Charakter stránky | sociální síť |
---|---|
V jazyce | 84 jazyků včetně češtiny |
Klíčoví lidé | Mark Zuckerberg, zakladatel a CEO Dustin Moskovitz, spoluzakladatel Eduardo Saverin, spoluzakladatel Sheryl Sandbergová, COO Chris Hughes, spoluzakladatel Mike Schroepfer, CTO |
Majitel | Meta Platforms |
URL | www |
Registrace | povinná |
Počet uživatelů | 2 940 000 000 (2022) |
Datum spuštění | 4. února 2004[1] |
Aktuální stav | aktivní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Facebook (výslovnost v angličtině [feɪsˌbʊk]IPA, fejsbuk)[2] je americké sociální médium a síť. Usnadňuje komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování sociálních vztahů a online zábavu. Jejím provozovatelem je společnost Meta. Se svými téměř 3 miliardami aktivních uživatelů (v roce 2022) je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeložen do osmdesáti čtyř jazyků. Jméno serveru vzniklo z papírových letáků zvaných Facebooks, které se rozdávají prvákům na amerických univerzitách. Tyto letáky slouží k bližšímu seznámení studentů mezi sebou.
V roce 2010 vznikl americký film The Social Network, který pojednává o počátcích Facebooku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]K založení Facebooku vedla dohoda mezi mladým studentem počítačového programování Markem Zuckerbergem, bývalým studentem Harvardovy univerzity, a Eduardem Saverinem. Původně byl tento systém omezen jenom pro studenty Harvardovy univerzity, pod doménou thefacebook.com. Během dvou měsíců byl rozšířen na některé další, které patří do tzv. Ivy League, a již do konce roku byly připojeny další univerzity. Nakonec byl přístup otevřen pro všechny uživatele s univerzitní e-mailovou adresou (.edu, ac.uk, ...) nebo pro některé zahraniční schválené univerzity, v Česku k prvním otevřeným vysokým školám patřila Masarykova univerzita. Od 27. února 2006 se začaly do systému připojovat některé nadnárodní obchodní společnosti. Od 26. září 2006 se může dle licence používání připojit kdokoli starší 13 let.[3] Uživatelé se v systému mohou připojovat k různým skupinám uživatelů, kteří působí například v rámci jedné školy, firmy nebo geografické lokace.
Po založení Facebooku se Mark Zuckerberg dostal do sporu s dvojčaty Cameronem a Tylerem Winklevossovými, kteří Marka Zuckerberga obvinili, že jim nápad na síť ukradl.[4] Spor vyvrcholil v roce 2011, kdy jim Mark Zuckerberg vyplatil 65 milionů dolarů.[4]
Začátkem prosince 2007 se stal Facebook se svými 57 milióny aktivními členy stránkou s největším počtem uživatelů mezi studentskými weby. Od září 2006 do září 2007 se Facebook dostal z 60. na 7. pozici mezi nejnavštěvovanějšími stránkami světa. Hodnota společnosti byla v roce 2006 odhadována na 100 miliónů USD.[5] Podle serveru TechCrunch, mělo v roce 2005 na Facebooku profil 85 % studentů amerických univerzit, z nichž se 60 % přihlašovalo denně, 85 % alespoň týdně a 93 % alespoň jednou měsíčně.[6]
Okolo roku 2008 se Facebook dostal nad hranici 100 milionů uživatelů.[7] Po celou svou dosavadní dobu a ještě dalších asi pět let poté měl Facebook problém s penězi.[7] Facebook tou dobou získával finance především z fondů rizikového kapitálu.[7] V té době se předpovídalo, že klasickou reklamu nahradí lajky a sdílení uživatelů toho, co je potřeba si koupit, a Facebook potřeboval třetí firmy, který by tento nový „nereklamní reklamní“ model prodávaly.[7] Jako tyto třetí firmy, které Facebook potřeboval, vyrostly Socialbakers a Cambridge Analytica, které mohly jako základní nástroj využívat facebookové Graph API, které ve verzi 1.0 umožňovalo z profilů uživatelů a jejich přátel stáhnout téměř jakékoliv jejich informace.[7] Nakonec ale Facebook skončil u klasického reklamního systému.[7]
V roce 2009 byl po nepokojích v Urumči Facebook zakázán v Číně.[8] Podle The New York Times Facebook vyvinul software, který umožňuje blokovat zobrazování vybraných informací v určitých oblastech, který by měl pomoci firmě vrátit se na čínský trh, Facebook ale nezamýšlí používat software sám, ale plánuje ho nabízet k využívání jiným subjektům.[8]
V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu NASDAQ, emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD. Navzdory očekávání však první den obchodování cena akcií nijak výrazně nevzrostla.[9]
V oblasti reklamních služeb Facebook v roce 2014 spustil službu Atlas, jejíž základ koupil od Microsoftu a která umožňuje zobrazovat cílenou reklamu i na mobilních zařízeních a dokáže párovat informace o uživatelích i bez využití cookies.[10] Pro malé obchodníky spustil službu Local Awareness, která umožňuje nastavit vzdálenost od obchodu, ve které se budou zobrazovat reklamy na daný obchod, pokud se v této vzdálenosti bude uživatel mobilního zařízení nacházet a kromě vlastní reklamy bude možné nechat si i zobrazit mapu cesty k tomuto obchodu.[11]
V roce 2016 spustil projekt ve kterém za úplatu 20 dolarů měsíčně získával od uživatelů jejich data.[12] Kvůli tomu spustil svojí VPN, prostřednictvím které shromažďoval nejcitlivější data o uživatelích jako historie prohlížení, co dělají v které aplikaci, kde se nachází, jak dlouho kterou aplikaci používají, šifrované zprávy, co vyfotili a podobně.[12] VPN Facebook propašoval do App Store prostřednictvím několika aplikací s využitím vývojářského certifikátu Applu, který byl ale určen pouze pro interní testování.[12] Projekt byl ukončen v lednu 2019, poté, co Apple přišel na praktiku s využitím certifikátu a platnost certifikátu ukončil.[12] Za dobu fungování projektu se výzkumu zúčastnilo 187 tisíc lidí, z toho asi 30 tisíc lidí z USA, ostatní byli převážně z Indie.[12] Mluvčí firmy přiznal, že v ojedinělých případech se aplikace dostaly i k informacím, které neměly sbírat.[12] Účel sbírání dat nebyl veřejnosti znám.[12]
V roce 2017 vyvinul nástroj na rozpoznávání a automatické mazání nahlášených fotografií,[13] aby zabránil dalšímu zveřejňování jednou smazaných fotografií. Ten by měl pomoci k tomu, aby se předešlo šíření takových fotografií nejenom na Facebooku, ale i na dalších platformách Facebooku, např. na Instagramu, který byl Facebookem koupen.[13] Tento software byl vyvinut poté, co na Facebook vznikl tlak, aby rychleji odstraňoval nevhodný a násilný obsah, zvláště poté, co byla přes Facebook přenášena online videa znásilnění ženy třemi muži ve Švédsku,[14] znásilnění 15leté dívky v Chicagu[15] a vraždy 74letého muže.[16]
V roce 2017 se Facebook dohodl s americkým kongresem, že mu předá 3000 inzerátů Rusů objednaných kvůli ovlivnění prezidentských voleb v USA v roce 2016.[17]
V polovině srpna 2017 spustil Facebook prodejní portál Marketplace nově v 17 zemích, v Evropě mj. v Česku, Maďarsku, Rakousku, Francii, Německu a v Itálii.[18] Podle aktualne.cz je záměrem firmy získat informace o nákupním chování lidí a ty pak zužitkovat v cílení reklamy.[18] Několik měsíců před spuštěním Marketplace v Česku zavedl Facebook možnost placení přes Messenger. Podle analytiků bylo důvodem zavedení těchto plateb získání většího přehledu o chování svých uživatelů.[18]
V lednu 2018 vedení Facebooku oznámilo, že se chystá navýšit množství inzertního sdělení, při této příležitosti Mark Zuckerberg všechny ujistil, „že čas, který strávíme na Facebooku je dobře využitý“.[19] Také začátkem roku 2018 Facebook vytvořil novou strategii zakazující reklamy na finanční produkty a služby jako binární opce, primární nabídky mincí a kryptoměny.[20] Kromě toho Facebook přiznal, že lidé jsou na něm zavaleni obsahem, na který reagují stále méně.[21] Zuckerberg proto zadal svým produktovým týmům úkol, aby na Facebooku lidé zažívali smysluplnější sociální interakce.[21] Uživatelům se měl přednostně zobrazovat obsah od jejich přátel, což dále omezilo zobrazování neplacených příspěvků stránek celebrit, firem, a dalších.[21]
Poté, co Facebook oznámil zpřísnění ochrany osobních dat jako reakci na neoprávněné získání dat od 50 milionech uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica, objevil se interní dokument Andrewa Boswortha z června 2016, ve kterém říká, pro firmu je důležité propojení co největšího počtu uživatelů, i přesto, že Facebook může sloužit negativním účelům.[22] Bosworth v dokumentu napsal, že „Ošklivou pravdou je, že věříme ve spojování lidí tak hluboce, že cokoli, co nám umožní častěji spojit více lidí, je ´de facto´ dobré. A tak spojujeme lidi. To může být špatné, pokud to využijí negativně. Může to stát život, když někoho vystaví kyberšikaně. Někdo možná zemře při teroristickém útoku domluveném na naší síti. Ale stejně spojujeme lidi.“[22] Podle Zuckerberga se jednalo o výzvu, se kterou většina lidí ve Facebooku nesouhlasila a sám Bosworth se od vyznění textu distancoval.[22] Při výslechu před americkým kongresem Mark Zuckerberg oznámil, že od 25. května Facebook použije pravidla GDPR nejen pro Evropany, ale i pro všechny ostatní uživatele, včetně Američanů.[7]
