Přeskočit na obsah

Marouane Fellaini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marouane Fellaini
Marouane Fellaini (2018)
Marouane Fellaini (2018)
Osobní informace
Celé jménoMarouane Fellaini-Bakkioui
Datum narození22. listopadu 1987 (37 let)
Místo narozeníEtterbeek[1], Belgie Belgie
Výška194 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicestřední záložník
Mládežnické kluby
1994–1997
1997–2000
2000–2002
2002–2004
2004–2006 		Belgie Anderlecht
Belgie Mons
Belgie Royal Francs Borains
Belgie R. Charleroi
Belgie Standard Lutych
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2006–2008
2008–2013
2013–2019
2019–2024
Celkem		 Belgie Standard Lutych
Anglie Everton
Anglie Manchester United
Čína Šan-tung Lu-neng		 0640(10)
1410(25)
1190(12)
1140(40)
4380(87)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2004–2005
2006
2006–2007
2007–2018		 Belgie Belgie U18
Belgie Belgie U19
Belgie Belgie U21
Belgie Belgie		 00300(0)
00600(1)
00700(0)
0870(18)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Bronzová medaile MS 2018 Belgie
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 2016/2017 Manchester United FC
1. belgická liga
Zlatá medaile 2007/08 Standard Lutych
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2016 Manchester United FC
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marouane Fellaini-Bakkioui (* 22. listopadu 1987 Etterbeek) je bývalý belgický profesionální fotbalista s marockými kořeny, který hrával na pozici záložníka. Svou hráčskou kariéru ukončil v únoru 2024.[2] Mezi lety 2007 a 2018 odehrál také 87 zápasů v dresu belgické reprezentace, ve kterých vstřelil 18 branek.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Etterbeeku marockým rodičům. V mládežnických klubech hrával za RSC Anderlecht, RAEC Mons, Royal Francs Borains, R. Charleroi SC a poté za věhlasnější Standard Lutych, kde zahájil svoji profesionální kariéru. V roce 2008 se opět stěhoval, tentokrát do již zmiňovaného Evertonu.

Standard Lutych

[editovat | editovat zdroj]

Když mu bylo 17 let, podepsal svoji první profesionální smlouvu v belgickém klubu Standard Lutych. Odehrál zde 84 zápasů a vstřelil 11 branek. V sezóně 2007/08 vyhrál s klubem belgický ligový titul. Zde si také poprvé zahrál v evropských pohárech, konkrétně v Poháru UEFA a také v předkole Ligy mistrů.

Marouane Fellaini v dresu Evertonu.

Everton FC

[editovat | editovat zdroj]

Po odmítnutí Manchesteru United, Aston Villy, Tottenhamu, Realu Madrid a Bayernu Mnichov v září 2008 přestoupil do Evertonu za 15 milionů liber[3], čímž se stal tehdejší nejdražší posilou v historii liverpoolského klubu. V klubu u řeky Mersey podepsal smlouvu na 5 let. Hned v první sezoně se s týmem dostal až do finále FA Cupu, kde proti Manchesteru United po bezbrankové remíze Everton prohrál až na penalty.

V Premier League debutoval 14. září v zápase proti Stoke City FC, kde Everton slavil vítězství 3:2. Svůj premiérový gól vstřelil 5. října při remíze 2:2 proti Newcastlu. Nakonec ve své první sezoně v Premier League vstřelil 9 branek, což až do letošní sezony bylo jeho maximum. Také stihl nasbírat 13 žlutých karet, což bylo nejvíce ze všech hráčů Premier League. Ve své první sezoně také získal cenu „Young Player of the Season“ pro nejlepšího mladého hráče Evertonu. V době, kdy měl Everton zraněné všechny útočníky, hrával v útoku on s dalším záložníkem Timem Cahillem.

16. února 2010 utrpěl vážné zranění kotníku, které způsobil faul Sotiriose Kyrgiakose v městském derby proti Liverpool FC. Kvůli tomuto zranění již do sezony nenastoupil. Další zranění přišlo hned na začátku další sezony 2010/11 při kvalifikačním zápase o Euro 2012 proti Rakousku.

