Miroslav Krleža

Miroslav Krleža
Miroslav Krleža
Narození	7. července 1893; Záhřeb
Úmrtí	29. prosince 1981 (ve věku 88 let); Záhřeb
Místo pohřbení	Mirogoj (45°50′7″ s. š., 15°59′5″ v. d.)
Povolání	spisovatel, básník, novinář, prozaik a esejista
Alma mater	Vojenská akademie Ludoviceum
Témata	poezie, próza a esej
Významná díla	Gospoda Glembajevi; Hrvatski bog Mars; Balade Petrice Kerempuha; Povratak Filipa Latinovicza; Flags
Ocenění	Literární cena NIN (1962); Njegošova cena (1966); Herderova cena (1968); Rakouská státní cena za evropskou literaturu (1975); Zlatý věnec (1979); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Bela Krleža
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Krleža (7. července 1893 Záhřeb – 29. prosince 1981, tamtéž) byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.

Život

Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen (1919)^[1], Književna republika (1923-1927), Danas (1934) a Pečat (1939-1940).^[2] V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě.

Krležu proslavila mnohá díla; jak romány (Návrat Filipa Latinovicze, Banket v Blitánii, Na pokraji rozumu, Prapory), tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský.

V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Reference

↑ JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Dominancija expesionizma, s. 354. (chorvatština)
↑ JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Dominancija expesionizma, s. 361. (chorvatština)

Externí odkazy

Miroslav Krleža: V táboře, vltava.rozhlas.cz [cit. 2014-08-02] (česky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Krleža na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Krleža

[PHK-354-1] JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Dominancija expesionizma, s. 354. (chorvatština)

[PHK-361-2] JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Dominancija expesionizma, s. 361. (chorvatština)

[1]

[2]