Oskar Judex

Oskar Judex
Oskar Judex
	Oskar Judex
starosta / vládní komisař / vrchní starosta Brna
	Ve funkci:; 16. března 1939 – 21. dubna 1945
Předchůdce	Rudolf Spazier
Nástupce	Vladimír Matula
Stranická příslušnost
Členství	DNSAP (1928–1933); NSDAP (1939–1945)
Narození	28. listopadu 1894; Brno, Morava, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. září 1953 (ve věku 58 let); Ilava, Československo
Národnost	německá
Profese	politik, starosta, podnikatel, textař a pedagog
Commons	Oskar Judex
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Judex (28. listopadu 1894 Brno^[1] – 11. září 1953 Ilava) byl československý a německý nacistický politik. V letech 1939–1945 byl vládním komisařem a vrchním starostou Brna.

Biografie

Narodil se na brněnském předměstí Horní Cejl v domě čo. 56 na třídě Františka Josefa (Franz-Josef-Strasse, dnes zbořený dům čo. 6 na ulici Francouzské) do rodiny učitele Karla Judexe a jeho manželky Emilie, rozené Pavlikové,^[2] která později pracovala jako garderobiérka v městském divadle.^[3]

Získal střední pedagogické vzdělání, v roce 1913 se stal učitelem v Prosiměřicích a v Lesné. Po vypuknutí první světové války narukoval v roce 1914 ke 14. střeleckému pluku, o rok později padl v Rusku do zajetí.^[4] Do československých legií se přihlásil v roce 1919.^[2] Následujícího roku se vrátil do Brna a vyučil se u svého strýce tiskařem. Od roku 1928 se politicky angažoval, vstoupil do DNSAP a stal se městským zastupitelem.^[4] V roce 1934 byl na základě Zákona na ochranu republiky v procesu s bývalými brněnskými členy rozpuštěné DNSAP odsouzen k jednomu roku těžkého žaláře.^[5] Ve 30. letech vystřídal několik zaměstnání, až skončil v nakladatelství Rohrer jako obchodní cestující. V této firmě byl v roce 1938 jmenován vedoucím ředitelem.^[4]

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích se v březnu 1923 oženil s Albínou Bauerovou, dcerou vrchního soudního oficiála v Brně. Z manželství vzešli synové Hellmut a Wilhelm.

Začátkem roku 1939 se stal městským zastupitelem a radním za NSDAP. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se prohlásil starostou a dne 16. března 1939 funkci převzal. V červenci téhož roku byl oficiálně jmenován vládním komisařem, který město spravoval. Na podzim 1939 vstoupil do SS. Vrchním starostou Brna se stal v červenci 1942.^[4]

Před osvobozením Brna uprchl 25. dubna 1945 do Jihlavy.^[6] Na konci roku 1946 byl mimořádným lidovým soudem v Brně odsouzen k doživotí. Trest si odpykával v různých věznicích, zemřel v září 1953 ve věznici ve slovenské Ilavě.^[2]

Odkazy

Reference

↑ Matrika 17257, sn. 214 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Oskar Judex [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-11-28 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava; Alka. Emilie Schmidt [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-12-30 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d TRKAN, Tomáš. Oskar Judex a Vilém Czerny, brněnští starostové před Mimořádným lidovým soudem Brno. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Zdeňka Stoklásková. s. 43–44. Dále jen Trkan. Dostupné online.
↑ Rozsudek v procesu s brněns kými hakenkrajclery. Národní listy Večerník. 1935-10-16, roč. 75, čís. 284, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-02-25].
↑ Trkan, s. 45.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Judex na Wikimedia Commons
Oskar Judex v Encyklopedii dějin města Brna

[1] Matrika 17257, sn. 214 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.

[EDMB-2] MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Oskar Judex [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-11-28 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.

[3] MENŠÍKOVÁ, Miroslava; Alka. Emilie Schmidt [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-12-30 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.

[Trkan-4] TRKAN, Tomáš. Oskar Judex a Vilém Czerny, brněnští starostové před Mimořádným lidovým soudem Brno. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Zdeňka Stoklásková. s. 43–44. Dále jen Trkan. Dostupné online.

[5] Rozsudek v procesu s brněns kými hakenkrajclery. Národní listy Večerník. 1935-10-16, roč. 75, čís. 284, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-02-25].

[6] Trkan, s. 45.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Představitelé Brna

Starostové	Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV	Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři	Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)