Sezónu 2012/13 zahájil velmi dobře, když v zápase proti Manchesteru United vstřelil jedinou branku zápasu a stanovil tak výsledek 1:0 pro Everton. V tomto ročníku se sešel v Evertonu se svým reprezentačním spoluhráčem Kevinem Mirallasem.[4] 25. srpna Fellaini skóroval proti domácí Aston Ville, Everton zvítězil 3:1.[5] 22. září 2012 v zápase s domácí Swansea City zvyšoval v 82. minutě na konečných 3:0 pro liverpoolský klub.[4] Ve výborných výkonech pokračoval i proti Arsenalu, Manchesteru City nebo Sunderlandu a byl vyhlášen jako „Premier League Player of the Month“ za měsíc listopad. Ovšem hned následující měsíc v zápase proti Stoke City (remíza 1:1) udeřil hlavou Ryana Shawcrosse a následoval třízápasový distanc. Jeho čin odsoudil i trenér Evertonu David Moyes. Fellaini i Everton trest přijali a neodvolávali se. Hráč byl usvědčen až podle videozáznamu, protože rozhodčí tento zákrok v zápase neviděl, tudíž nebyl v zápase napomínán.[6]

Manchester United FC

[editovat | editovat zdroj]

Nový trenér United David Moyes si začátkem září 2013 před koncem letního přestupového okna přivedl svého bývalého svěřence Fellainiho do Manchesteru. Přestupová částka činila 32,5 milionu eur.[7] Debutoval 14. září 2013 proti Crystal Palace FC, šel na hřiště zhruba půl hodiny před závěrem zápasu za Andersona, United zvítězili 2:0.[8] Celkově byla sezona 2013/14 v jeho podání nepříliš vydařená, Moyes jej časem stavěl stále méně a nevyhla se mu ani menší zranění.

Po příchodu trenéra Louise van Gaala a nedostatku hráčů v záložní řadě dostával větší prostor, leč s průměrnými výkony. Po příchodu Andera Herrery a Anthony Martiala byl využíván především jako tzv. stínový útočník, který má za úkol sklepávat vysoké centry.[zdroj?]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Fellaini reprezentuje Belgii v mládežnických kategoriích od 18 let. Mohl si vybrat mezi Belgií a Marokem, rozhodl se pro zemi, kde se narodil.

Byl členem belgického olympijského výběru do 23 let, jenž se představil na Letních olympijských hrách 2008 v Číně. Belgie došla na turnaji až do semifinále, kde podlehla Nigérii 1:4. V zápase o 3. místo prohrála s Brazílií 0:3, Fellaini tak olympijskou bronzovou medaili nezískal.

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Belgie debutoval 7. února 2007 v přátelském utkání v Bruselu proti národnímu týmu České republiky. Nastoupil v základní sestavě a odehrál kompletní zápas, který Belgie prohrála 0:2.[9][1] První gól vstřelil 2. června 2007 během domácího kvalifikačního utkání proti Portugalsku, ale na vítězství to nestačilo, Belgie prohrála 1:2.[10][1]

V reprezentačním zápase 5. září 2009 v kvalifikaci na MS 2010 proti domácímu Španělsku byl u prohry 0:5. V zápase obdržel žlutou kartu.[11][12] Belgie se neprobojovala na závěrečný turnaj, skončila až čtvrtá ve své kvalifikační skupině.

22. března 2013 nastoupil v kvalifikačním zápase ve Skopje proti domácí Makedonii, který skončil vítězstvím Belgie 2:0.[13] V domácím kvalifikačním utkání na MS 2014 26. března proti stejnému soupeři šel na hřiště v závěru zápasu, Belgie zvítězila 1:0.[14] V kvalifikačním utkání doma proti Srbsku 7. června 2013 vstřelil vítězný gól, Belgie zvítězila 2:1 a odskočila o tři body druhému Chorvatsku.[15]

Mistrovství světa 2014

[editovat | editovat zdroj]

Trenér belgického národního týmu Marc Wilmots jej zařadil na 23člennou soupisku pro Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii, kam nakonec Belgie suverénně postoupila z prvního místa evropské kvalifikační skupiny A.[16][17] V prvním utkání Belgie v základní skupině H proti Alžírsku šel na hřiště jako náhradník a po centru Kevina De Bruyne hlavou skóroval (srovnal stav na 1:1), čímž načal belgický obrat v utkání na konečných 2:1.[18] Od té doby hrál v základní sestavě. Se šampionátem se Belgie rozloučila čtvrtfinálovou porážkou 0:1 s Argentinou.[19]

EURO 2016

[editovat | editovat zdroj]

Trenér Marc Wilmots jej nominoval na EURO 2016 ve Francii[20], kde byli Belgičané vyřazeni ve čtvrtfinále Walesem po porážce 1:3.[21] Nastoupil ve třech z pěti zápasů svého mužstva na šampionátu.

