Červ

Výraz červ označuje v hovorové češtině drobného živočicha s protáhlým měkkým tělem bez kostí a bez končetin. Výrazem „červi“ lze v hovorové češtině myslet např. larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.).

Nepřesně bývá výraz užíván k označení mnohoštětinatců již neužívaným „mnohoštětinatí červi“.

V odborném jazyce červi znamenají skupinu živočichů, jejíž vymezení se liší svým latinským pojmenováním:

Vermes, dříve používaní v biologické systematice, jsou bývalým kmenem živočichů s širokým, z dnešního pohledu nepřirozeným vymezením;
Helminthes je užší vymezení červů jakožto parazitů, používané i v současné medicíně a parazitologii.

Vermes

Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon^{[pozn. 1]} zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě většiny skupin členovců^{[pozn. 2]}; tehdy tedy ještě obsahoval i žahavce, měkkýše a dokonce některé obratlovce, jako sliznatky, a řasy (ruduchy, váleče).

Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány omylem zařazené neživočišné organismy, zbývající strunatci, a postupně i celé nově osamostatněné kmeny, jako měkkýši; v 19. století např. Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu a některé další členovce (ne všechny, ponechal např. některé klanonožce). Ve 20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

Před svým zánikem taxon Vermes zahrnoval všechny současné kmeny dvoustranně souměrných živočichů (Bilateria), které byly tehdy popsané, i když na jiné taxonomické úrovni, kromě měkkýšů (Mollusca) a kmenů zahrnovaných do druhoústých (Deuterostomia), Panarthropoda (členovci, drápkovci a želvušky) a Mesozoa (sépiovky a plazmodiovky, tehdy nepovažovaní za Bilateria); nepatřili k nim ani dnešní Myzostomida (lilijicovci) a Pogonophora/Frenulata – vláknonošci/bradatice, nověji považovaní za součást kroužkovců, neboť byli mylně řazeni do druhoústých.^[1]^[2]

Mezi bývalé červy (Vermes) by tak v dnešním pojetí systému živočichů spadaly kmeny:

břichobrvky (Gastrotricha)
čelistovky (Gnathostomulida)
hlavatci (Priapulida)
hlístice (Nematoda)
chapadlovky (Phoronida)
kroužkovci (Annelida) včetně rypohlavců (Echiura), sumýšovců (Sipunculida), ale bez vláknonošců (Pogonophora) a lilijicovců (Myzostomida)
mechovci (Bryozoa)
mechovnatci (Entoprocta)
mlžojedi (Xenoturbellida)
pásnice (Nemertea)
ploštěnci (Platyhelminthes)
ploutvenky (Chaetognatha)
praploštěnci (Acoelomorpha)
ramenonožci (Brachiopoda)
rypečky (Kinorhyncha)
strunovci (Nematomorpha)
vířníci v širším smyslu (Syndermata/Rotifera s.l.) včetně vrtejšů (Acanthocephala).

Lze jen spekulovat, zda by do Vermes spadaly kmeny tehdy neznámé, tedy:

korzetky (Loricifera), popsané v roce 1983
vířníkovci (Cycliophora), popsané v roce 1995 a
oknozubky (Micrognathozoa), popsané v roce 2000.

Systematika

Kmene Vermes se před svým zánikem, tj. cca v 50. letech 20. století, členil na 6 podkmenů (tučně vyznačeno postavení dnešních živočišných kmenů; odkazy úmyslně vynechány, neboť tehdejší vymezení nebylo shodné s dnešním vymezením taxonů stejného jména):^[1]^[2]

