Frank Horvat

Frank Horvat
Rodné jméno	Francesco Horvat
Narození	28. dubna 1928; Opatija
Úmrtí	21. října 2020 (ve věku 92 let); Boulogne-Billancourt
Povolání	módní fotograf, portrétní fotograf a fotograf
Webová stránka	www.horvatland.com
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Frank Horvat (28. dubna 1928 Opatija – 21. října 2020 Boulogne-Billancourt) byl fotograf narozený v Itálii, který žil a pracoval ve Francii. Nejznámější je svými módními fotografiemi, které publikoval mezi polovinou 1950 a koncem 1980. Horvatův fotografický opus zahrnuje fotožurnalistiku, portrétování, krajinu, přírodu a sochařství.^[1]

V roce 1988 vytvořil knihu rozhovorů s dalšími fotografy, jako jsou Don McCullin, Robert Doisneau, Sarah Moon, Helmut Newton nebo Marc Riboud. Na začátku 90. let byl jedním z prvních významných fotografů, kteří experimentovali s Photoshopem. V roce 1998 nahradil své profesionální vybavení kompaktním fotoaparátem. V roce 2011 představil Horvatland, online aplikaci pro iPad.

Životopis

Horvat se narodil v italské Abbazii (nyní Opatija, Chorvatsko) v židovské rodině ze střední Evropy (jeho otec Karl Edelstein byl maďarský všeobecný lékař a jeho matka, Adele, byla psychiatrička z Vídně), Horvat žil v několika zemích včetně Švýcarska, Itálie, Pákistánu, Indie, Anglie a Ameriky). V roce 1955 se usadil ve Francii.

1950–1960

Horvat uznává, že byl silně ovlivněn Henri Cartier-Bressonem.^[2] Po setkání s ním v roce 1950 se řídil jeho radami, vyměnil svůj Rollei za fotoaparát Leica a vydal se na dvouletou cestu po Asii jako fotoreportér na volné noze. Jeho fotografie z této cesty publikovaly Life, Réalités, Match, Picture Post, Die Woche a Revue. Jeho fotografie indické nevěsty pod rouškou, jejíž tvář se zrcadlila na klíně, byla vybrána Edwardem Steichenem pro výstavu The Family of Man v Muzeu moderního umění, která cestovala po světě, a vidělo ji 9 milionů návštěvníků.^[3]^[4]^[5]

V roce 1955 se Horvat přestěhoval z Londýna do Paříže a zjistil, že nálada jeho ulic a jejích obyvatel nemá mnoho společného s poněkud romantickou vizí takzvaných humanistických fotografů. V roce 1957 Horvat pořídil módní fotografie pro Jardin des Modes pomocí 35mm fotoaparátu a dostupného světla^[6] které se dříve pro módu zřídka používaly. Tuto inovaci návrháři konfekcí uvítali, protože představila jejich výtvory v kontextu každodenního života. V následujících letech byl Horvat pověřen dělat podobné práce pro Elle v Paříži, Vogue v Londýně a Harper's Bazaar v New Yorku.

1960–1980

V letech 1962 až 1963 se Horvat začal věnovat fotožurnalistice a vydal se na cestu kolem světa pro německý časopis Revue. Poté experimentoval s kinem a videem. V roce 1976 se rozhodl „stát se svým vlastním klientem“ produkcí tří osobních projektů: Portraits of Trees (Portréty stromů) (1976–82), Very Similar (Velmi podobné) (1982–86) a New York Up and Down (New York nahoru a dolů) (1982–87), které nazýval jako svůj „triptych“.^[7]

1980–1990

V 80. letech Horvat trpěl oční chorobou. Začal nový projekt: sérii rozhovorů s kolegy fotografy, jako jsou Edouard Boubat, Robert Doisneau, Mario Giacomelli, Josef Koudelka, Don McCullin, Sarah Moon, Helmut Newton, Marc Riboud, Jeanloup Sieff a Joel-Peter Witkin. Byly publikovány ve Francii pod názvem Entre Vues.