V květnu 2018 Facebook oznámil spuštění služby pomáhajícím uživatelům hledajícím dlouhodobý vztah najít si partnera.[23] Podle analytika Jamese Cordwella by tato služba mohla vést ke zvýšení množství času, kteří uživatelé na Facebooku tráví.[23]
V květnu 2018 proběhla restrukturalizace Facebooku.[24][25] Facebook byl nově rozdělen na tři hlavní divize, divizi pro aplikace Facebook, Instagram, Messenger a WhatsApp, divizi pro umělou inteligenci, rozšířenou a virtuální realitu a také blockchain a divizi pro reklamní a analytické nástroje.[24] Vedením divize zabývající se blockchainem byl pověřen David Marcus, bývalý šéf PayPalu, který měl před restrukturalizací na starost v rámci Facebooku Messenger.[24][25] Podle serveru Cheddar.com Facebook začal připravovat vlastní kryptoměnu, se kterou by se mělo platit přímo na Facebooku.[25]
Koncem roku 2018 si Facebook nechal patentovat technologii Offline Trajectories, která má umožnit odhadnout, kam se uživatel chystá.[26] Facebook by se tímto algoritmem pokoušel hledat nějakou logiku ve stávajících geografických polohách uživatele.[26] Součástí patentu je i porovnávání profilů uživatelů, kteří jsou si nějakým způsobem podobní a podle toho uživatelům navrhovat restaurace, podniky, akce nebo události.[26]
Roku 2018 došlo k bezpečnostní chybě, která ohrozila 50 miliónů účtů.[27] Útočník mohl převzít kontrolu nad účtem a aplikacemi třetích stran. Roku 2019 vyšlo najevo, že pravděpodobně od roku 2012 Facebook uchovával na interních počítačích hesla miliónů uživatelů v otevřené formě.[28]
V srpnu 2019 začal Facebook přejmenovávat aplikace Instagram a WhatsApp na Instagram od Facebooku a WhatsApp od Facebooku.[29]
V listopadu 2019 se ukázalo, že i přes nová pravidla pro přístup ke Group API, definující, že partneři měli mít přístup pouze k názvu skupiny, počtu členů a příspěvkům a pro přístup k datům o členech skupiny už museli tito členové dát souhlas s jejich zveřejněním, asi 100 partnerů Facebooku mělo přístup k datům o členech skupin i bez jejich souhlasu a minimálně 11 z nich k těmto datům skutečně přistoupilo.[30] Facebook tyto partnery požádal o smazání dat s následným auditem, kterým má být prověřeno, že data byla skutečně smazána.[30]
Také v listopadu 2019 Facebook spustil v USA platební systém Facebook Pay pro placení v rámci aplikací od Facebooku,[31] s plánovaným pozdějším rozšířením i do aplikací Instagram a WhatsApp.[31] Nejedná se o nový platební systém, ale v podstatě pouze o napojení na kreditní a debetní karty a PayPal a nemá nic společného s plánovanou měnou Librou.[31]
Dne 4. října 2021 asi v 15.40 UTC (17.40 SELČ)[32] zaznamenala sociální síť Facebook šestihodinový globální výpadek. Výpadek se týkal také všech aplikací společnosti – Messengeru, Instagramu a WhatsAppu. S problémy se potýkaly i společnosti Amazon, Google, Vodafone, T-Mobile a Twitter. Jednalo se o největší výpadek v historii, přinejmenším od roku 2008, kdy však Facebook používal zlomek počtu uživatelů v roce 2021. Provoz Facebooku byl obnoven 5. října okolo 0.45 SELČ, WhatsApp byl zprovozněn ještě později, až okolo 4.00 SELČ. Příčina výpadku není známa, podle názoru IT expertů však mohlo jít o chybu konfigurace BGP a tím pádem znefunkčnění směrování DNS.[33][34][35][36][37]
Virtuální měna Libra
[editovat | editovat zdroj]V červnu 2019 byl vydán Libra White Paper, ve kterém Facebookem iniciovaná nezisková organizace Libra Association popisuje novou měnu. Tento white paper ale neposkytuje uspokojivé odpovědi na znepokojivé otázky a obsahuje i vzájemně si odporující fráze.[38] Neodpovídá na otázku, proč Facebook pro svůj záměr zapojit do finančního systému lidi bez bankovního účtu, když jiné společnosti, jako M-Pesa a WeChat ke stejnému záměru svojí kryptoměnu nepotřebují.[38] Mezi další otázky, které v dokumentu není odpověď, patří:
- zda Facebook může garantovat rezistenci proti vyloučení z transakčního procesu či odolnost proti manipulaci transakcí, cenzuře a zabavení,
- co se stane v případě hacknutí,
- jaká práva drží uživatel k Libra tokenu,
- zda vlastnictví privátních klíčů zaručuje skutečné vlastnictví tokenu,
- zda je Libra Blockchain skutečně blockchain,
- zda bude možné v případě zátěžové situace, např. krize, možné vyměnit Libru za bezpečnou fiat měnu v kurzu 1:1,
- proč musel Facebook v souvislosti s projektem vytvořit dceřinou společnost,
- proč přestože Facebook má v projektu dominantní roli, je uveden jen jako jeden z partnerů.[38]
Celý dokument tak vypadá jako snaha něco zamaskovat nejspíše před běžnými lidmi a regulátory.[38] Cílem Facebooku je stát se vydavatelem elektronických peněz a mít velký podíl na všech globálně provedených platbách, k čemuž ale nejspíše nemá patřičné licence, což se snaží obejít kryptoměnovo-blockchainovou rétorikou, ovšem disponuje dostatečnou masou uživatelů, aby se na finančním trhu mohl dominantním hráčem stát.[38] A protože Libra odráží měnový koš a málo rizikové dluhopisy, jedná se vlastně o spekulativní aktivum, které by regulátory mohlo a mělo zajímat.[38] Ohledně Libra Blockchainu dokument zmiňuje, že každý blok v něm se skládá ze souboru transakcí, který účastníci odsouhlasí prostřednictvím mechanismu LibraBFT, který transakce řadí a finalizuje.[38] Ovšem současně o něm protichůdně uvádí, že na rozdíl od předchozích blockchainů je Libra Blockchain jednolitou datovou strukturou, která umožňuje i mazání starších záznamů.[38] Dceřiná společnost Calibra byla podle white paperu vytvořena kvůli vytvoření peněženky pro digitální token Libry a podle všeho tato dceřiná společnost jako jediná z celé organizace usiluje o získání finanční licence, ale pouze licence na převod peněz.[38] Podle Facebooku Calibra vznikla kvůli oddělení finančních a osobních dat uživatelů, a že finanční data uživatelů nebudou zneužity pro cross-selling, pokud to uživatelé sami nepovolí.[38] Ovšem protože Facebook používá různé úskoky k získávání souhlasu, lze očekávat, že nějaký úskok bude využit i v případě Calibry.[38] Přestože Libra i Calibra jsou produkty Facebooku, Facebook se snaží vzbudit dojem nezávislosti.[38] Facebook sice slibuje, že dataCalibry nebudou poskytnuta Facebooku pro reklamní účely, ale neříká, že data Facebooku nebudou poskytnuta Calibře, takže je možné, že aby Facebook prostřednictví Calibry dosáhne toho, že uživatel povolí Facebooku dostávat informace o svých finančních transakcích.[38] Navíc téměř všichni uživatelé Libry budou využívat některou ze služeb Facebooku, takže spárovat transakce z Calibry s jednotlivými uživatelskými účty není složité.[38] Calibra je zřejmě způsob, jak účast Facebooku na projektu co nejvíce zamaskovat ale přitom si udržet v Libra Association rozhodující vliv.[38]
Začátkem října 2019 Libru přestal podporovat PayPal,[39] později z projektu Libry odstoupily finanční společnosti Mastercard, Visa, eBay, Mercado Pago a Stripe.[40] Také zrušila přístupová práva aplikacím, kterým i po změně pravidel v Graph API přístupová práva k datům uživatelům skupin zůstala.[30]
První jednání zbývajících členů Libra Association se mělo konat 14. října 2019 v Ženevě.[40]
Fúze a akvizice
[editovat | editovat zdroj]Jedna z prvních velkých akvizic byla v dubnu 2012, kdy Facebook získal Instagram za hotovost a akcie v hodnotě přibližně 1 miliardy USD.[41]
V říjnu 2013 Facebook získal Onavo, izraelskou společnost pro mobilní webovou analytiku. Později téhož roku společnost Facebook koupila Oculus VR, která v roce 2016 začala prodávat první sluchátka pro virtuální realitu.[42][43]
V roce 2014 koupil Facebook svého zřejmě největšího konkurenta v oblasti posílání zpráv, službu WhatsApp, za 19 miliard USD v hotovosti a akciích.[44] Facebook měl zájem i o službu Snapchat, ale ta se koupit nenechala.[45]
Na konci listopadu 2019 Facebook oznámil akvizici herní vývojářské firmy Beat Games (VR hry).[46]
V dubnu 2020 Facebook oznámil smlouvu s indickým nadnárodním konglomerátem Reliance Industries za účelem nákupu přibližně 10 procent firmy Jio Platform určené pro digitální média a služby Reliance.[47] V květnu 2020 Facebook oznámil, že získal firmu Giphy, kterou asi integruje s Instagramem. V listopadu 2020 firma oznámila že plánuje koupit platformu zákaznických služeb a startup Kustomer specializovanou na chatbot aplikace.[48]
Možnosti systému
[editovat | editovat zdroj]Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a může se připojovat k různým skupinám uživatelů a získávat nové kontakty. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět také jeho profil. Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému internetu. Systém umožňuje komunikaci mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech (anglicky The Wall). Další funkce obstarávají externí i interní aplikace. Ty nejpoužívanější pocházejí přímo z dílen Facebooku. Facebook ale také poskytuje otevřené API, které může kdokoli využít a napsat si vlastní rozšiřující aplikaci. Hlavní síla Facebooku je v propojenosti jednotlivých komponent, většina textu může sloužit jako hypertextové odkazy k dalšímu obsahu.