Reprezentační góly

[editovat | editovat zdroj]

Góly Marouane Fellainiho v belgickém reprezentačním A-mužstvu

Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min)[p. 1] Výsledek Soutěž
1 2. 6. 2007 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Portugalsko 1:100(55.) Belgie 1:2 Portugalsko kvalifikace na EURO 2008[10][1]
2 11. 10. 2008 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Arménie 2:000(37.) Belgie 2:0 Arménie kvalifikace na MS 2010[22]
3 15. 11. 2009 Jules Ottenstadion, Gent, Belgie Maďarsko 1:000(37.) Belgie 3:0 Maďarsko přátelský zápas[23]
4 12. 10. 2010 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Rakousko 2:200(47.) Belgie 4:4 Rakousko kvalifikace na EURO 2012[24]
5 11. 10. 2011 Esprit Arena, Düsseldorf, Německo Německo 3:100(86.) Německo 3:1 Belgie kvalifikace na EURO 2012[25]
6 29. 5. 2013 FirstEnergy Stadium, Cleveland, USA USA 1:300(64.) USA 2:4 Belgie přátelský zápas[26]
7 7. 6. 2013 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Srbsko 2:000(60.) Belgie 2:1 Srbsko kvalifikace na MS 2014[15]
8 5. 3. 2014 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Pobřeží slonoviny 1:000(17.) Belgie 2:2 Pobřeží slonoviny přátelský zápas
9 17. 6. 2014 Estádio Mineirão, Belo Horizonte, Brazílie Alžírsko 1:100(70.) Belgie 2:1 Alžírsko MS 2014[18]
10 28. 3. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Kypr 1:000(21.) Belgie 5:0 Kypr kvalifikace na EURO 2016[27]
11 28. 3. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Kypr 3:000(66.) Belgie 5:0 Kypr kvalifikace na EURO 2016[27]
12 31. 3. 2015 Stadion Teddy, Jeruzalém, Izrael Izrael 0:1000(9.) Izrael 0:1 Belgie kvalifikace na EURO 2016[28]
13 7. 6. 2015 Stade de France, Saint-Denis, Francie Francie 0:100(17.) Francie 3:4 Belgie přátelský zápas[29]
14 7. 6. 2015 Stade de France, Saint-Denis, Francie Francie 0:200(42.) Francie 3:4 Belgie přátelský zápas[29]
15 3. 9. 2015 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Bosna a Hercegovina 1:100(23.) Belgie 3:1 Bosna a Hercegovina kvalifikace na EURO 2016
Platí k 3. 7. 2016

