Letci

Letci
	Čáp bílý
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae); Pycraft, 1900
Klady
	Galloanserae; Neoaves;
Sesterská skupina
	běžci (Paleognathae)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letci (Neognathae) jsou jedna ze dvou podtříd v systematickém členění třídy ptáků (Aves), druhou jsou bežci. První zástupci se objevili už ve spodní křídě, další řády se objevovaly od svrchní křídy do začátku třetihor. Hlavním znakem letců je hřeben hrudní kosti, na který se upínají svaly potřebné k letu. O mláďata se obvykle starají oba rodiče nebo spíše samice, mláďata bývají častěji nekrmivá. Obvykle mají schopnost aktivního letu, některé druhy velmi rychlého; sokol stěhovavý dosahuje rychlosti až 389 km/h.^[1]

Evoluce

První zástupci této skupiny se začínají objevovat již koncem křídové periody druhohorní éry. Například druh Asteriornis maastrichtensis, objevený v Belgii a formálně popsaný roku 2020, žil v době před 66,7 milionu let a měl vývojově blízko ke kladu Galloanserae.^[2]

Systém letců

V poslední době prochází systematika ptáků velkými změnami, způsobenými hlavně tím, že se k určování příbuznosti jednotlivých taxonů začala používat analýza DNA.

Tradiční systém

podtřída: letci (Neognathae)
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
- řád: hrabaví (Galliformes)
- řád: tučňáci (Sphenisciformes)
- řád: potáplice (Gaviiformes)
- řád: potápky (Podicipediformes)
- řád: trubkonosí (Procellariiformes)
- řád: veslonozí (Pelecaniformes)
- řád: brodiví (Ciconiiformes)
- řád: plameňáci (Phoenicopteriformes)
- řád: sokoli (Falconiformes)
- řád: dravci (Accipitriformes)
- řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
- řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
- řád: měkkozobí (Columbiformes)
- řád: papoušci (Psittaciformes)
- řád: kukačky (Cuculiformes)
- řád: sovy (Strigiformes)
- řád: lelkové (Caprimulgriformes)
- řád: svišťouni (Apodiformes)
- řád: srostloprstí (Coraciiformes)
- řád: šplhavci (Piciformes)
- řád: trogoni (Trogoniformes)
- řád: myšáci (Coliiformes)
- řád: pěvci (Passeriformes)

Postupem času docházelo ke změnám, některé skupiny byly povýšeny na vlastní řád (kolibříci, perepelové, turakové), ale nikdy nedošlo k ustálení systému a došlo k tomu, že „co autor, to názor“. Tento stav v podstatě trvá dodnes.

S pomocí analýzy DNA žijících druhů ptáků byla vytvořena nová systematika třídy, Sibley-Ahlquistova taxonomie ptáků. V ní podřád Neognathae, letci, splývá s podřádem Neoaves, moderní ptáci.

Sibley-Ahlquistova taxonomie

podtřída: Neoaves, moderní ptáci
- řád: hokové (Craciformes)
- řád: hrabaví (Galliformes)
- řád: vrubozobí (Anseriformes)
- řád: perepelové (Turniciformes)
- řád: šplhavci (Piciformes)
- řád: leskovci (Galbuliformes)
- řád: zoborožci (Bucerotiformes)
- řád: dudci (Upupiformes)
- řád: trogoni (Trogoniformes)
- řád: srostloprstí (Coraciiformes)
- řád: myšáci (Coliiformes)
- řád: kukačky (Cuculiformes)
- řád: papoušci (Psittaciformes)
- řád: svišťouni (Apodiformes)
- řád: kolibříci (Trochiliformes)
- řád: turakové (Musophagiformes)
- řád: sovy (Strigiformes)
- řád: měkkozobí (Columbiformes)
- řád: krátkokřídlí (Gruiformes)
- řád: brodiví (Ciconiiformes)
- řád: pěvci (Passeriformes)

Taxonomie podle posledních výzkumů

IOC World Bird List rozeznává k roku 2022 následující řády^[3] (české názvy doplněny podle Názvoslovné komise ČSO^[4]):

Galloanserae
- Hrabaví
- Vrubozobí
Neoaves
- Brodiví a pelikáni
- Čápi
- Dlouhokřídlí
- Dravci
- Dropi
- Faetoni
- Gvačarové
- Hoacinové
- Krátkokřídlí
- Kukačky
- Kurolové
- Lelčíkové
- Lelkové
- Lelkouni
- Měkkozobí
- Mesitové
- Myšáci
- Papoušci
- Pěvci
- Plameňáci
- Potápky
- Potáplice
- Potuové
- Seriemy
- Slunatci a kaguové
- Sokoli
- Sovy
- Srostloprstí
- Stepokurové
- Svišťouni
- Šplhavci
- Terejové
- Trogoni
- Trubkonosí
- Tučňáci
- Turakové
- Zoborožci

Reference

↑ https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1251-nejrychlejsi-ptak-sveta-nenapadny-dravec-pri-stremhlavem-letu-prekonava-rychlosti-zavodni-formule.html
↑ Field, Daniel J.; Benito, Juan; Chen, Albert; Jagt, John W. M.; Ksepka, Daniel T. (2020). "Late Cretaceous neornithine from Europe illuminates the origins of crown birds". Nature. 579 (7799): 397–401. doi:10.1038/s41586-020-2096-0
↑ Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ České názvosloví ptáků světa [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2021 [cit. 2022-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-07.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu letci na Wikimedia Commons

[1] ttps://veda.instory.cz/zeme-priroda/1251-nejrychlejsi-ptak-sveta-nenapadny-dravec-pri-stremhlavem-letu-prekonava-rychlosti-zavodni-formule.html

[2] Field, Daniel J.; Benito, Juan; Chen, Albert; Jagt, John W. M.; Ksepka, Daniel T. (2020). "Late Cretaceous neornithine from Europe illuminates the origins of crown birds". Nature. 579 (7799): 397–401. doi:10.1038/s41586-020-2096-0

[3] Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)

[4] České názvosloví ptáků světa [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2021 [cit. 2022-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-07.

[1]

[2]

[3]

[4]