Téměř jakýkoliv publikovaný obsah lze hodnotit označením Líbí se mi. Po nějakou dobu se diskutovalo i o zavedení opačného tlačítka Nelíbí se mi, u kterého se zdálo, že bude opravdu uskutečněno, ale nakonec bylo místo tohoto tlačítka uvedeno šest nových tlačítek s různými emocemi, které jsou od 9. října 2015 v testovacím provozu na irském a španělském Facebooku.[49]
Fotky (Photos)
[editovat | editovat zdroj]Tato aplikace, která byla vyvinuta přímo autory systému Facebook, umožňuje sdílet fotografie na sociální síti Facebook. Upload fotografií je řešen přes javový applet, statickou stránku s formulářem nebo pomocí externích aplikací. Jedna galerie fotografií může mít prozatím maximálně 200 fotografií, ale počet galerií na jednoho uživatele k březnu 2010 není omezen. Fotografie lze komentovat a lze na nich také jednoduše označovat přátele za pomoci technologie rozpoznávání obličejů, kteří pak dostanou oznámení, že se na dané fotce nacházejí.
Podle vyjádření Facebooku:
- Více než 50 miliard uživatelských fotek (červenec 2010).
- Více než 1,5 petabajtů (1,5 miliónů gigabajtů) využitého úložného místa pro fotky (květen 2009).
- Každý týden přibývá 220 miliónů fotek, které zaberou až 25 terabajtů diskového místa (květen 2009).
- Každý den se uživatelům zobrazí více než 3 miliardy fotek (květen 2007).
- Ve špičce se každou sekundu zobrazí uživatelům více než 550 000 snímků (květen 2009).
Dne 11. dubna 2011 Facebook spustil novou funkci označování fotek: lidé mohou na fotce označit Facebook stránku značky, produktu, společnosti nebo osoby, podobně, jako tomu je u označování přátel na fotkách. V srpnu 2011 Facebook oznámil, že se chystá do mobilní aplikace přidat fotofiltry. Má v plánu zveřejnit více než deset fotofiltrů, které budou vytvářet snímky podobné zrnitým snímkům na Instagramu.
Facebook připravil software DeepFace, který dokáže na fotografiích správně rozpoznat tvář konkrétního člověka v 97,35 % případů (lidský mozek správně tvář rozpozná v 98 % případů). Systém má být nasazen kvůli tomu, aby uživatel Facebooku dostal zprávu, když někdo na Facebook uloží jeho fotografii, a mohl se rozhodnout, zda ji chce smazat. Současně ale Facebook bude vědět, kde se dotyčný pohyboval, pokud ho někdo vyfotí náhodou.[50] Tuto funkci Facebook oficiálně spustil v roce 2017, údajně mimo území Kanady a EU.[51]
Od roku 2016 jsou pomocí umělé inteligence pro fotografie vytvářeny stručné textové popisky, co se na fotografiích může nacházet.[52]
Videa (Video)
[editovat | editovat zdroj]Tato aplikace je určená pro sdílení videa mezi přáteli. Uživatelé mohou do služby přidávat vlastní videa tak, že je odešlou, přidají prostřednictvím Facebook Mobile nebo video natočí prostřednictvím nahrávací funkce webové kamery. Videa se dají jednoduše prohlížet pomocí technologie Flash a na přidávaných videích mohou uživatelé navíc „označit“ svoje přátele téměř stejným způsobem, jako když označují svoje přátele na fotkách. Jedinou výjimkou je to, že se nezobrazuje umístění přítele ve videu. Uživatelé si také mohou posílat videozprávy. Videa nelze zařazovat do kategorií na rozdíl od fotek, které jsou řazeny do alb. Jedno video může mít maximálně 1024 MB a může být maximálně 45 minut dlouhé. V současné době se nejvíce využívá MP4. Facebook Video podporuje formát 1080p a dokonce rozlišení 4K. Uživatelé si teď mohou přidat všechna videa do jednoho seznamu stop, jako je například na YouTube. Tato možnost byla spuštěna v lednu 2015.
Události (Events)
[editovat | editovat zdroj]Facebook události představují způsob, jakým členové mohou dát svým přátelům vědět o událostech, které se budou konat v rámci jejich komunity, a pořádat společenská setkání. Tato aplikace je určena pro plánování událostí nebo jakýchkoliv akcí. Umožňuje nastavit mnoho informací o akci, zvát přátele na akce nebo akci zveřejnit. K akci lze přidávat další multimediální obsah.
Události vyžadují název, síť, jméno pořadatele, typ události, čas zahájení, místo konání a seznam přátel, kteří byli pozváni. Události mohou být veřejné nebo soukromé. Soukromé události nelze najít prostřednictvím vyhledávání a přístup k nim je jenom na pozvání. Osoby, které nebyly pozvány, neuvidí popis soukromé události, zeď ani fotky. Neuvidí ani příspěvky týkající se dané události v kanálu vybraných příspěvků. Při vytváření události může uživatel povolit přátelům nahrávat fotky a videa. Za povšimnutí stojí, že na rozdíl od událostí v reálném světě jsou všechny události považovány za samostatné entity (když se tedy v reálném světě události překrývají, nelze se zúčastnit jedné a současně jiné).
V únoru 2011 Facebook začal používat mikroformát hCalendar pro události a mikroformát hCard pro místa konání událostí. Tyto mikroformáty umožňují uživatelům extrahovat podrobnosti o události do vlastního kalendáře nebo aplikací pro vytváření map. Pro třetí strany je snadnější exportovat události z Facebook stránek do formátu iCalendar.
Zeď (Wall)
[editovat | editovat zdroj]Každý uživatel má v profilu The Wall, na kterou mu ostatní uživatelé mohou psát vzkazy a zobrazují se zde v podstatě všechny děje v sociální síti Facebook. Na Wall se dá vkládat i další multimediální obsah. Od března 2012 je forma ZEĎ postupně všem uživatelům změněná na styl Timeline. Tento styl lépe zobrazuje vaší historii a důležité okamžiky.
Timeline obsahuje v záhlaví velkou fotografii o rozměrech 850×315 bodů a při nahrávání obrázku není možné nahrát obrázek, který má na výšku méně než 399 bodů.[53] Fotografie v záhlaví je veřejná a kdokoliv si jí může stáhnout.[53] Do levé spodní části obrázku v záhlaví Facebook umisťuje profilovou fotografii, která se zobrazuje s rozměry 125×125 bodů.[53] Fotografii do záhlaví není nutné nahrávat.[53] Při vhodném návrhu je možné pomocí kombinace fotografie v záhlaví a profilové fotografie obě sladit v jeden celek, což bylo možné vidět např. u uživatelů Kay Int Veen, Eduardo Calvo a Giuseppe Draicchio.[53]
Na timeline bylo zavedené filtrování, které způsobuje, že uživatel na své timeline nemá přístupné všechny příspěvky. Na timeline se po zavedení tohoto filtrování nejprve zobrazují vybrané příspěvky a teprve poté se zobrazuje časová posloupnost, ovšem čím starší příspěvky si chce uživatel zobrazit, tím méně příspěvků z té doby vidí.[54]
Dárky (Gifts)
[editovat | editovat zdroj]Uživatelé si mezi sebou mohou posílat virtuální dárky, které představují vektorové obrázky. Jeden dárek stojí 1 dolar.
Bazar (Marketplace)
[editovat | editovat zdroj]V květnu 2007 Facebook představil službu Facebook Marketplace, která uživatelům umožňovala zveřejňovat bezplatné tříděné reklamy v těchto kategoriích: Na prodej, Bydlení, Práce a Jiné. Reklamy lze zveřejňovat v dostupném nebo požadovaném formátu. Tržiště mají k dispozici všichni uživatelé Facebooku a v současné době je zdarma. Bazar slouží k vkládání inzerátů, výměně a prodeji různých věcí, tato služba je mezi uživateli velmi rozšířená. V roce 2009 Facebook převedl vlastnictví služby Marketplace na společnost Oodle. Provoz původní služby Marketplace byl ukončen v listopadu 2014.
Šťouchnutí (Poke)
[editovat | editovat zdroj]Některý uživatel chce čas od času pošťouchnout a navázat kontakt nebo touto metodou jen tak upozornit své přátele. „Šťouchnout“ je mezi uživateli velmi oblíbená funkce, i když její princip je jednoduchý – jen oznamuje, že do vás váš přítel šťouchl a vy na to můžete reagovat. „Šťouchnutí“ se interpretuje různě, především jako snaha o upoutání pozornosti, jeho další varianta je výzva k pohlavnímu styku. Existuje spousta podobných aplikací jako např. X Me dovolující libovolnou akci jako „Obejmutí“ (Hug), „Polibek“ (Kiss) nebo „Zlechtání“ (Tickle). Další podobné aplikace dovolují uživatelům si mezi sebou posílat různé předměty jako různé druhy alkoholu (Booze Mail), rybičky v akváriu (My Aquarium) nebo třeba různé druhy mimozemšťanů (My Solar System).
