj poznání ==
== Vývoj poznání ==
''Xenoturbella bocki'' byla popsaná E. Westbladem v roce [[1949]] a byla zařazena do skupiny [[bezstřevky]] (Acoelomorpha), které se přiřazovaly k [[ploštěnci|ploštěncům]] (Plathelmithes). (Latinský název je odvozen od slov divní (cizí) [[ploštěnka]].)
''Xenoturbella bocki'' byla popsaná E. Westbladem v roce [[1949]] a byla zařazena do skupiny [[bezstřevky]] (''Acoelomorpha''), které se přiřazovaly k [[ploštěnci|ploštěncům]] (''Plathelmithes''). (Vědecký název je odvozen od slov „divná (cizí) ploštěnka“.)
Na konci 90. let [[20. století]] byla zkoumána týmem [[biolog]]ů (M. Norén, U. Jondelius a O. Israelsson) její [[ribozomální RNA]] a v listopadu [[1997]] vyšlo najevo, že jde o [[perožábří|perožábrého]] [[mlži|mlže]] blízce příbuzného s [[oříšovka|oříškovkou]] (''Nucula'') - [[larva|larvy]] se vyvíjejí v těle rodiče a jsou velmi podobné larvám oříškovky.
Na konci 90. let [[20. století]] byla zkoumána týmem [[biolog]]ů (M. Norén, U. Jondelius a O. Israelsson) její [[ribozomální RNA]] a v listopadu [[1997]] bylo oznámeno, že jde o [[perožábří|perožábrého]] [[mlži|mlže]] blízce příbuzného s [[oříšovka|oříškovkou]] (''Nucula'') [[larva|larvy]] se údajně vyvíjejí v těle rodiče a jsou velmi podobné larvám oříškovky.
V roce [[1999]] byl objeven nový [[druh (biologie)|druh]] ''Xenoturbella westbladi'', který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.
V roce [[1999]] byl objeven nový [[druh]] ''Xenoturbella westbladi'', který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.


Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v [[Severní moře|Severním moři]] nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.
Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v [[Severní moře|Severním moři]] nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.


Na podzim [[2003]] se ukázalo, že [[DNA]] izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu – jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do [[Čeleď (biologie)|čeledi]] oříškovek (Nuculidae).
Na podzim [[2003]] se ukázalo, že [[DNA]] izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu. Jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do [[Čeleď|čeledi]] oříškovek (Nuculidae). Tým vedený [[zoolog]]y T. Littlewoodem a C. Nielsenem se však zaměřil na ten druhý typ [[DNA]], který se na první pohled nepodobal DNA žádného známého zvířete, a zjistili, že xenoturbella je primitivní zástupce druhoústých a že se skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného [[kmen (biologie)|kmene]] nám ukazuje, jak asi vypadali předkové [[Trojlistí|bilaterií]] (Bilateria) Poslední fylogenetická analýza je přiřadila zpět k [[Praploštěnci|praploštěncům]] (Xenoturbellida + Acoelomorpha ⇒ Xenacoelomorpha).

Tým vedený [[zoolog]]y T. Littlewoodem a C. Nielsenem se ale zaměřil na ten druhý typ [[DNA]], který se na první pohled nepodobal žádnému známému zvířeti a zjistili, že xenoturbela je primitivní zástupce druhoústých a že se tedy skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného [[kmen (biologie)|kmene]] nám ukazuje, jak vypadali předkové bilaterií (Bilateria) i předkové druhoústých.


== Systém ==
== Systém ==
[[Čeleď (biologie)|Čeleď]]: Xenoturbellidae
[[Čeleď]]: Xenoturbellidae
*[[Rod (biologie)|Rod]]: ''Xenoturbella'' - známy pouze dva druhy:
* [[Rod (biologie)|Rod]]: ''Xenoturbella'' známy pouze dva druhy:
**''Xenoturbella bocki'' Westblad, 1949
** ''Xenoturbella bocki'' Westblad, 1949
**''Xenoturbella westbladi'' Israelsson, 1999
** ''Xenoturbella westbladi'' Israelsson, 1999


== Literatura ==
==Doporučená literatura==
* [[Jan Zrzavý (biolog)|Zrzavý J.]]: Buddenbrockia a Xenoturbella. - 2005, [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 84: 292-294.
* [[Jan Zrzavý (biolog)|Zrzavý J.]]: Buddenbrockia a Xenoturbella. 2005, [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 84: 292–294.
* Philippe, H: Acoelomorph flatworms are deuterostomes related to Xenoturbella. NATURE 470: 255-+


== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}


{{Živočišné kmeny}}
{{Živočišné kmeny}}
{{Taxonbar|from=Q310104}}
[[Kategorie:Mlžojedi]]
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Mlžojedi| ]]
[[de:Xenoturbella]]
[[en:Xenoturbella]]
[[es:Xenoturbellida]]
[[fr:Xenoturbella]]
[[ja:珍渦虫]]
[[lij:Xenoturbella]]
[[nl:Xenoturbellida]]
[[pl:Xenoturbellida]]
[[pt:Xenoturbella]]
[[sk:Xenoturbella]]
[[zea:Xenoturbellida]]

Aktuální verze z 18. 5. 2022, 17:40

Jak číst taxoboxMlžojedi
Xenoturbella japonica
Xenoturbella japonica
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Metazoa)
Nadoddělenídvoustranně souměrní (Bilateria)
OdděleníXenacoelomorpha
Kmenmlžojedi (Xenoturbellida)
Westblad, 1949
ČeleďXenoturbellidae
Westblad, 1949
RodXenoturbella
Westblad, 1949
Druhy
  • Xenoturbella bocki
  • Xenoturbella westbladi
Sesterská skupina
praploštěnci (Acoelomorpha)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlžojedi (Xenoturbellida) je primitivní kmen dvoustranně souměrných živočichů (Bilateria). Jsou to mořské organismy slimákovitého tvaru s tělem 2–3 cm dlouhým. Na jejich povrchu jsou dvě postranní a jedna prsténčitá obrvená rýha. Trávicí soustava je váčkovitá, ústa jsou na břišní straně, řitní otvor není vytvořen. Svalovinu tvoří podkožní svalový vak. Pohlavní buňky, vznikající z parenchymu, volně padají do trávicí dutiny a odcházejí ústy ven. Pokožka má zvláštní stavbu s vakuolizovanou střední zónou a nervovou tkání na bázi, má mnoho bičíkatých buněk. Na přídi je uvnitř pokožky statocysta, na kterou je napojena nervová tkáň, nevytvářející ale ganglia či provazce (je jednoduše síťovitá).

Mlžojedi lezou po měkkém mořském dně. Nejčastěji se nacházejí ve fjordech u švédského pobřeží v hloubkách 60–100 metrů. Další nálezy pocházejí ze Skotska a ze severní části Jadranu.

Vývoj poznání

[editovat | editovat zdroj]

Xenoturbella bocki byla popsaná E. Westbladem v roce 1949 a byla zařazena do skupiny bezstřevky (Acoelomorpha), které se přiřazovaly k ploštěncům (Plathelmithes). (Vědecký název je odvozen od slov „divná (cizí) ploštěnka“.) Na konci 90. let 20. století byla zkoumána týmem biologů (M. Norén, U. Jondelius a O. Israelsson) její ribozomální RNA a v listopadu 1997 bylo oznámeno, že jde o perožábrého mlže blízce příbuzného s oříškovkou (Nucula) – larvy se údajně vyvíjejí v těle rodiče a jsou velmi podobné larvám oříškovky. V roce 1999 byl objeven nový druh Xenoturbella westbladi, který podporoval domněnku o příbuznosti xenoturbel k mlžům.

Mnozí učenci výsledky zpochybňovali s odůvodněním, že se larvální stadia mlžů mohla do těla xenoturbely dostat jako její kořist a že nejde o vlastní xenoturbelí larvy. Na to zastánci příbuznosti xenoturbel s mlži odpovídali, že v Severním moři nežije žádný mlž, jehož larvy by vypadaly jako larvy nalezené v xenoturbelách.

Na podzim 2003 se ukázalo, že DNA izolovaná z nově nasbíraných xenoturbel byla dvojího druhu. Jeden typ zastupoval DNA jednoznačně měkkýšího původu, bez problémů zařaditelnou přímo do čeledi oříškovek (Nuculidae). Tým vedený zoology T. Littlewoodem a C. Nielsenem se však zaměřil na ten druhý typ DNA, který se na první pohled nepodobal DNA žádného známého zvířete, a zjistili, že xenoturbella je primitivní zástupce druhoústých a že se skutečně živí mlži. Jako jediný zástupce starobylého, patrně prekambrijského živočišného kmene nám ukazuje, jak asi vypadali předkové bilaterií (Bilateria) Poslední fylogenetická analýza je přiřadila zpět k praploštěncům (Xenoturbellida + Acoelomorpha ⇒ Xenacoelomorpha).

Čeleď: Xenoturbellidae

  • Rod: Xenoturbella – známy pouze dva druhy:
    • Xenoturbella bocki Westblad, 1949
    • Xenoturbella westbladi Israelsson, 1999

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Zrzavý J.: Buddenbrockia a Xenoturbella. – 2005, Vesmír, 84: 292–294.
  • Philippe, H: Acoelomorph flatworms are deuterostomes related to Xenoturbella. NATURE 470: 255-+

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu mlžojedi na Wikimedia Commons