Gazi Husrev-begova mešita
| Gazi Husrev-begova mešita | |
|---|---|
 Interiér | |
| Poloha | |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Zeměpisné souřadnice | 43°51′33″ s. š., 18°25′44,5″ v. d. |
  Gazi Husrev-begova mešita | |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Mimar Sinan |
| Stavební sloh | osmanská architektura |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gazi Husrev-begova mešita (bosensky Gazi Husrev-begova džamija, turecky Gazi Hüsrev Bey Camii) je jedna z nejstarších a největších mešit v Sarajevu a zároveň jedna z nejvýznamnějších pamětihodností bosenskohercegovské metropole.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Mešita byla vystavěna v roce 1530 Gazi Husrev-begem, osmanským místodržícím v Bosně, podle návrhu perského architekta Acema Esira Aliho (v české výslovnosti Adžem Ali). Patří k nejtypičtějším památkám osmanské architektury v Bosně a Hercegovině. Za dob osmanské vlády v zemi sloužila nejen k náboženským účelům, pravidelně se v ní vyučovalo a přednášelo. Do areálu mešity i hodinová věž (Sahat-kula), která byla po požáru v roce 1697 přestavěná, a několik hrobek. Mešita spolu s dalšími sakrálními stavbami tvoří duchovní centrum státu, dopomohla rovněž k šíření islámu v někdejší osmanské provincii.
Byla první mešitou na světě, která dostala elektřinu a elektrické osvětlení v roce 1898 během Rakousko-Uherského období.[1]
Po rozpadu Jugoslávie a vypuknutí občanské války byla těžce poškozena při obléhání Sarajeva. V roce 1996 však byla díky pomoci Saúdské Arábie znovu obnovena, kritici však tvrdí, že zde bylo použito mnoho wahhábistických prvků. Dnes je přístupná turistům.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Izvor: Dnevni avaz, br. 4297, godina XII, nedjelja, 9.9.2007., Panorama, str. 14
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gazi Husrev-begova mešita na Wikimedia Commons - Obrázky