Status bar
[editovat | editovat zdroj]Statusový řádek umožňuje uživateli vystavovat tzv. statusy, což jsou krátké texty vyjadřující zpravidla nálady, názory nebo stav uživatele, popřípadě jeho oblíbené vtipy, odkazy či hlášky.
Facebook e-mail
[editovat | editovat zdroj]Záměrem facebooku bylo poskytnout vlastní elektronickou poštu na doméně @facebook.com. Jelikož tato aktivita nevyšla, je doporučeno jako prevence před možným spamem (e-mailovou adresu lze snadno odhadnout) službu Používat Facebook e-mail deaktivovat.[55]
Messenger
[editovat | editovat zdroj]Messenger vznikl jako samostatná aplikace oddělením chatu z vlastní facebookové aplikace. V dubnu 2015 byla spuštěna webová verze Messengeru.[56]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Služba Facebook Poznámky byla spuštěna 22. srpna 2006 a fungovala do 31. října 2020[57] jako blogovací funkce, která umožňovala použití tagů a integrovaných obrázků. Později uživatelé dostali možnost importovat blogy ze služby Xanga, LiveJournal, Blogger a dalších blogovacích služeb. Nejnovější[kdy?] využití Poznámek zahrnuje internetový mém „25 náhodných věcí o mně“, který spočívá v tom, že uživatel o sobě napíše 25 věcí, o nichž jeho přátelé neměli dosud tušení, a použije tagovací funkci, jež požádá 25 přátel, aby udělali totéž. Během prvního únorového týdne roku 2009 si na Facebook profil napsalo poznámku „25 náhodných věcí“ téměř 5 miliónů uživatelů.
Místa
[editovat | editovat zdroj]Dne 18. srpna 2010 Facebook oznámil zprovoznění nové funkce Místa, která uživatelům umožňuje prostřednictvím mobilního zařízení „oznámit svoji polohu“ na Facebooku a dát tak svým přátelům vědět, kde se právě nacházejí. V listopadu 2010 Facebook představil „Výhodné nabídky“, součást služby Místa, která uživatelům umožňuje, aby z aplikace v mobilním zařízení oznámili svoji polohu v restauracích, supermarketech, barech a kavárnách a jako odměnu za to získali slevy, kupóny nebo zboží zdarma. Tato funkce je inzerována jako digitální verze věrnostní kartičky nebo kupónu, kdy zákazník dostane odměnu za svoje loajální nákupní chování.
Funkce Místa je momentálně dostupná jenom v některých zemích: Austrálie, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Kanada, Kajmanské ostrovy, Japonsko, Spojené království, Spojené státy, Francie, Itálie, Španělsko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Polsko, Jihoafrická republika, Finsko, Irsko, Singapur, Tchaj-wan, Thajsko, Hongkong, Filipíny a Malajsie. Zprovoznění v mnoha dalších zemích se připravuje.
Dne 10. října 2010 byla funkce Místa po iPhonech zprovozněna také pro BlackBerry. Službu Místa lze používat i v operačním systému Android. Ostatní uživatelé, včetně uživatelů Windows Mobile, musí mít prohlížeč HTML5, aby mohli používat tuto službu přes web Facebook pro dotyková zařízení. Dne 24. srpna 2011 bylo oznámeno ukončení provozu služby Facebook Místa. V listopadu 2014 zažila funkce Facebook Místa comeback a vrátila se v nové podobě. Její součástí jsou úvodní obrázky pro vyjádření emocí, oddíly pro objevování, úvodní stránky měst nebo kategorií, hlubší integrace s rozhraním API pro umístění, dotazy protokolu Graph Search a obsah generovaný uživateli.
Platforma
[editovat | editovat zdroj]Facebook Platforma poskytuje sadu rozhraní API a nástrojů, které umožňují externím vývojářům integrovat protokol „open graph“, ať už prostřednictvím aplikací na webu Facebook.com nebo na externích webech a zařízeních. Facebook Platforma byla spuštěna 24. května 2007. Vyvinula se z možnosti vyvíjet aplikace jenom na webu Facebook.com v platformu, která podporuje také integraci na webu a v zařízeních.
Statistické údaje pro Facebook Platformu z května 2010:
- Facebook Platformu využívá více než jeden milión vývojářů a podnikatelů z více než 180 zemí.
- Na Facebook Platformě běží momentálně více než 550 000 aktivních aplikací.
- Aplikace Platformy použije každý měsíc více než 70 % uživatelů Facebooku.
- S Facebook Platformou je integrováno více než 250 000 webů.
- Interakci s Facebookem na externích webech provede každý měsíc více než 100 miliónů uživatelů Facebooku.
Externí společnosti, jako jsou například společnosti Adonomics, Kontagent a Mixpanel, poskytují metriky pro aplikace. Jako reakce na volání po Facebook aplikacích vznikly blogy, například AppRate, Inside Facebook a Face Reviews. Dne 4. července 2007 společnost Altura Ventures oznámila vznik fondu „Altura 1 Facebook Investment Fund“, čímž se stala světově první firmou s investičním kapitálem vloženým pouze do Facebooku.
Dne 29. srpna 2007 Facebook změnil způsob měření oblíbenosti aplikací, aby obrátil pozornost k zajímavějším aplikacím, protože byl kritizován za to, že hodnocení aplikací jenom podle počtu lidí, kteří si je nainstalovali, zvýhodňuje vysoce virální, ale v podstatě neužitečné aplikace. Facebook Aplikace se staly terčem kritiky technického blogu Valleywag, který je označuje jako „roh neužitečnosti“. Jiné hlasy volají po omezení externích aplikací, aby „uživatelské prostředí“ na Facebooku nebylo degradováno.
Primárním záměrem celé řady vývojářů Facebook aplikací bylo bezpochyby vytvoření virálních aplikací. Stanfordova univerzita dokonce v podzimním semestru 2007 nabídla kurz s názvem Computer Science (CS) 377W: Create Engaging Web Applications Using Metrics and Learning on Facebook (Počítačová věda (PV) 377 W: Vytváření zajímavých webových aplikací s využitím metrik a informací na Facebooku). Mnoho aplikací vytvořených studenty tohoto kurzu bylo velmi úspěšných a zařadilo se mezi nejlepší Facebook aplikace. Některé z aplikací získaly za jeden měsíc více než 3,5 miliónů uživatelů.
Otázky
[editovat | editovat zdroj]V květnu 2010 Facebook začal testovat službu Otázky, která by se měla stát konkurentem služeb, jako je například Yahoo! Answers. Dne 24. března 2011 Facebook oznámil, že jeho nový produkt, Facebook Otázky, využívá kromě dlouhých odpovědí i krátké anketní otázky a že ho lze propojit přímo s relevantními položkami v adresáři „fanouškovských stránek“ na Facebooku.
Facebook Paper
[editovat | editovat zdroj]Ve stejném týdnu, kdy oslavoval desáté výročí vzniku, vydal Facebook aplikaci Paper pro iPhone. Aplikace má dvě hlavní funkce: za prvé, kanál vybraných příspěvků na Facebooku je grafičtější, protože aplikace využívá technologii, jako je například zobrazení fotek na celou obrazovku a záznam videa. Obsah je uspořádán pod hlavičkami, například „Tvůrci“ a „Planeta“; za druhé, Paper umožňuje uživatelům zveřejňovat aktualizace stavu, fotky a příspěvky na Facebooku, jejichž design je odlišný a zaměřený více na prezentaci.
Možnosti pro firmy
[editovat | editovat zdroj]Firmy mohou na Facebooku zakládat oficiální stránky („Pages“), díky kterým mohou komunikovat se svými příznivci („Likers“, dříve „Fans“). Ke komerčním účelům je možné na Facebooku využívat také PPC reklamu – textové inzeráty doplněné o obrázek. Při dostatečně velké útratě mohou firmy na Facebooku nakupovat i bannery. Tento způsob inzerce je ale teprve na začátku, mediálním zastoupením pro Facebook je v ČR agentura Arbo Interactive.
Aplikace třetích stran
[editovat | editovat zdroj]Další aplikace
[editovat | editovat zdroj]Portálových aplikací je nepřeberné množství:
- Import RSS: import skladeb z Last.fm,
- různé druhy testů,
- mapka zemí, které daný uživatel navštívil,
- přání k Vánocům,
Hry
[editovat | editovat zdroj]Hry jsou často založené na využití sociálnosti uživatelů. Provozovatelé her získávají nové uživatele tím, že své stávající uživatele uplácejí novými funkcemi nebo zpřístupněním skrytých funkcí za rozeslání pozvánek co možná největšímu počtu svých „přátel“. To některé uživatele vede k zakládání vícero účtů, což se zase sám FB snaží popírat.
Farm Heroes Saga
[editovat | editovat zdroj]Farma Heroes Saga je jednou z nejpopulárnějších her na facebooku.[zdroj?] Hra je velmi snadná. Hráč dostane pět životů v jednom čase a musí se s ním hrát. Hráči musí přepnout dlaždice a dělat zápasy dosažení zadaného cíle v každé úrovni. Jedno je důležité, že zde existuje určitý počet tahů v každé úrovni. Takže je potřeba dokončit své cíle v tomto počtu tahů.