90. léta

V 90. letech se Horvat začal zajímat o počítačovou technologii a vytvořil série Yao the Cat (1993), Bestiary (1994) a Ovidiovy proměny (1995). Přestoupil na Cartier-Bressonovu pravidlo „rozhodujícího okamžiku“ tím, že kombinoval části obrazů pořízených v různých dobách a na různých místech.^[8] O několik let později publikoval A Trip to Carrara (Výlet do Carrary).

Třetí tisíciletí

Jeho pozdější projekty jsou možná jeho nejosobnější. Série 1999 je fotografický deník posledního roku tisíciletí, pořízený malou analogovou kamerou určenou pro amatéry. Entre Vues a La Véronique byly pořízeny prvním digitálním fotoaparátem Nikon v dosahu 30 metrů, a to buď uvnitř jeho domu v Provence, nebo v jeho bezprostředním okolí. Cyklus Eye at the Fingertips, který zahájil v roce 2006 a probíhal prakticky až do jeho smrti, byl fotografován digitálním kompaktním fotoaparátem.

Jeho posledním podnikem byla aplikace pro iPad s názvem Horvatland, která obsahuje více než 2 000 fotografií vytvořených v průběhu 65 let s 20 hodinami komentáře.

V roce 2008 získal cenu La Fondazione del Centenario ve švýcarském Luganu za přínos evropské kultuře.

Smrt

Horvat zemřel v říjnu 2020 ve věku 92 let.^[9]

Knihy

1957: La capture des éléphants sauvages, Editions Louvois, Paříž
1962: J'aime la télévision, Editions Rencontre, Lausanne, Švýcarsko (text: Max Egli)
1962: J'aime le strip-tease, Editions Rencontre, Lausanne, Švýcarsko (text: Patrik Lindermohr)
1979: The Tree Aurum Press – London and little brown, New York (text: John Fowles)
1982: Goethe in Sicilia, Edizioni Novecento, Palermo, Itálie
1990: Entre vues, Éditions Nathan, Paříž,
1991: Degas sculptures, Imprimerie nationale, Paříž
1992: Yao le chat botté, Éditions Gautier-Languereau, Paříž
1994: Arbres, Imprimerie nationale, Paříž
1994: Le Bestiaire d’Horvat, CNP et Actes Sud
1996: Paris-Londres, London-Paris, Éditions de la Ville de Paris
1996: De la Mode et des Jardins, Éditions de l’Imprimerie Nationale, Paříž
1998: 51 Photographs in Black and White, Dewi Lewis, Manchester
1999: Very Similar, Dewi Lewis, Manchester
2000: Frank Horvat, Photopoche no 88, Delpire et Nathan, Paříž
2000: 1999-A Daily Report, Dewi Lewis, Manchester
2001: Figures romanes, Éditions du Seuil, Paříž
2002: Homenatge a Catalunya, Foundation Privada Vila Casas, Barcelona
2004: Time Machine-a trip around the world, 1962–1963, OFF Publications, Boulogne-Billancourt, Francie
2004: La Véronique, thirty meters around my house in Provence, úvod: Renaud Camus, OFF Publications, vyd.: Frank Horvat, Boulogne-Billancourt, Francie
2005: Horvat photographie Couturier, Gallimard and Musée Maillol, Paříž
2006: The Horvat Labyrinth, Éditions du Chêne, Hachette, Paříž
2008: De bocche-tette-culi-cazzi-e-mone, ilustrace: Zorzi Baffo, OFF Publications, vyd.: Frank Horvat, Boulogne-Billancourt, Francie
2009: Adele Edelstein (About My Mother), OFF Publications, vyd.: Frank Horvat, Boulogne-Billancourt, Francie
2009: Dr. Karl Horvat (About My Father), OFF Publications, vyd.: Frank Horvat, Boulogne-Billancourt, Francie
2009: New York up and down (text: Franz Kafka), OFF Publications, vyd.: Frank Horvat, Boulogne-Billancourt, Francie
2009: Masken und Mandarinen (texty: Ingrid Mylo), OFF Publications, vyd.: Frank Horvat, Boulogne-Billancourt, Francie
2013: House of Fifteen Keys, (texty: Jean-Noël Jeanneney), vyd.: Terre Bleue, ISBN 978-2-909953-30-4

Výstavy

2014 : House of Fifteen Keys, retrospektivní výstava, Palazzo Mediceo di Seravezza, Seravezza Lucca, Itálie.