kmen Vermes – červi
- podkmen Plathelminthes – ploštěnci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně řádu Acoela, tj. dnešních Acoelomorpha – praploštěnců; i včetně Gnathostomulida – čelistovek a Xenoturbellida – mlžojedů, řazených na úrovni rodů uvnitř tehdejších Turbellaria – ploštěnek)
- podkmen Nemertini – pásnice (dnes Nemertea s obdobným vymezením)
- podkmen Nemathelminthes – hlístové (z dnešního pohledu parafyletičtí kvůli tehdejšímu vymezení strunovců; dnes jim zhruba odpovídá úžeji vymezený klad Nematoida)
  - třída Nematoda – hlístice
  - třída Nematomorpha – strunovci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně dnešních Acanthocephala – vrtejšů)
- podkmen Trochhelminthes – vířivci (z dnešního pohledu polyfyletičtí)
  - třída Gastrotricha – břichobrvky
  - třída Rotatoria – vířníci (dnes šířeji vymezení jakožto Syndermata/Rotifera s.l.; z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení parafyletické: sice včetně Seisonidea – žábrovců, Bdelloidea – pijavenek a Monogononta – točivek, vše na úrovni řádů, ale bez Acanthocephala – vrtejšů)
  - třída Kinorhyncha – rypečky
- podkmen Annelida – kroužkovci (z dnešního pohledu bylo jejich tehdejší vnitřní členění nepřirozené, ale obsahovali již Echiuridea – rypohlavce, Sipunculidea – sumýšovce a Priapulidea – hlavatce, vše na úrovni řádů tehdejší třídy Gephyrea – hvězdovci)
- podkmen Tentaculata – chapadlovci (z dnešního pohledu polyfyletičtí)
  - třída Phoronida – chapadlovky
  - třída Bryozoa – mechovci
  - třída Entoprocta – mechovnatci
  - třída Brachiopoda – ramenonožci
  - třída Chaetognatha – ploutvenky

Helminthes

Pojem červi (Helminthes) se ustálil pro červy parazitující na člověku, zvířatech a rostlinách. V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii,^[3] viz např. helmintóza.^[4]

Červ neboli helmint je mnohobuněčný organismus patřící do kmene ploštěnci (Platyhelminthes) nebo hlístice (Nematoda) nebo vrtejši (Acanthocephala).^[5] Některé druhy žijí saprofytickým způsobem v půdě či ve vodě. Věda, která se zabývá studiem helmintů, se nazývá helmintologie. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i parazitické viřníky (Rotifera), strunovce (Nematomorpha) či pijavky (Hirudinea).^[5]

Pojem „parazitičtí červi“ se již neužívá; je nahrazen termínem „parazitičtí helminti“.^[6]

Poznámky

↑ jakožto třídu; kmen se tehdy ještě nepoužíval
↑ tehdy nazvaných Insecta, tedy názvem dnes používaným v užším smyslu pouze pro hmyz

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b KRATOCHVÍL, Josef; BARTOŠ, Emanuel. Soustava a jména živočichů. 1., váz. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 544 s. (Studie a prameny. Sekce biologická; sv. 11).
↑ ^a ^b REISENAUER, Roman, s kol. Co je co? Příručka pro každý den.. 1., váz. vyd. Praha: Pressfoto, 1971. 608 s. (Knižnice časopisu Kviz). 59-287-70. Kapitola Zoologie. Přehled živočišného systému, s. 288.
↑ Definition of Helminth Archivováno 7. 8. 2012 na Wayback Machine. na MedicineNet.com
↑ Helmintóza. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2021 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/helmintoza
↑ ^a ^b Volf, P.; Horák, P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
↑ HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012, s. 13. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. ZU v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.

Literatura

HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012. 107 s. 13 příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.
VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články

Červivost ovoce – červivost jablek způsobují nejčastěji larvy motýla obaleče jablečného, červivost třešní larvy „mouchy“ vrtule třešňové.
Larva
Helmintózy ptáků
Plicní červivost

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu červ na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo červ ve Wikislovníku
Téma Červ ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] žto třídu; kmen se tehdy ještě nepoužíval

[2] tehdy nazvaných Insecta, tedy názvem dnes používaným v užším smyslu pouze pro hmyz

[Kratochvíl_1954-3] KRATOCHVÍL, Josef; BARTOŠ, Emanuel. Soustava a jména živočichů. 1., váz. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 544 s. (Studie a prameny. Sekce biologická; sv. 11).

[Reisenauer_1971-4] REISENAUER, Roman, s kol. Co je co? Příručka pro každý den.. 1., váz. vyd. Praha: Pressfoto, 1971. 608 s. (Knižnice časopisu Kviz). 59-287-70. Kapitola Zoologie. Přehled živočišného systému, s. 288.

[medterms.com-5] Definition of Helminth Archivováno 7. 8. 2012 na Wayback Machine. na MedicineNet.com

[slovniky.cz-6] Helmintóza. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2021 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/helmintoza

[Volf-7] Volf, P.; Horák, P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

[8] HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012, s. 13. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. ZU v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]