Friends For Sale
[editovat | editovat zdroj]Friends For Sale má 3,7 milionu aktivních uživatelů.[58] U jejího zrodu stáli dva studenti, Alexander Le a Siqi Chen.[59] Během 3 měsíců se tato aplikace stala s 300% růstem 10. nejoblíbenější na celém Facebooku, v současnosti[zdroj?] má na 300 milionů zhlédnutých stránek měsíčně.[60]
Mafia Wars
[editovat | editovat zdroj]Aplikace Mafia Wars patří k velmi populárním hrám, zaměřeným na páchání virtuálních zločinů a neustálé rozšiřování své mafie. Není zpoplatněna přímo, její výdělky plynou z principu zpoplatňování prémiového obsahu pomocí služeb kreditních karet nebo služby PayPal.
FarmVille
[editovat | editovat zdroj]Aplikace FarmVille je flashová hra, kde se uživatel stará o virtuální farmu a pomocí virálního efektu spolupracuje se svými přáteli ve svém sousedství, aplikace také nabízí placený prémiový obsah.
Algoritmy a mechanismy fungování Facebooku
[editovat | editovat zdroj]Udržování pozornosti uživatelů
[editovat | editovat zdroj]Podle Seana Parkera je Facebook první z aplikací, u kterých se její tvůrci zamysleli nad tím, jak získat co nejvíce uživatelova času a udržet pozornost uživatele co nejdéle.[61][62] Což podle Parkera znamená, že uživatel musí každou chvíli dostat malou dávku dopaminu.[61] Princip je podobný jako u hracích automatů, kdy automat dává hráči čas od času malé částky a hráč nikdy neví, zda právě v příští minutě nevyhraje závratnou výhru.[61]
V případě Facebooku je tou malou odměnou to, že jiný uživatel dá uživateli lajk.[61][62] Uživatel, který dostal lajk, chce uspokojení ze získání lajku zopakovat.[62] Lajk je zpětná vazba, která motivuje uživatele, aby na Facebook nahrál více obsahu a dostal tak více lajků a více komentářů.[61]
Podle Parkera zakladatelé Facebooku (on sám, Mark Zuckerberg a Kevin Systrom z Instagramu) využili zranitelnosti lidské psychiky a přesně věděli, co dělají.[61][62]
Doporučování přátel
[editovat | editovat zdroj]Způsob hledání potenciálních přátel Facebookem je součástí neveřejného algoritmu, ale řada mechanismů byla již odhalena, ovšem není jisté, jestli ještě fungují.[63] Celý systém je založen na pravděpodobnosti.[64]
Facebook používá k dohledávání následující údaje:
- základem pro vyhledávání potenciálních přátel jsou informace o škole nebo o zaměstnání,[63][64]
- uživatel nemusí zadat informace o škole sám, pokud zadá školu do svého profilu například sourozenec uživatele, Facebook uživatele se školou propojí také,[64]
- pokud má Facebook přístup k emailové schránce uživatele, získá z ní všechny emaily a porovná je s emaily ostatních uživatelů,[63]
- Facebook může získat email uživatele od jiného uživatele,[63]
- pokud uživatel povolí přístup Facebooku ke kontaktům v seznamu v mobilním telefonu, Facebook získá telefonní čísla, která porovnává s telefonními čísly ostatních uživatelů,[63]
- využitím štítkování a rozpoznávání obličejů na fotografiích,[63]
- větší počet společných známých s jiným uživatelem,[63][64]
- lidé navštěvující profil uživatele, vyhledávání jména daného uživatele,[63]
- účast ve skupinách nebo událostech,[63]
- nabízení přátel lidí, které uživatel zablokoval,[63]
- využitím samotné služby navrhování přátel, kdy Facebook sleduje na to jak uživatel na tyto návrhy přátel reaguje,[64]
- navržení lidí, kteří mají stejné zájmy (např. poslouchají stejnou hudbu, jsou fanoušci konkrétního fotbalového klubu), pokud uživatel má větší počet přátel s těmito zájmy.[64]
Facebook popírá, že by k navrhování přátel používal data od ostatních webů a služeb, ke kterým uživatelé dali Facebooku přístup.[63]
Několik hodin poté, co Facebook potvrdil používání geolokačních dat pro navrhování přátel, používání geolokačních dat pro tento účel popřel.[63]
Protože je vše založené na pravděpodobnosti, mohou se stát případy, jako případ, kdy muž odešel od manželky kvůli milence a Facebook navrhl tuto milenku jako přítelkyni manželce.[64]
Technické detaily
[editovat | editovat zdroj]Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP (Linux, Apache, MySQL, PHP). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash.
Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením HTML a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený JavaScript pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language). Společnost Facebook pomocí svých developerských stránek uvolňuje některé svoje technologie pod různými licencemi k volnému užití.
Pro bezpečnou výměnu souborů mezi zaměstnanci je určen server files.fb.com, na kterém běží program Accellion File Transfer, který ale obsahuje chyby jako XSS, Pre-Auth SQL Injection, lokální eskalace oprávnění, či chyby umožňující vzdálené spuštění kódu.[65] Na server se útočníkům podařilo nahrát dva vlastní webshelly.[65]
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]- Aktivních uživatelů: 2,5 miliardy (2/2020)+[66]
- Průměr nových uživatelů za den: 450 000
- Zhlédnuté stránky: Přes 70 miliard za měsíc
- Vyhledávání: Přes 500 triliónů za měsíc
- Velikost indexu vyhledávání: 200 GB
- Země podle počtu uživatelů: USA, Kanada, Spojené království, Austrálie, Turecko, Švédsko, Norsko, Jižní Afrika, Francie, Hongkong
- Největší sociální sítě: Londýn, UK: 1 760 596 a Toronto, Kanada: 966 092
- Pořadí v návštěvnosti všech webových aplikací na světě: 2.
- Fotografií: 140 miliard fotografií (denně se nahraje na Facebook 200 milionů fotografií)[67]
Podle studie doktorandů z Princetonu měl Facebook mezi lety 2015 a 2017 přijít až o 80 % uživatelů,[68] výzkumníci své závěry o vzestupech a pádech sociálních sítí odvodili od případu sociální sítě MySpace a aplikovali na ně model šíření nakažlivých chorob. Data o vyhledávání názvu sociálních sítí čerpali ze služby Google Trends. Výsledky výzkumu byly po zveřejnění podrobeny kritice vzhledem k zjednodušení problému – významná část uživatelů při opakovaných návštěvách sociální sítě již adresu nemusí vyhledávat (pamatuje si ji sám uživatel či jeho webový prohlížeč), případně uživatel se k sociální síti připojuje pomocí aplikace na chytrém telefonu a tudíž název sítě prostřednictvím vyhledávače Google nehledá. Společnost Facebook na tuto analýzu zareagovala podobnou zprávou, kde pomocí počtu „lajků“ facebookových stránkách univerzit či dat z Google Scholar vyvodil, že Princetonu bude ubývat počet studentů, až univerzita zcela zanikne. Facebook dále poukázal na snižující se frekvenci vyhledávání slova „air“ (anglicky vzduch), z čehož po vzoru princetonské studie spočítal, že kolem roku 2060 na Zemi žádný vzduch nebude.[69][70]
Facebook v České republice
[editovat | editovat zdroj]Každý měsíc Facebook nyní[kdy?] sleduje už více než 5,2 milionů Čechů, přičemž 77 % z nich se přihlašuje na sociální síť každý den, tedy více než 4 miliony lidí.[zdroj?!]