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Během zápasu Marouane Fellaini vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Marouane Fellaini [online]. transfermarkt.co.uk [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Fellaini nové angažmá hledat nebude, ve 36 letech oznámil konec kariéry. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ DUBNICKÝ, Stano. Belgická zlatá generácia. iFutbal.sk [online]. 2013-02-05 [cit. 2013-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08.  (slovensky)
  4. ↑ a b Swansea - Everton 0:3, BBC Sport, cit. 13. 4. 2013 (anglicky)
  5. ↑ Aston Villa - Everton 1:3, BBC Sport, cit. 13. 4. 2013 (anglicky)
  6. ↑ Hráč Evertonu udeřil soupeře hlavou. Ať ho potrestají, žádá jeho kouč. iDNES.cz [online]. 2012-12-15 [cit. 2013-003-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Moyes napokon získal do United bývalého zverenca Archivováno 26. 9. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 2. 9. 2013 (slovensky)
  8. ↑ Stoke ukázalo Plzni, že City jde zaskočit. United už zase vítězí, iDNES.cz, citováno 14. 9. 2013
  9. ↑ Belgium - Czech Rep. 0:2, Footballdatabase.eu (anglicky)
  10. ↑ a b Belgium - Portugal 1:2, Footballdatabase.eu (anglicky)
  11. ↑ Spain - Belgium 5:0 Archivováno 28. 2. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, cit. 31. 3. 2013 (anglicky)
  12. ↑ Spain - Belgium 5:0, Footballdatabase.eu, cit. 31. 3. 2013 (anglicky)
  13. ↑ Footballdatabase.eu: Macedonia - Belgium 0:2 (anglicky)
  14. ↑ Belgie poráží Makedonii o gól a zůstává na čele, Eurofotbal.cz, vyd. 26. 3. 2013
  15. ↑ a b Slováci prohrávali v Lichtenštejnsku, nakonec mají bod za remízu. iDNES.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  17. ↑ Adnan Januzaj included in Belgium's World Cup squad, BBC Sport, citováno 1. 6. 2014 (anglicky)
  18. ↑ a b Belgie - Alžírsko 2:1, favorit se bál a výsledek otočil až v závěru, iDNES.cz, citováno 17. 6. 2014
  19. ↑ Argentina - Belgie 1:0, favorit udeřil na začátku a pak postup hlídal, iDNES.cz, citováno 5. 7. 2014
  20. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  21. ↑ Historický úspech Walesu, "čierny kôň" z Belgicka končí! Archivováno 4. 7. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 2. 7. 2016 (slovensky)
  22. ↑ Belgium - Armenia 2:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  23. ↑ Belgium - Hungary 3:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  24. ↑ Belgium - Austria 4:4, Footballdatabase.eu (anglicky)
  25. ↑ Germany - Belgium 3:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  26. ↑ USA - Belgium 2:4, Footballdatabase.eu (anglicky)
  27. ↑ a b BEL – CYP 5:0, eu-football.info (anglicky)
  28. ↑ Israel vs Belgium, 31 March 2015, Euro 2016 Qualifying. eu-football.info [online]. [cit. 2020-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b Hvězdný Fellaini sestřelil Francii dvěma góly, Belgie vyhrála 4:3, iSport.cz, citováno 8. 6. 2015

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2018
Francie Zlatá medaile
Chorvatsko Stříbrná medaile
Belgie Bronzová medaile
Belgická fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014
1 Thibaut Courtois • 2 Toby Alderweireld • 3 Thomas Vermaelen • 4 Vincent Kompany (C) • 5 Jan Vertonghen • 6 Axel Witsel • 7 Kevin De Bruyne • 8 Marouane Fellaini • 9 Romelu Lukaku • 10 Eden Hazard • 11 Kevin Mirallas • 12 Simon Mignolet • 13 Sammy Bossut • 14 Dries Mertens • 15 Daniel Van Buyten • 16 Steven Defour • 17 Divock Origi • 18 Nicolas Lombaerts • 19 Moussa Dembélé • 20 Adnan Januzaj • 21 Anthony Vanden Borre • 22 Nacer Chadli • 23 Laurent Ciman • Trenér Marc Wilmots
 Belgie
Belgická fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
1 Thibaut Courtois • 2 Toby Alderweireld • 3 Thomas Vermaelen • 4 Radja Nainggolan • 5 Jan Vertonghen • 6 Axel Witsel • 7 Kevin De Bruyne • 8 Marouane Fellaini • 9 Romelu Lukaku • 10 Eden Hazard (C)  • 11 Yannick Carrasco • 12 Simon Mignolet • 13 Jean-François Gillet • 14 Dries Mertens • 15 Jason Denayer • 16 Thomas Meunier • 17 Divock Origi • 18 Christian Kabasele • 19 Moussa Dembélé • 20 Christian Benteke • 21 Jordan Lukaku • 22 Michy Batshuayi • 23 Laurent Ciman • Trenér Marc Wilmots
 Belgie
Bronzová medaile Belgická fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018 Bronzová medaile
1 Thibaut Courtois • 2 Toby Alderweireld • 3 Thomas Vermaelen • 4 Vincent Kompany • 5 Jan Vertonghen • 6 Axel Witsel • 7 Kevin De Bruyne • 8 Marouane Fellaini • 9 Romelu Lukaku • 10 Eden Hazard - Kapitán • 11 Yannick Carrasco • 12 Simon Mignolet • 13 Koen Casteels • 14 Dries Mertens • 15 Thomas Meunier • 16 Thorgan Hazard • 17 Youri Tielemans • 18 Adnan Januzaj • 19 Moussa Dembélé • 20 Dedryck Boyata • 21 Michy Batshuayi • 22 Nacer Chadli • 23 Leander Dendoncker • Trenér Roberto Martínez
 Belgie
Zlatá medaile Evropská liga UEFA 2016/2017 – Manchester United FC Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Community Shield 2016 – Manchester United FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marouane_Fellaini&oldid=23623096“