Právo a spravedlnost
| Právo a spravedlnost | |
|---|---|
| Prawo i Sprawiedliwość | |
| Zkratka | PiS |
| Datum založení | 13. června 2001 |
| Předseda | Jarosław Kaczyński |
| Zakladatel | Lech Kaczyński Jarosław Kaczyński |
| Sídlo | Nowogrodzka 84/86 02-018 Varšava |
| Ideologie | národní konzervatismus sociální konzervatismus pravicový populismus křesťanská demokracie euroskepticismus protekcionismus atlantismus |
| Politická pozice | pravice |
| Evropská strana | Strana evropských konzervativců a reformistů |
| Politická skupina EP | Evropští konzervativci a reformisté |
| Počet členů | přibližně 45 000 (2021) |
| Barvy | |
| Oficiální web | www.pis.org.pl/ |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Sejm: | 171/460
|
| Senát: | 33/100
|
| Evropský parlament: | 24/52
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Právo a spravedlnost (zkratka PiS, polsky Prawo i Sprawiedliwość) je polská národně konzervativní politická strana. Vznikla 13. června 2001. Hlavními představiteli byli bratři Lech Kaczyński (čestný předseda strany) a Jarosław Kaczyński (předseda), až do smrti Lecha Kaczyńského, tehdejšího polského prezidenta, při letecké havárii u Smolenska v dubnu 2010. Podle polských sdělovacích prostředků i podle vlastních slov [zdroj?] je hlavním stratégem Jarosław Kaczyński.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
V roce 2001 ve všeobecných volbách PiS získal 44 (z 460) křesel v dolní komoře polského parlamentu (Sejmu) s 9,5 % hlasů. V roce 2002 byl Lech Kaczyński zvolen starostou Varšavy.
V parlamentních volbách v září 2005 strana vyhrála ze ziskem 26,99 % hlasů. V říjnu 2005 voliči zvolili Lecha Kaczyńského prezidentem Polska, který poté oznámil, že ze strany vystoupí.
V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2007 skončila druhá za vítěznou opoziční Občanskou platformou. Ačkoliv si strana procentuálně oproti minulým volbám, které vyhrála, mírně polepšila, byl tento výsledek vzhledem k náskoku Občanské platformy hodnocen jako volební porážka.
V parlamentních volbách v říjnu roku 2011 se opoziční Právo a spravedlnost s lídrem Jarosławem Kaczyńskim umístilo na druhém místě; po volbách pokračovala Donaldem Tuskem vedená koalice Občanské platformy a Polské lidové strany, Právo a spravedlnost zůstala nadále opoziční stranou.
V parlamentních volbách v říjnu 2015 strana Právo a spravedlnost drtivě zvítězila a jako první strana od pádu komunismu získala absolutní většinu v Sejmu i Senátu.
V červenci 2016 označil polský Sejm masakry polského obyvatelstva na Volyni ze strany ukrajinských nacionalistů za genocidu. Jarosław Kaczyński prohlásil: „Nikdy nesmíme zapomenout na tento zločin spáchaný na Polácích, žádný takový zločin nesmí být zapomenut, relativizován nebo označen jinak než jako genocida.“[1]
Předsedové strany
[editovat | editovat zdroj]- Lech Kaczyński (2001–2003)
- Jarosław Kaczyński (od 2003)
Ideologie
[editovat | editovat zdroj]Strana se hlásí k morálním hodnotám spojeným s polským tradicionalismem a katolickou církví (zákaz interrupcí, boj proti registrovanému partnerství a eutanazii).
Nesouhlasí s legalizací tzv. měkkých drog a s odlukou církve od státu. Prosazuje zostření trestů za trestné činy. Mezi další body patří boj proti korupci, zlepšení fungování státu. Chce zveřejnit všechna akta tajné policie z doby komunistické PLR.
V ekonomické sféře má sociálně-konzervativní pohledy, je proti omezování sociálních výdajů, prosazuje silnou roli státu, zavedení státem garantovaných půjček na byty, udržení bezplatného vzdělání a zdravotnictví, kdy zdravotnictví by mělo být financováno přímo ze státního rozpočtu.