Informační soukromí uživatelů Facebooku
[editovat | editovat zdroj]Facebook bývá často kritizován pro nedostatečnou ochranu soukromí, které dle kritiků otevírá dveře kyberšikaně. Problémy Facebooku vyplývají z koncentrace citlivých osobních dat a spousty aplikací, které k nim mají přístup. Aplikace může napsat kdokoli a poté data použít ke svým účelům. Facebook byl zakázán v některých pracovištích a školách pro sdílení nevhodného obsahu. Facebook je blokován například v Sýrii údajně z důvodu pomlouvání vládních autorit přes Facebook.[71] Facebook také nechtěně umožnil pomocí aplikace Beacon ostatním přátelům zjistit, co daný uživatel nakupuje na internetu.[72] Julian Assange tvrdí, že Facebook a Google mají tajné projekty na sledování.[73] Navíc jen podle lajků lze statisticky s vysokou pravděpodobností určit pohlaví, náboženské vyznání, rasu, atp.[74]
Samotné Podmínky užití od Facebooku velmi zasahují do práv a soukromí uživatelů, neboť obsahují oprávnění na použití veškerého obsahu podléhajícího duševnímu vlastnictví, který uživatel zveřejní na Facebooku nebo v návaznosti na něj, souhlas s přenesením a zpracováním osobních údajů uživatele ve Spojených státech amerických, povolení použít jméno uživatele a profilové fotografie ve spojení s komerčním, sponzorovaným nebo souvisejícím obsahem a souhlas s případným odškodněním Facebooku za veškeré škody, ztráty a výdaje jakéhokoli druhu (včetně přiměřených poplatků a nákladů na právní zastoupení) pokud vůči Facebooku vznese žalobu související s kroky dotyčného uživatele.[75]
I přesto, že si uživatelé nastaví omezenou viditelnost svého telefonního čísla, mohou být podle svého telefonního čísla dohledatelní, protože volba „Kdo vás může vyhledat pomocí telefonního čísla, které jste zadali?“, o které skoro nikdo neví, je nadřazená nastavení viditelnosti telefonního čísla.[76] Tuto volbu není možné nastavit na „Jenom já“.[76] Standardně je tato volba nastavena na „Všichni“.[76]
Facebook je dále kritizován za to, že sleduje chování na internetu nejen registrovaných uživatelů, ale i neregistrovaných. Sám Facebook sledování neregistrovaných uživatelů přiznává.[77] Kvůli sledování uživatelů včetně těch neregistrovaných byla na Facebook podána žaloba.[78] Sledování ne-uživatelů Facebooku bylo podle prohlášení Facebooku způsobeno chybou a navíc je podle Facebooku šmírovací cookie zásadní bezpečnostní nástroj.[79] Protože otázka sledování neregistrovaných uživatelů Facebooku byla otevřena už po druhé a zřejmě je pro Facebook výhodná, očekává se, že podobná chyba se vloudí do kódu Facebooku znovu.[79] Uživatel přihlášený k Facebooku je sledován pomocí cookie na všech stránkách, na kterých jsou umístěny jeho aktivní prvky, pokud se uživatel odhlásí a cookie si smaže, může ji Facebook snadno obnovit.[80] Uživatelé, kteří nejsou registrovaní na Facebooku, dostanou cookie přidělenou také, včetně těch uživatelů, kteří vyjádří zájem o nesledování.[80]
Facebook na základě různých indikátorů vyhledává a shromažďuje data i o uživatelích, kteří Facebook nepoužívají. O těchto lidech má Facebook obdobné informace, jako o jeho uživatelích.[81] Facebook, díky vazbám na přátele, může získat osobnostní profil člověka, i když není uživatelem.[82] Za tyto tzv. stínové profily je Facebook také kritizován. K cílení reklam tak Facebook používá i stínové údaje, tedy osobní údaje, které nejsou součástí FB profilu.[83]
Facebook také lobboval proti GDPR.[84] Také do IPTC obrázků Facebook ukládá informace umožňující sledování.[85]
Možnosti ochrany uživatelských dat a soukromí
[editovat | editovat zdroj]Existují rozšíření webových prohlížečů informující uživatele Facebooku o úniku osobních informací. [86]
Spory o ochranu osobních dat a jejich přenos do USA, by podle Věry Jourové měl řešit ÚOOÚ, protože Facebook působí i v Evropě. [87]
Obvinění z nezákonného nakládání s osobními údaji uživatelů
[editovat | editovat zdroj]Kanadská komise pro ochranu soukromí zjistila, že Facebook porušuje kanadské zákony o shromažďování osobních údajů, které si provozovatel ponechává i poté, co se uživatelé ze sítě odhlásí. Komise dala v červenci 2009 provozovatelům měsíční lhůtu na přijetí opatření ke změnám.[88]
Spolupráce s NSA
[editovat | editovat zdroj]Facebook spolupracoval s americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA) na tajném sledovacím programu PRISM.[89] Informace o programu unikly na veřejnost přičiněním Edwarda Snowdena, který byl externím spolupracovníkem Národní bezpečnostní agentury.
Ochrana prostředí Facebooku
[editovat | editovat zdroj]Facebook blokuje účty osobám, které jeho prostřednictvím šířily nenávist a extremistické názory. V květnu 2019 tak např. Facebook zablokoval účty několika prominentních uživatelů, které považuje za nebezpečné – kontroverzního komentátora, novináře a příznivce krajní pravice Mila Yiannopoulose, majitele konspirátorského portálu InfoWars Alexe Jonese nebo Louise Farrakhana, lídra černošského muslimského hnutí Islámský národ, vnímaného jako černošský protipól bělošského rasistického uskupení Ku-klux-klan.[90]
Eliminace falešných lajků a sledovatelů
[editovat | editovat zdroj]Facebook v roce 2019 zažaloval novozélandskou společnost Social Media Series Limited, která již několik let prodává falešné lajky a sledovatele pomocí rozsáhlé sítě botů a vlastních účtů, které ovládala. Tyto praktiky jsou zakázané a Facebook si na firmu opakovaně stěžoval. Social Media Series Limited přesto neustále vytvářela nové a nové stránky typu Likesocial.co a IGFamous.net, skrze které se snažila vyhnout postihům. Firma prodejem získala finanční prospěch kolem 9,4 mil. dolarů. Krátce předtím Facebook žaloval několik čínských společností, které prováděly totožnou činnost a falešné lajky navíc prodávaly i na Twitteru, Pinterestu a dalších platformách.[91] Nákupem falešných lajků se některé firmy snažily uměle zvýšit sledovanost. Instagram proto využil k analýze robotické programy a umělou inteligenci a začal tyto falešné lajky mazat a zároveň vyzval majitele takových účtů ke změně hesla.[92]
Akcie Facebooku na burze
[editovat | editovat zdroj]Akcie společnosti Facebook jsou kótovány na NASDAQ pod symbolem FB.[94]
IPO společnosti Facebook proběhlo 18. května 2012 a v jeho rámci umístila společnost na trhu 421 miliónů akcií za cenu 38 USD za akcii, což odpovídalo horní hranici stanoveného cenového rozpětí 34–38 USD. Dosažená cena IPO ocenila hodnotu celého Facebooku na 104 mld. USD, což učinilo tento úpis jedním z největších v historii technologického sektoru a suverénně největším v historii internetu.[95]
Emise akcií ovšem nebyla zpočátku příliš úspěšná a cena klesla z 38 dolarů za kus až pod 20 dolarů.[96] Akcií se proto zbavila řada vedoucích členů společnosti.[97] Koncem srpna 2013 přesáhla cena akcií kurz stanovený v IPO a ke konci roku 2013 se cena pohybuje na hranici 50 USD.[93]
Využití v marketingu
[editovat | editovat zdroj]Facebook je možné, stejně jako jiné sociální sítě, využít marketingově, a to zejména pro virální marketing.
Některé firmy nakupují fanoušky, aby vzbudila dojem většího zájmu vzhledem ke konkurenci, což má ale za následek, že nové příspěvky se zobrazí méně fanouškům firmy, kteří mají o odebírání novinek opravdu zájem.[98] Situace se zhoršila v prosinci 2013, kdy viditelnost příspěvků byla snížena na 4 % fanoušků a v únoru 2014 dále snížena na 2 % a pokud firmy nezaplatí, měla by jim být viditelnost příspěvků snížena až na nulu.[99] Aby byl zachován dojem fungování, přešel Facebook z metriky „lidé, kteří o tom mluví“ na jinou metriku.[99] Podle Valleywagu se tímto Facebooku povedl největší kanadský fór internetové éry, když přesvědčil nepočítaně celebrit, skupin, firem i značek, že jeho služby jsou nejlepší cestou k dosažení lidí a v okamžiku, kdy jsou na něm všichni doslova závislí, udělal z nich svá rukojmí.[99]
Od 1. 1. 2016 Facebook upravil podmínky používání a jedna ze změn dovoluje společnosti prodávat téměř vše, co uživatelé na její servery uploadují.
Dáváte nám povolení, aby vaše jméno, profilový obrázek, obsah a informace spojené s komerčním, sponzorovaným nebo spjatým obsahem (jako třeba značka, kterou máte rádi) byly námi využívány, obsluhovány nebo vylepšovány. To například znamená, že povolujete, aby komerční či jinou entita nám za úplatu mohla zobrazovat vaše jméno a/nebo profilový obrázek s vaším obsahem a informacemi, bez jakékoli kompenzace vám.výňatek z nových podmínek používání
To mimo jiné znamená i to, že profesionální fotografie a záběry mohou být jednostranně Facebookem odprodány třetí osobě, aniž by autor byl jakkoli finančně kompenzován.[100]
Facebook nabízí reklamu nejen přímo na Facebooku, ale také na Instagramu a ve své partnerské síti, kterou nazývá Audience Network. Facebook nabízí téměř neomezené možnosti cílení reklamy zaměřené na region, zájmy, pohlaví, příjem, zaměstnání a další cílící ukazatele umožňující velmi přesné nastavení reklamy na Facebooku a Instagramu. Jedním z klíčových bodů pro úspěch na Facebooku je tzv. pochopení Facebook Relevance Score, tj. schopnosti vytvořit vhodný obsah pro potencionální cílovou skupinu, na které chceme obsah propagovat. Čím lepší obsah a přesnější cílení máme, tím nižší jsou náklady na reklamu. Cíle reklamy na Facebooku můžeme rozdělit dle Facebook Ads manažeru takto:
- Budování značky
- Maximální dosah pro lokální podniky
- Návštěvnost
- Zaujetí / Zabavení (tzv. Engagement)
- Nainstalování aplikace
- Psaní zpráv se zákazníky
- Sběr kontaktu na zákazníky
- Konverze, tzn. např. prodej anebo vyplnění formuláře na webu
- Prodej z katalogu (známé jako dynamický retargeting)
- Návštěva obchodu – propojení off-line software s Facebookem
Facebook také nabízí bohaté množství remarketingových a retargetingových cest – nejen remarketing webových stánek, ale také znovu oslovení již zaangažovaných lidí na Facebooku, např. zhlédnutí videa atd.
Negativní důsledky a kritika
[editovat | editovat zdroj]Lidé mohou získat psychickou závislost.[101] Dále může užívání prohlubovat reálnou osamělost.[102] Pokud se někdo rozhodne z Facebooku odejít, mohou u něho vzniknout abstinenční příznaky a nepochopení okolí, proč dotyčný nechce Facebook používat.[103]
V Dánsku proběhl experiment týkající se dopadů, pokud člověk stráví týden bez Facebooku, kterého se zúčastnilo asi 500 lidí ve věku 17 až 76 let a jehož výsledkem bylo, že účastnící experimentu byly po tomto týdnu bez Facebooku šťastnější, rozhodnější a klidnější, čímž se potvrdilo, že Facebook je příčinou celé řady každodenních problémů.[104] Účastníci experimentu měli také více času na skutečné společenské aktivity.[104]
V roce 2014 se na společnost Facebook snesla vlna kritiky kvůli sociologickému průzkumu, při němž bylo sledováno, jaké dopady mají negativní (či pozitivní) zprávy na náladu jedince. Ke zjištění bylo použito např. zpráv od falešných přátel. Kritika se snesla hlavně z důvodu neuvědomění uživatelů na fakt, že se stali účastníky experimentu, kterých prý mohlo být až 700 000. Společnost se ale brání tím, že uživatelské podmínky podobné skutky umožňují.
