Dlažba
Dlažba je povrch podlahy, chodníku, vozovky, náměstí, náplavky nebo jiné podobné plochy pokrytý dlažebními kostkami nebo dlaždicemi. Zpravidla je kamenná, může však být i z betonových nebo keramických dílců, cihel a podobně.
Řemeslník, který provádí dlažbu neboli dláždění, se nazývá dlaždič (dlaždička je naproti tomu zdrobnělina od slova dlaždice, nejde tedy o přechýlený tvar slova dlaždič).[1]
Dláždění kostkami či betonovou dlažbou
[editovat | editovat zdroj]Dlažba z přírodního kamene
[editovat | editovat zdroj]- dlažba z velkých kostek (tl. 140–160 mm)
- dlažba z drobných kostek (tl. 80–120 mm)
- dlažba z mozaikových kostek (ta je známa většinou na chodnících) (tl. 50 (40)–60 mm)
- dlažba z desek
- „Plzeňská deska“ - specifický druh dlažby[2]
Dlažba z betonových prvků
[editovat | editovat zdroj]- zámková dlažba (plošná vazba)
- řádková dlažba (lineární vazba)
V posledních letech[kdy?] je dláždění betonovou dlažbou oblíbenější, než dříve obvyklý asfaltový beton. V zámkové dlažbě jsou jednotlivé dlažební kostky či dlaždice tvarované tak, aby do sebe přesně zapadaly. Přínos betonové dlažby je v ceně a v její opakovatelné rozebíratelnosti. Současně odvádí srážkovou vodu, která po vybetonované ploše pouze steče.[3]
Zatravňovací dlažba
[editovat | editovat zdroj]Používá se na zpevnění povrchů. Využívá se nejen jako zpevnění chodníků na zahradách nebo garážových stání aut před domem, ale také pro náročné a velmi zatěžované povrchy. Dlažba má protiskluzový povrch, rychle se staví a má relativně velkou odolnost proti povětrnostním vlivům, chemickým látkám a zatížení. Dlaždice se vyrábí v jednoduché variantě pro zpevňování chodníků na zahradách, až po vysokozátěžové panely pro extrémní zatížení.
Dělení stylů
[editovat | editovat zdroj]- dláždění vlaštovkou
- řádkové dláždění
- dláždění diagonální (úhlopříčné)
- dlažba kroužková
- dlažba vějířová
Druhy kostek
[editovat | editovat zdroj]- kamenné
- žulové
- mramorové
- vápencové
- pískovcové
- čedičové
- andezitové
- břidlicové
- syenitové
- travertinové a další
- betonové
- dřevěné
Dřevěná dlažba
[editovat | editovat zdroj]Dlažba ze dřeva je svým vzhledem a charakterem na pohled velmi příjemná i praktická. Je vhodná především na menší plochy náročněji upravených odpočinkových teras a zákoutí. Dřevěná dlažba je nehlučná, teplá, charakterem povrchu velmi působivá, a také rychle vysychá. Velmi dobře a přirozeně působí dřevo v bezprostřední návaznosti na obytné a účelové stavby.
Trvanlivost a celková odolnost dlažby závisí na kvalitě dřeva, vhodné a důkladné impregnaci a dostatečně pevném a dobře izolovaném uložení dřeva do půdy. Jednoduchá dlažba je často upravována z kulatých špalíků. Velmi dobré je dřevo bukové, dubové, akátové, ale i borové a jilmové. Do dlažby lze kombinovat i více různých druhů dřeva.
Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala například jedním z typických znaků vozovky na Mostu dr. Edvarda Beneše v Ústí nad Labem, od jeho postavení v roce 1936. Tato dlažba sice nezatěžovala nosnou konstrukci, ale za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.[4]
Mrazuvzdorná dlažba
[editovat | editovat zdroj]Mrazuvzdorná dlažba je keramická dlažba s malou nasákavostí. Principem mrazuvzdornosti je neschopnost nasáknout vodu do keramického střepu. Tato voda by při poklesu teploty pod bod mrazu zmrzla, zvětšila svůj objem a tím rozrušila střep. Dnešní moderní slinuté materiály mají dle normy nasákavost okolo 0,05 %.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PSJČ, SSJČ, hesla dlaždič a dlaždička, přístup přes databázi DEBDict
- ↑ Plzeňská deska [online]. Křížky a vetřelci [cit. 2020-10-22]. Dostupné online.
- ↑ POJAR, Petr. Proč vybrat na zahradu právě zámkovou dlažbu Zdroj: https://www.ceskestavby.cz/clanky/proc-vybrat-na-zahradu-prave-zamkovou-dlazbu-25428.html [online]. České stavby.cz, 2017-06-20. Dostupné online.
- ↑ Dějiny města Ústí nad Labem: Stavební vývoj v letech 1918 - 1938, Most dr. Edvarda Beneše [online]. Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2014-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08.