Srpska demokratska stranka

Srbská demokratická strana
Srbská demokratická strana
	Српска демократска странка; Srpska demokratska stranka
Zkratka	SDS
Datum založení	12. července 1990
Předseda	Milan Miličević
Místopředseda	Predrag Kovač
Generální tajemník	Zoran Latinović
Zakladatel	Radovan Karadžić
Sídlo	Istočno Sarajevo
Ideologie	Srbský nacionalismus; Konzervatismus; Pro-europanismus; Dřívě: Ultranacionalismus; Separatismus; Islamofobie; protichorvatský sentiment;
Politická pozice	Středopravice až pravice; Dříve:; Krajní pravice;
Mezinárodní org.	Mezinárodní demokratická unie
Počet členů	40 000
Slogan	Bude se vám žít lépe!
Barvy	modrá
Oficiální web	www.sds.rs
Vlajka strany
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Srpska demokratska stranka (Srbská demokratická strana doslovně) je jednou z nejvýznamnějších politických stran v Bosně a Hercegovině. Zastupuje zájmy především Bosenských Srbů; dlouhodobě vyhrává volby právě v Republice srbské.

Strana vznikla v červenci 1991; jejími zakladateli se stali Radovan Karadžić, Momčilo Krajišnik a Biljana Plavšićová. Strana vyhlásila v lednu 1992 Republiku srbskou, dnešní entitu a dříve stát představující a zastupující bosenské Srby v časech jugoslávské války, válčící s obdobným chorvatským a bosňáckým uskupením. V současné době strana dále prosazuje politiku současného rozdělení země na dvě relativně samosprávné entity.

Odkazy

Reference

↑ NORDSIECK, Wolfram. Bosnia–Herzegovina [online]. 2018 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online.
↑ Key political parties and profiles of the main political parties running in the 2018 general elections in Bosnia and Herzegovina [online]. BIRN, 24 September 2018. Dostupné online.
↑ Bosnian Herzegovinian political outline [online]. Dostupné online.
↑ NARDELLI, Alberto; DZIDIC, Denis; JUKIC, Elvira. Bosnia and Herzegovina: the world's most complicated system of government?. The Guardian. 8 October 2014. Dostupné online [cit. 11 October 2018].
↑ ARNAUTOVIĆ, Suad. The Presidentialisation of Political Parties in the Western Balkans. Redakce Passarelli Gianluca. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2018. ISBN 978-3-319-97352-4. Kapitola The Presidentialisation of Political Parties in Bosnia and Herzegovina: A Mitigated Presidentialism, s. 87.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Nordsieck-1] NORDSIECK, Wolfram. Bosnia–Herzegovina [online]. 2018 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online.

[2] Key political parties and profiles of the main political parties running in the 2018 general elections in Bosnia and Herzegovina [online]. BIRN, 24 September 2018. Dostupné online.

[3] Bosnian Herzegovinian political outline [online]. Dostupné online.

[4] NARDELLI, Alberto; DZIDIC, Denis; JUKIC, Elvira. Bosnia and Herzegovina: the world's most complicated system of government?. The Guardian. 8 October 2014. Dostupné online [cit. 11 October 2018].

[5] ARNAUTOVIĆ, Suad. The Presidentialisation of Political Parties in the Western Balkans. Redakce Passarelli Gianluca. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2018. ISBN 978-3-319-97352-4. Kapitola The Presidentialisation of Political Parties in Bosnia and Herzegovina: A Mitigated Presidentialism, s. 87.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]