V Čínské lidové republice existuje velice přísná cenzura na internetu,[105] Facebook proto v roce 2016 vyvinul software na cenzuru příspěvků, aby získal povolení působit na lukrativním čínském trhu.[106]
Podle spoluzakladatele Facebooku Seana Parkera Facebook doslova mění vztahy ve společnosti, pravděpodobně podivným způsobem narušuje produktivitu. A podle Parkera jen Bůh ví, co Facebook dělá s mozky dětí.[61][62]
V roce 2021 únik interního dokumentu z Facebooku (nyní Meta Platforms) ukázal, že si je vědom škodlivých společenských dopadů svých platforem, přesto stále upřednostňoval zisk před řešením těchto škod. Kauza dostala názvy jako Facebook Leak, Facebook Files nebo Facebook Papers. FB věděl, že upřednostněním pobuřujících příspěvků podporuje řevnivost, násilí a nenávist a dělal to vědomě, protože to drží lidi připoutané k obrazovkám.[107][108]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meta Platforms na anglické Wikipedii.
- ↑ At last — the full story of how Facebook was founded [online]. Dostupné online.
- ↑ https://rachelsenglish.com/pronounce-facebook-twitter-youtube/
- ↑ [1]
- ↑ a b KOPŘIVA, Michal. Zuckerberg jim měl ‚ukrást‘ Facebook. Z dvojčat jsou teď díky bitcoinu dolaroví miliardáři. lidovky.cz [online]. 6. prosince 2017 6:00. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ ARRINGTON, Michael. Yahoo’s “Project Fraternity” Docs Leaked. TechCrunch [online]. 2006-12-12 [cit. 2009-01-09]. Dostupné online.
- ↑ ARRINGTON, Michael. 85% of College Students use FaceBook. TechCrunch [online]. 2005-09-07 [cit. 2009-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g LELOVIČ, Peter. Státe, prosím, omez mě, volá šéf Facebooku Mark Zuckerberg. Zbláznil se?. Lupa.cz [online]. 13. 4. 2018. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ a b Facebook vyvinul cenzorský software, aby mohl do Číny, řekli zaměstnanci médiím. aktualne.cz [online]. 23. 11. 2016. Dostupné online.
- ↑ Akcie Facebooku rostly jen mírně, jejich debut byl zklamáním [online]. 18 květen 2012. Dostupné online.
- ↑ ČIČÁK, Matěj. Facebook připravuje Atlas: reklamní systém nezávislý na cookies. Živě [online]. 27. 9. 2014. Dostupné online.
- ↑ BERÁNEK, Jan. Facebook rozjíždí lokálně cílené reklamy i s navigací přímo do obchodu. Lupa.cz [online]. 10. 10. 2014 11:12. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ a b c d e f g MIKEŠOVÁ, Markéta. Facebook přes zakázanou aplikaci shromáždil citlivá data o 187 tisíci lidech. zive.cz [online]. 16. června 2019. Dostupné online.
- ↑ a b TYPOVSKÝ, František. Facebook brojí proti "pornografii ze msty". Nový nástroj dokáže smazat opakovaně zveřejněné fotky. aktualne.cz [online]. 12. 4. 2016. Dostupné online.
- ↑ Tři muži ve Švédsku živě přenášeli znásilnění na Facebooku, policie je zatkla. aktualne.cz [online]. 23. 1. 2017. Dostupné online.
- ↑ Mladíci přenášeli živě na Facebooku znásilnění dívky, policie zadržela čtrnáctiletého chlapce. aktualne.cz [online]. 2. 4. 2017. Dostupné online.
- ↑ FENDRYCHOVÁ, Simona. Facebook je pod tlakem po vraždě v přímém přenosu. Zkouší rychleji zabránit šíření násilných videí. aktualne.cz [online]. 18. 4. 2017, rev. 18. 4. 2017. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Facebook předá Kongresu inzeráty k volbám v USA, které si objednali Rusové. aktualne.cz [online]. Rev. 22. 9. 2017. Dostupné online.
- ↑ a b c ÚŠELA, Jan. Facebook chce vědět, co nakupujete. V Česku spouští tržiště, obchodovat můžete nejen s přáteli. aktualne.cz [online]. Rev. 14. 8. 2017. Dostupné online.
- ↑ -jan-. Zlaté časy jsou pryč. Uživatelé Facebooku stárnou. Týden.cz [online]. 12.02.2018 18:15. Dostupné online.
- ↑ Facebook si došlápl na kryptoměny. Zakázal na ně reklamy. Týden.cz [online]. 01.02.2018 15:28. Dostupné online.
- ↑ a b c SLÍŽEK, David. Facebook je nemocný. Léčit se bude omezením neplaceného dosahu stránek. lupa.cz [online]. 18. 1. 2018. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ a b c Facebook se distancuje od kontroverzního interního dokumentu. Týden.cz [online]. 30.03.2018 17:23. Dostupné online.
- ↑ a b Facebook to tak nenazývá, ale zavede také seznamku. Metro. Květen 2018, čís. 85, s. 19. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
- ↑ a b c VŠETEČKA, Roman. Facebook spustí novu divizi zaměřenou na blockchain známý z kryptoměn. Technet CZ [online]. 9. května 2018 16:02. Dostupné online.
- ↑ a b c HEGEDÜŠ, Tomáš. Facebook zvažuje spuštění vlastní kryptoměny. Dočkáme se Facecoinu?. Technet CZ [online]. 14. května 2018 10:38. Dostupné online.
- ↑ a b c ČIHÁK, Lukáš. Facebook hodlá využívat vaše data, aby předpověděl, kam se chystáte jít a proč. cdr.cz [online]. 12. 12. 2018. Dostupné online. ISSN 1213-2225.
- ↑ https://www.denik.cz/ekonomika/facebook-obsahoval-kritickou-chybu-ohrozila-50-milionu-uctu-20180929.html - Facebook obsahoval kritickou chybu. Ohrozila 50 milionů účtů
- ↑ https://www.itbiz.cz/zpravicky/irsko-vysetruje-facebook-kvuli-uchovavani-nezasifrovanych-hesel - Irsko vyšetřuje Facebook kvůli uchovávání nezašifrovaných hesel
- ↑ a b c ŠURKALA, Milan. Skončí to někdy? Facebook má další bezpečnostní průšvih. Svět hardware [online]. 10.11.2019. Dostupné online. ISSN 1213-0818.
- ↑ a b c ŠURKALA, Milan. Facebook Pay, nový platební systém pro Facebook i Messenger. Svět hardware [online]. 13.11.2019. Dostupné online. ISSN 1213-0818.
- ↑ https://www.zdnet.com/article/what-took-facebook-down-major-global-outage-drags-on/
- ↑ Facebook, Instagram a WhatsApp postihl rozsáhlý výpadek. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Instagram nebo Whatsapp. Aplikace Facebooku se potýkají s výpadkem. Došlo i k přetížení Vodafone. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-10-04]. Dostupné online.
- ↑ LAWLER, Richard. Facebook is down, along with Instagram, WhatsApp, Messenger, and Oculus VR. The Verge [online]. 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.idnes.cz/technet/internet/facebook-vypadek-instagarm-operatori.A211004_181822_sw_internet_vse
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3380938-facebook-a-ostatni-aplikace-opet-funguji-za-vypadkem-asi-stala-vnitrni-chyba-systemu
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o WOLF, Karel. Blockchain-neblockchain a kryptoměna-nekryptoměna, to je Zuckerbergova Libra. Lupa.cz [online]. 19. 6. 2019. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ ŠURKALA, Milan. Kryptoměna Libra dostává ránu, projekt opouští PayPal. Svět hardware [online]. 6.10.2019. Dostupné online. ISSN 1213-0818.
- ↑ Facebook buys Instagram for $1 billion [online]. [cit. 2021-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-07.
- ↑ LUNDEN, Ingrid. Facebook Buys Mobile Data Analytics Company Onavo, Reportedly For Up To $200M… And (Finally?) Gets Its Office In Israel [online]. October 13, 2013. Dostupné online.
- ↑ ROSEN, Guy. We are joining the Facebook team [online]. November 7, 2013 [cit. 2021-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-07.
- ↑ SLÍŽEK, David. Facebook koupí WhatsApp, za soka Messengeru dá 16 miliard USD. Lupa.cz [online]. 20. 2. 2014 9:51. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ BERÁNEK, Jan. NSA pomohla startupům k milionům. Anonymita láká, ale vzbuzuje otázky. Lupa.cz [online]. 3. 4. 2014 6:30. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ MARSHALL, Cass. Facebook acquires Beat Saber developer [online]. 26 November 2019. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BHATTACHARJEE, Nivedita; PHARTIYAL, Sankalp. Facebook bets on India with $5.7 billion Reliance deal [online]. 22 April 2020. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CIMILLUCA, Cara Lombardo and Dana. WSJ News Exclusive | Facebook to Buy Kustomer, Startup Valued at $1 Billion. Wall Street Journal. 2020-11-30. Dostupné online [cit. 2020-11-30]. ISSN 0099-9660. (anglicky)
- ↑ VOŘÍŠEK, Lukáš. Facebook mění reakce - vedle like přibylo love, haha, yay, wow, sad či angry. CDR [online]. 2015-10-09. Dostupné online. ISSN 1213-2225.
