Ernst Leopold von Kellersperg
Ernst Leopold von Kellersperg | |
---|---|
5. český místodržitel | |
Ve funkci: březen 1867 – 10. října 1868 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karl von Rothkirch-Panthen |
Nástupce | Alexander von Koller |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1867 – 1869 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1879 | |
Panovník | František Josef I. |
Ve funkci: 1864 – 1865 | |
Panovník | František Josef I. |
Správce Českého místodržitelství | |
Ve funkci: 1861 – 1863 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Anton Forgách (jako místodržitel) |
Nástupce | Richard Belcredi (pověřen správou, poté místodržitel) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana ústavověrný velkostatek |
Narození | 20. ledna 1822 Štýrský Hradec Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. dubna 1879 (ve věku 57 let) Štýrský Hradec Rakousko-Uhersko |
Choť | Leonie von und zu Schäffenberg |
Rodiče | Josef von Kellersperg |
Commons | Ernst Leopold von Kellersperg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernst Leopold von Kellersperg, též baron Arnošt Kellersperg (20. ledna 1822 Štýrský Hradec – 22. dubna 1879 Štýrský Hradec[1]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, v letech 1861–1863 a 1867–1868 český místodržící.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze staré šlechtické rodiny ze Štýrska, byl jediným synem slezského zemského prezidenta barona Josefa Ernsta Kellersperga (1792–1872). Vystudoval práva, nastoupil pak do státní služby, nejprve ve Štýrském Hradci, poté v Mariboru. V letech 1850–1852 byl okresním hejtmanem v Leibnitzi, poté působil v Rijece a v roce 1855 byl jmenován dvorním radou u místodržitelství v Záhřebu. V roce 1859 vedl krátce místodržitelskou správu v Lombardsko-benátském království se sídlem v Miláně[2]. V listopadu 1859 byl přeložen jaké místodržitelský viceprezident do Prahy. Poté, co byl odvolán místodržící Anton Forgách, působil Kellersperg v letech 1861–1863 jako správce českého místodržitelství. V letech 1863–1867 byl místodržitelem v Přímoří se sídlem v Terstu.[3] Poté se vrátil do Čech jako řádný místodržící v březnu 1867 a funkci zastával do 10. října 1868,[1] tedy v době vyostřených opozičních nálad mezi českým obyvatelstvem v souvislosti s provedením rakousko-uherského vyrovnání. Měl titul tajného rady.[4]
V roce 1864 byl delegován do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí, obvod Plzeň. 16. listopadu 1864 složil slib.[5]
Jako místodržitel zodpovídal za provedení zemských voleb v březnu 1867, ve kterých jím podporovaná provídeňská Ústavní strana a hlavně Strana ústavověrného velkostatku ovládla většinu míst na sněmu a eliminovala federalistickou, pročeskou většinu okolo Strany konzervativního velkostatku.[1] Sám byl v těchto volbách zvolen do Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[6] Rezignoval před zářím 1869.[7]
Následně zakoupil velkostatky ve Štýrsku. Patřila mu panství Söding, Altenburg a Pichling.[4] Dále se politicky angažoval. Když v roce 1871 padla předlitavská vláda Karla von Hohenwarta, uvažovalo se o Ernstu Leopoldu von Kellerspergovi jako o novém ministerském předsedovi. Nezískal ale předběžnou podporu a sestavení kabinetu neprovedl.[1]
Podle některých pramenů byl v roce 1871 opět delegován do Říšské rady.[1] V seznamech poslanců ale figuruje až v Říšské radě zvolené v prvních přímých volbách v roce 1873, za velkostatkářskou kurii ve Štýrsku. Slib složil 5. listopadu 1873. Ve vídeňském parlamentu zasedal do své smrti roku 1879.[5]
V roce 1862 byl jmenován c. k. tajným radou a za zásluhy obdržel Řád železné koruny I. třídy (1867). Během svého působení v Čechách získal čestné občanství v Praze (1863) a v Mariánských Lázních (1868).
Byl ženatý s hraběnkou Leonií Schärffenbergovou (1838–1899).[4] Měli spolu osm dětí, z toho sedm synů, kteří převážně působili ve státních službách, synové Roderich (1869–1922) a Osvald (1871–1928) se přiženili do moravských průmyslnických rodin Teuberů a Offermannů. V posledních letech před smrtí trpěl zdravotními potížemi. Zemřel v dubnu 1879.[1]
Jeho švagrem byl Josef Lasser von Zollheim (1814–1879), rakouský ministr vnitra.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Ernst Kellersperg na webu rakouského parlamentu
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Leopold von Kellersperg na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Baron Arnošt Kellersperg. Národní listy. Duben 1879, roč. 19, čís. 97, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Přehled představitelů státní správy Lombardie na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Ernst Leopold, Freiherr von Kellersperg (1822-1879) [online]. the-eastern-window.com [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, XIV. díl. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. Kapitola z Kellersperga, s. 151.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/001schuz/s001001.htm
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv, Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0
- Čeští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Čeští místodržitelé
- Poslanci českého zemského sněmu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakousko-uherští politici německé národnosti
- Členové Ústavní strany
- Členové Strany ústavověrného velkostatku
- Čeští tajní radové
- Nositelé Řádu železné koruny
- Maltézští rytíři
- Narození v roce 1822
- Narození 20. ledna
- Úmrtí v roce 1879
- Úmrtí 24. dubna