Martin Buber

Martin Buber
Martin Buber
	Martin Buber (Desetiletí od 1940)
Narození	8. února 1878; Vídeň
Úmrtí	13. června 1965 (ve věku 87 let); Jeruzalém
Místo pohřbení	Har ha-Menuchot
Povolání	filozof, existencialista, překladatel, pedagog, spisovatel, lektor, vysokoškolský učitel, překladatel Bible, vychovatel a sionista
Alma mater	Vídeňská univerzita; Curyšská univerzita; Humboldtova univerzita; Lipská univerzita
Témata	ontologie, judaismus, filozofie, literatura, překlad a školství
Významná díla	Já a Ty; Die Schrift; A Land of Two Peoples
Ocenění	čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1953); Mírová cena německého knižního obchodu (1953); doctor honoris causa from the University of Paris (1958); Goethova plaketa města Frankfurtu nad Mohanem (1958); Izraelská cena (1958); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Paula Buberová (1907–1958)
Děti	Rafael Buber
Příbuzní	Salomon Buber (děd); Nelly Braudeová-Buberová (polorodá sestra z otcovy strany)
Vlivy	Salomon Buber; Immanuel Kant; Søren Kierkegaard; Friedrich Nietzsche; Ba'al Šem Tov; … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Buber (německá výslovnost: IPA: [ˈmaʁtiːn̩ ˈbuːbɐ], poslech; 8. února 1878 Vídeň – 13. června 1965 Jeruzalém) byl židovský filosof náboženství a překladatel rakouského původu. Podílel se na sionistickém hnutí a zasazoval se o vyrovnání s palestinskými obyvateli Izraele.

Život a dílo

Martin (hebrejsky Mordechai‎) Buber se narodil ve Vídni v židovské rodině. Jeho děd, Solomon Buber, byl významný učenec, který se věnoval studiu židovských chasidských tradic a Tóry. Po odluce rodičů - matka Elise Buber roz. Wurgast byla ruská herečka z Oděsy - v roce 1881 strávil Martin Buber dětství u dědy Bubera ve Lvově. Studoval tam na polském katolickém gymnáziu. Po maturitě roku 1896 studoval ve Vídni, v Lipsku, v Curychu a v Berlíně, a to filosofii, psychologii a germanistiku, mezi jeho učiteli byl i Wilhelm Dilthey a Georg Simmel.

Roku 1899 se ve Vídni seznámil s Theodorem Herzlem a připojil se k jeho sionistickému hnutí. Na rozdíl od Herzla, který chtěl založit laický židovský stát, Buberovi šlo především o židovské náboženství a kulturu.

Rovněž v roce 1899 se seznámil s katoličkou Paulou Winklerovou. Měli spolu dvě děti narozené 1900 a 1901. Oficiálně se s ní oženil až v roce 1907 poté, co přestoupila na židovskou víru.

Pracoval jako redaktor různých židovských časopisů. Roku 1902 se začal zabývat chasidstvím, jehož životní a náboženská praxe mu byla daleko bližší než politické cíle sionismu. Roku 1904 vydal disertaci o problému individuace, zejména o Jakobu Böhme a Mikuláši Kusánském a věnoval se pak už pouze studiu. Vydal několik sbírek chasidských příběhů a mýtů a pracoval opět jako redaktor. Za první světové války založil výbor na podporu východoevropských Židů.

Roku 1921 se spřátelil s Franzem Rosenzweigem a působil v jeho škole. Roku 1923 vydal své nejznámější dílo Já a Ty, věnované filosofii individuálního vztahu s druhou osobou. Od roku 1925 pracoval společně s Rosenzweigem na novém překladu Bible, který se snažil zachovat co nejvíce rysů hebrejského originálu. V letech 1930-1933 byl profesorem židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., na protest proti Hitlerovu převzetí moci však roku 1933 rezignoval a roku 1938 kvůli sílícímu tlaku německého nacismu odjel do Jeruzaléma, kde učil na tamější Hebrejské univerzitě antropologii a sociologii.

Po druhé světové válce se účastnil diskusí o budoucím státu Izrael. Hájil význam židovského náboženství, zasazoval se o spravedlivý mír s Palestinci a zastával spíše kolektivistické názory. Od roku 1951 hodně cestoval a přednášel v Evropě i v USA, získal řadu významných cen a vyznamenání a až do smrti udržoval blízké vztahy se svými přáteli z Prahy, zejména Maxem Brodem, Felixem Weltschem a Hugem Bergmannem. V letech 1960 až 1962 byl prvním prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání.^[2]

Myšlení

Buberovo originální myšlení inspirovali zejména Ludwig Feuerbach a Sören Kierkegaard. Lidský život je podle Bubera vždy setkáváním, které se děje v modu dvou „základních slov“, buď v modu „Já-Ty“, anebo „Já-Ono“. Osoba ovšem vzniká pouze v modu Já-Ty, a to právě skrze Ty. V modu Já-Ty se děje i vztah člověka k Bohu, protože je to dialog. Naopak vztah Já-Ono je monologický a Já se v něm nesetkává s něčím jiným, nýbrž se svojí představou protějšku, s nímž pak nakládá jako s předmětem. Předměty lze potom zkoumat, anebo využívat ke svému prospěchu, což je podle Bubera charakteristické pro moderní dobu a jedna z příčin jejích problémů.

Spisy (výběr)

Já a Ty (1923, česky Praha 2005)
Obrazy dobra a zla (česky Olomouc 1994)
Cesta člověka podle chasidského učení (česky Olomouc 1994)
Život chasidů (Praha 1994)
Gog a Magog: chasidská kronika (Praha 1996)
Názory (Praha 1996)
Problém člověka (česky Praha 1997)
Chasidská vyprávění (česky Praha 2002)
Temnota Boží (Praha 2002)
Řeči o výchově (česky Praha 2017)
Příběhy rabiho Nachmana (česky Praha 2018)
Biblický humanismus (česky Praha 2019)
Cesty do utopie (česky Mělník 2021)

Citáty

„	Člověk se stává Já skrze Ty.	“
— Werke I.:97

„	Úspěch není jedno z Božích jmen.	“
— Frankfurter Hefte 6, 1951:195

„	Láska je odpovědnost nějakého Já za nějaké Ty.	“
— Werke I.:88

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Buber na anglické Wikipedii.

↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-07-18].
↑ Council [online]. Izraelská akademie věd a klasického vzdělávání [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-29. (anglicky)

Literatura

COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
J. Poláková (vyd.), Filosofie dialogu: Rosenzweig, Ebner, Buber, Lévinas. Praha, Ježek 1995
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 270–271.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Buber na Wikimedia Commons
Osoba Martin Buber ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Buber
Lukavec, Jan: Martin Buber a jeho ohlas v českých zemích. Kontexty 3/2009 [1]
(anglicky)
Martin Buber Homepage Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine.
Heslo ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
Martin Buber, the Anarchist
Spiritual Community dedicated to Buber's I-Thou philosophy Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine.
Martin Buber's Utopian Israel Archivováno 20. 11. 2008 na Wayback Machine.
Martin Buber's Final Legacy: "The Knowledge of Man"; by Maurice Friedman.
Buber's Philosophy as the Basis for Dialogical Psychotherapy and Contextual Therapy; by Maurice Friedman. Archivováno 24. 10. 2006 na Wayback Machine.
I, thou, and we: A dialogical approach to couples therapy

[8ca3bbbbed9519043c553d0f6253785c02cadd47-1] Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-07-18].

[2] Council [online]. Izraelská akademie věd a klasického vzdělávání [cit. 2011-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-29. (anglicky)

[1]

[2]