- ↑ JEMELKA, Petr. Facebook vás pozná. Už brzy vás najde na každé fotce. Aktualne.cz [online]. 2015-02-15. Dostupné online.
- ↑ Facebook Can Now Find Your Face, Even When It's Not Tagged [online]. Dostupné online.
- ↑ MIKEŠOVÁ, Markéta. Výpadek Facebooku odhalil, jak síť strojově popisuje naše fotky. zive.cz [online]. 4. července 2019. Dostupné online.
- ↑ a b c d e DOČEKAL, Daniel. Jak nejlépe využít hlavní fotografii na vašem novém profilu na Facebooku (Timeline). Lupa.cz [online]. 28. 12. 2011. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ DOČEKAL, Daniel. Mark Zuckerberg zničil Instagram. Ano, i tak se to dá říci. Lupa.cz [online]. 2016-04-05 [cit. 2016-04-20]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ DOČEKAL, Daniel. Odstraňte svoji e-mailovou adresu na Facebooku, je tak jako tak zbytečná. Lupa.cz [online]. 2014-04-30. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ SLÍŽEK, David. Facebook spustil samostatný webový Messenger, start poznamenal výpadek. Lupa.cz [online]. 2015-04-09. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ Zrušení Poznámek na Facebooku
- ↑ statistika, facebook.com/applications/Friends_For_Sale!/
- ↑ Friends for Sale Architecture - A 300 Million Page View/Month Facebook RoR App - High Scalability - [online]. Dostupné online.
- ↑ prezentace Archivováno 30. 8. 2008 na Wayback Machine., highscalability.com
- ↑ a b c d e Krutá pravda o Facebooku. Jednou vás dostane. Faktor S [online]. 28.11.2017 21:03. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-17.
- ↑ a b c d e f g h i j k l DOČEKAL, Daniel. Facebook doporučuje přátele i dle geolokace. Jak je vlastně najde?. Lupa.cz [online]. 28. 7. 2016. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ a b c d e f g BACH, Martin. Facebook vás má přečtené. Jak vybírá 'lidi, které byste mohli znát?'. zpravy.tiscali.cz [online]. 11. 9. 2015 20:30. Dostupné online. Dostupné také na: [2].
- ↑ a b BAŠTA, Pavel. Postřehy z bezpečnosti: Facebooku zavařil software pro bezpečné sdílení souborů. Root.cz [online]. 25. 4. 2016. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
- ↑ Statistika [online]. Facebook [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ BERGEN, Jennifer. Facebook stores 10,000x more photos than the Library of Congress. Geek.com [online]. 20. září 2011 [cit. 2012-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-26. (anglicky)
- ↑ Facebook je nemocný, do pár let může skončit. Metro. Leden 2014, čís. 15, s. 10. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
- ↑ SLÍŽEK, David. Za pár let všichni odejdou z Facebooku. Skončí Princeton. A dojde vzduch. Lupa.cz [online]. 2014-01-24 [cit. 2014-03-05]. Dostupné online.
- ↑ LAUSCHMANN, Jindřich. Facebook kontruje satirou: Hrozí, že Princeton do pár let úplně zanikne. Tyinternety.cz [online]. 2014-01-24 [cit. 2014-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26.
- ↑ OWEIS, Khaled Yacoub. Syria blocks Facebook in Internet crackdown. Reuters [online]. 2007-11-23 16:54 EST [cit. 2009-01-09]. Dostupné online.
- ↑ ZUCKERBERG, Mark. Thoughts on Beacon [online]. Facebook, 2007-12-05 16:00 [cit. 2009-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://crypto-world.info/news/index.php?prispevek=20985&sekce=s - Assange říká, že Google a Facebook mají skryté projekty pro americký dohled
- ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=6780 - Podle Facebooku poznáš člověka …
- ↑ JEŽEK, David. Odejděte z facebooku dokud není pozdě. CDR [online]. 2. 12. 2014. Dostupné online. ISSN 1213-2225.
- ↑ a b c DOČEKAL, Daniel. Neprozrazuje Facebook vaše telefonní číslo, aniž byste o tom věděli?. Lupa.cz [online]. 2. 3. 2017. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ JEMELKA, Petr. Facebook špehuje i ty, kteří ho nepoužívají. aktualne.cz [online]. 1. 4. 2015 15:23. Dostupné online.
- ↑ BERÁNEK, Jan. Ve Vídni začíná soud s Facebookem. Odpor vede Max Schrems. Lupa.cz [online]. 9. 4. 2015 14:35. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ a b DOČEKAL, Daniel. Facebook: šmírování ne-uživatelů byla chyba, už jsme ji opravili. Lupa.cz [online]. 13. 4. 2015 10:00. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ a b DOČEKAL, Daniel. Facebook porušuje zákony a šmíruje přihlášené, odhlášené i uživatele bez účtů. Lupa.cz [online]. 8. 4. 2015 6:30. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ DOČEKAL, Daniel. Facebook vytváří komplexní „profily“ pro kohokoliv na Internetu, ne pouze pro registrované uživatele - Lupa.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ https://techxplore.com/news/2019-01-facebook-twitter-privacy-riskeven-dont.html - Study: On Facebook and Twitter your privacy is at risk—even if you don't have an account
- ↑ https://www.itbiz.cz/zpravicky/na-facebooku-lze-cilit-reklamu-i-pres-stinove-udaje - Na Facebooku lze cílit reklamu i přes stínové údaje
- ↑ https://www.novinky.cz/clanek/facebook-po-celem-svete-lobboval-proti-ochrane-soukromi-tvrdi-server-40273000 - Facebook po celém světě lobboval proti ochraně soukromí, tvrdí server
- ↑ https://www.forbes.com/sites/zakdoffman/2019/07/14/facebook-is-embedding-hidden-codes-to-track-all-your-uploaded-photos-report/ - Facebook Embeds 'Hidden Codes' To Track Who Sees And Shares Your Photos, Report
- ↑ HANDL, Jan. Jakou cenu máte pro Facebook?. lupa.cz [online]. 2012-07-12. Dostupné online.
- ↑ Eurokomisařka Věra Jourová, rozhovor o Privacy Shield, Lidové noviny 6.2.2017
- ↑ Facebook má další problém. Už i Kanada ho obviňuje z porušování zákonů. iHNed.cz [online]. 2009-07-17 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ "Jak nás potichu sledují americké stroje Archivováno 25. 8. 2017 na Wayback Machine.". Reflex. 7. června 2013.
- ↑ Facebook zablokoval účty prominentů kvůli extremistickým názorům, Novinky.cz, 3.5.2019
- ↑ Markéta Mikešová, Facebook si posvítil na falešné „lajky“ na Instagramu. Prodejce žene k soudu, Živě, 3.5.2019
- ↑ Reducing Inauthentic Activity on Instagram, 19.11.2018. instagram-press.com [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03.
- ↑ a b Akcie Facebook (FB) online kurzy.cz
- ↑ FACEBOOK (FB) NASDAQ (anglicky)
- ↑ IPO akcie Facebook (FB) Zpravodajství o průběhu IPO na NASDAQ, porovnání IPO
- ↑ Jak se vyvíjí Facebook na burze? Nesplnil očekávání Lupa.cz
- ↑ .Akcií Facebooku se zbavili další lidé sedící v čele firmy Idnes.cz
- ↑ Eliška Vyhnánková: Je to zlo. Prosím, nedělejte to. Lupa.cz [online]. 21. 3. 2014 6:30. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ a b c DOČEKAL, Daniel. Facebookové stránky v původní podobě končí, viditelnost příspěvků klesla na 2 %. Lupa.cz [online]. 25. 3. 2014 6:30. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ Be wary of Facebook's new 'Terms & data policy' for 2015 [online]. Dostupné online.
- ↑ http://www.tyinternety.cz/2011/05/08/clanek/zavislost-na-facebooku-jako-psychicka-porucha/ Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine. - Závislost na Facebooku jako psychická porucha
- ↑ http://www.national-geographic.cz/detail/facebook-jako-diagnoza-osamelosti-46036/ - Facebook jako diagnóza osamělosti
- ↑ JEŽEK, David. Na co se připravit a co váš čeká po odchodu z facebooku. CDR [online]. 9. 12. 2014. Dostupné online. ISSN 1213-2225.
- ↑ "Internet v Číně? Závistí by zbledl i Velký bratr". Živě.cz. 17. května 2016.
- ↑ "Facebook chce zpátky do Číny, vyvinul software na cenzuru příspěvků Archivováno 25. 8. 2017 na Wayback Machine.". Seznam.cz. 23. listopadu 2016.
- ↑ BURSZTYNSKY, Jessica; FEINER, Lauren. Facebook documents show how toxic Instagram is for teens, Wall Street Journal reports. www.cnbc.com. CNBC, September 14, 2021. Dostupné online [cit. May 12, 2022].
- ↑ Další rána pro Zuckerberga. Kauza Facebook Papers odhalila manipulaci i „zisk na prvním místě“
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Facebook na Wikimedia Commons
- Téma Facebook ve Wikicitátech
- Kategorie Facebook ve Wikizprávách
- Oficiální stránky
- Facebook na X (dříve Twitteru)
- Facebook reklama (Facebook Ads) – kompletní zdroj o Facebook reklamě popsané v tomto článku