Filmografie

Le Procédé Fresson (1986) – by Jean Réal with Michel Fresson, Bernard Faucon, Bernard Plossu, Horvat, etc.
Frank Horvat, 1999 – at Arte Television
Frank Horvat, Télématin, France 2
Fashion Horvat : Frank Horvat Exhibition in North Vancouver, 2012

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frank Horvat na anglické Wikipedii.

↑ Contemporary photographers, dir. Martin Marix Evans, article „Horvat Frank“, St James Press, Detroit, 1995, pp 508–511.
↑ L’esprit frondeur de Frank Horvat | PM. PM. 2017-04-15. Dostupné online [cit. 2017-04-20]. (francouzsky) Archivováno 18. 5. 2017 na Wayback Machine.
↑ Steichen, Edward; Sandburg, Carl; Norman, Dorothy; Lionni, Leo. The family of man: The photographic exhibition. [s.l.]: Published for the Museum of Modern Art by Simon and Schuster in collaboration with the Maco Magazine Corporation Dostupné online.
↑ Hurm, Gerd, 1958-, (editor.); Reitz, Anke, (editor.); Zamir, Shamoon, (editor.). The family of man revisited : photography in a global age. [s.l.]: London I.B.Tauris ISBN 978-1-78672-297-3.
↑ Sandeen, Eric J. Picturing an exhibition : the family of man and 1950s America. [s.l.]: University of New Mexico Press ISBN 978-0-8263-1558-8.
↑ Camera, monthly international magazine about photography, éd. C. J. Bucher, Lucerne, Swiss, 1957.
↑ DE PACE Loredana, „Il labirinto di Horvat“ in Foto cult, nov 2011, year VIII, n 82, pp 68–74
↑ BERNARD Hervé, Frank Horvat, le tirage sur ordinateur„, Photographie, n. 1494, May 1992, pp 24–27.
↑ DUPONCHELLE, Valérie. Décès du photographe Frank Horvat, l'homme qui aimait les femmes [online]. 21 October 2020 [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Frank Horvat na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[1] Contemporary photographers, dir. Martin Marix Evans, article „Horvat Frank“, St James Press, Detroit, 1995, pp 508–511.

[2] L’esprit frondeur de Frank Horvat | PM. PM. 2017-04-15. Dostupné online [cit. 2017-04-20]. (francouzsky) Archivováno 18. 5. 2017 na Wayback Machine.

[3] Steichen, Edward; Sandburg, Carl; Norman, Dorothy; Lionni, Leo. The family of man: The photographic exhibition. [s.l.]: Published for the Museum of Modern Art by Simon and Schuster in collaboration with the Maco Magazine Corporation Dostupné online.

[4] Hurm, Gerd, 1958-, (editor.); Reitz, Anke, (editor.); Zamir, Shamoon, (editor.). The family of man revisited : photography in a global age. [s.l.]: London I.B.Tauris ISBN 978-1-78672-297-3.

[5] Sandeen, Eric J. Picturing an exhibition : the family of man and 1950s America. [s.l.]: University of New Mexico Press ISBN 978-0-8263-1558-8.

[camera-1957-6] Camera, monthly international magazine about photography, éd. C. J. Bucher, Lucerne, Swiss, 1957.

[7] DE PACE Loredana, „Il labirinto di Horvat“ in Foto cult, nov 2011, year VIII, n 82, pp 68–74

[8] BERNARD Hervé, Frank Horvat, le tirage sur ordinateur„, Photographie, n. 1494, May 1992, pp 24–27.

[9] DUPONCHELLE, Valérie. Décès du photographe Frank Horvat, l'homme qui aimait les femmes [online]. 21 October 2020 [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]