Přeskočit na obsah

Petar Stambolić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petar Stambolić
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvaz komunistů Jugoslávie

Narození12. července 1912
Ivanjica
Úmrtí21. září 2007 (ve věku 95 let)
Bělehrad
Místo pohřbeníBělehradský nový hřbitov
ChoťJudita Alargić
Alma materZemědělská fakulta Bělehradské univerzity
Profesepolitik a politický komisař
OceněníNárodní hrdina Jugoslávie (1953)
Řád hrdiny socialistické práce (1961)
Order "For Merit to the People" with golden star
Řád bratrství a jednoty
Řád partyzánské hvězdy
… více na Wikidatech
PodpisPetar Stambolić, podpis
CommonsPetar Stambolić
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Petar Stambolić

Petar Stambolić (v srbské cyrilici Петар Стамболић; 12. července 1912, Brezova nedaleko Ivanjice21. září 2007, Bělehrad) byl jugoslávský partyzán a později komunistický politik. Jeho synovec, Ivan Stambolić, byl rovněž úspěšným jugoslávským politikem.

V Brezové se učil na základní škole, v Ivanjici studoval gymnázium. Na Bělehradské univerzitě vystudoval zemědělský obor. V roce 1933 vstoupil do komunistické mládeže, a o dva roky později i do komunistické strany. Byl členem nejvlivnější bělehradské organizace. Vzhledem k tomu, že se angažoval v politické straně, která byla v královské Jugoslávii nelegální, byl několikrát zatčen a vyslýchán policií. Na páté regionální konferenci KSJ v Záhřebu v roce 1940 vstoupil do nejvyšších funkcí komunistické strany.[1]

V partyzánském hnutí patřil za vůdčí osobnost, za své činy byl vyznamenán také i řádem Hrdiny Jugoslávie. Během druhého zasedání AVNOJe v Jajcích 29. listopadu 1943 byl zvolen za člena předsednictva.[1]

V poválečných letech zastával celou řadu klíčových funkcí zařadil se k nejvlivnějším domácím politikům.[1]V letech 19481957 byl předsedou Svazu komunistů Srbska. V této době také zastával úřad předsedy srbské vlády. V letech 19531957 byl předsedou srbského parlamentu, od roku 19571963 pak zastával funkci předsedy svazové skupštiny. V letech 19631967 byl předsedou svazové vlády, tento post získal jako první po Titovi. Mezi lety 1982 a 1983 zastával pozici předsedy prezídia SFRJ (hlavy státu). O rok později se z veřejného života stáhl.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]