Odmítá přijímat migranty na základě uprchlických kvót stanovených EU. V reakci na teroristické útoky v Katalánsku v srpnu 2017 prohlásil polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak, že „Evropa by se měla probudit,“ protože máme „co do činění se střetem civilizací“. Podle Błaszczaka „Přesídlování uprchlíků je systém, který povzbuzuje miliony lidí, aby se vydali na cestu do Evropy.“[2]
Strana je svými příznivci vnímána jako křesťansky demokratická, především ale kvůli reformě justice, která má podle PiS očistit soudy od dědictví komunismu,[3] bývá svými politickými odpůrci, kteří reformu nazývají "útoky na nezávislost justice"[4][3], označována jako autoritářská či neliberální.[5]
Názory na členství v EU
[editovat | editovat zdroj]Předseda strany Jarosław Kaczyński 24. června 2016 řekl, že brexit je velmi špatná událost a že polské místo je stále v Evropské unii.[6] V prosinci 2021 Kaczyński obvinil novou německou vládu, že se pokouší přeměnit Evropskou unii na „německou čtvrtou říši“.[7]
Kritika a kontroverze
[editovat | editovat zdroj]
Bývalý polský prezident Lech Wałęsa prohlásil v prosinci 2015, že se za polskou vládu Práva a spravedlnosti stydí.[8] Ke kritice se připojili také bývalí polští prezidenti Aleksander Kwaśniewski a Bronisław Komorowski, předseda Evropské rady Donald Tusk,[9] a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.[10] Podle průzkumu z ledna 2016 si 56% Poláků myslí, že je demokracie v Polsku v ohrožení.[11]
Ještě jako starosta Varšavy Lech Kaczyński odmítl povolit pochod homosexuálů, které označil za „zvrhlíky“.[12] Antoni Macierewicz, první místopředseda PiS a od roku 2015 polský ministr obrany, byl obviňován z antisemitismu a proti jeho jmenování ministrem protestovala americká Anti-Defamation League.[13] V roce 2001 Macierewicz napsal: „Snaží se Židé povykem okolo pogromu v Jedwabném zakrýt svou zodpovědnost za komunismus a sovětskou okupaci?“[14] V červenci 2016 Macierewicz prohlásil, že „skutečný nepřítel“, Rusko, nese zodpovědnost za volyňský masakr Židů a Poláků, který provedla Ukrajinská povstalecká armáda v letech 1943 až 1944 na Němci okupované severozápadní Ukrajině.[15] Macierewiczovo tvrzení bylo kritizováno ruskou vládou i Federací židovských obcí Ruska.[15]
Jarosław Kaczyński obvinil vládu Donalda Tuska z havárie Tu-154 u Smolenska v roce 2010, při které zahynul jeho bratr Lech.[16] Mnoho vedoucích členů PiS je přesvědčeno, že havárii letadla způsobil atentát ze strany Ruska.[17]
Volby
[editovat | editovat zdroj]Výsledky v parlamentních volbách
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Počet % | Změna | Mandáty (Sejm) | Změna | Mandáty (Senát) | Změna |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2001 | 9,50 % | - | 44 | - | 0 | - |
| 2005 | 26,99 % |  17,49 %
|
155 | 111
|
49 | 49
|
| 2007 | 32,11 % | 5,12 %
|
166 | 11
|
39 |  10
|
| 2011 | 29,89 % | −2,22 %
|
157 | −9
|
31 | −8
|
| 2015 | 37,58 % | 7,69 %
|
235 | 78
|
61 | 31
|
| 2019 | 43,59% | 6,01%
|
235 | - | 48 | −13
|
| 2023 | 35,38% | −8,21%
|
194 | −41
|
34 | −14
|
Výsledky prezidentských voleb
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Kandidát | Hlasování | Počet % | Komentáře |
|---|---|---|---|---|
| 2005 | Lech Kaczyński | 1. kolo | 33,10 % | postup do 2. kola |
| 2. kolo | 54,04 % | vítězství Lecha Kaczyńského | ||
| 2010 | Jarosław Kaczyński | 1. kolo | 36,46 % | postup do 2. kola |
| 2. kolo | 46,99 % | vítězství Bronisława Komorowského | ||
| 2015 | Andrzej Duda | 1. kolo | 34,76 % | postup do 2. kola |
| 2. kolo | 51,55 % | vítězství Andrzeje Dudy |
Výsledky voleb do Evropského parlamentu
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Počet % | Změna | Mandáty | Změna | Počet mandátů pro Polsko |
|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | 12,67 % | - | 7 | - | 54 |
| 2009 | 27,4 % | 14,73 %
|
15 | 8
|
51 |
| 2014 | 31,78 % | 4,38 %
|
19 | 3
|
51 |
| 2019 | 45,38 % | 13,60 %
|
27 | 8
|
52 |
| 2024 | 36,16 % | -9,22 %
|
20 | -7
|
53 |
Stejnojmenná česká strana
[editovat | editovat zdroj]Po vzoru této polské strany bylo koncem roku 2005 založeno také české politické hnutí,[18] které ve volbách 2006 kandidovalo pod názvem Právo a Spravedlnost – ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ "Volyňské masakry byly genocida, odhlasovali polští poslanci". iDNES.cz 22. července 2016.
- ↑ "Evropa má co do činění se střetem civilizací, řekl polský ministr". Týden. 18. srpna 2017.
- ↑ a b Polští poslanci znovu přijali zákon o postihu soudců. Opozice ho nazývá opravdovým státním převratem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PIOTROWSKI, Grzegorz. Civil Society in Illiberal Democracy: The Case of Poland. Politologický časopis - Czech Journal of Political Science. 2020, roč. XXVII, čís. 2, s. 196–214. Dostupné online [cit. 2020-12-30]. ISSN 1211-3247. (English)
- ↑ Miejsce Polski jest w Unii Europejskiej [online]. Dostupné online.
- ↑ HRON, Jan. Německo chce z EU vytvořit čtvrtou říši, řekl polský vicepremiér Kaczyński [online]. 25 prosinec 2021. Dostupné online.
- ↑ "Walesa ostře kritizoval stranu Právo a spravedlnost. Za novou polskou vládu se stydí". Česká televize. 23. prosince 2015.
- ↑ "Polská vládní strana Právo a spravedlnost čelí zdrcující kritice". Novinky. 3. května 2016.
- ↑ "Polsko chce omluvu předsedy Evropského parlamentu. Tvrdil, že jde o převrat". Lidovky. 14. prosince 2015.
- ↑ "Návrat k totalitě? Polsko čelí kritice za nový mediální zákon, šéfredaktoři podávají demisi". Lidovky. 2. ledna 2016.
- ↑ "Poland: Official Homophobia Threatens Basic Freedoms". Human Rights Watch. 4. června 2006.
- ↑ http://www.nytimes.com/aponline/2015/11/13/world/europe/ap-eu-poland-anti-semitism.html
- ↑ "Polish officials rapped for perceived revisionism of Holocaust history". Jewish Telegraphic Agency. 21. července 2016.
- ↑ a b "Poland and Russia Clash Over World War II Massacre Claims". Newsweek. 13. července 2016.
- ↑ "Odpovědnost za nehodu u Smolensku nese Tusk, tvrdí Kaczyński". Deník.cz. 11. dubna 2016.
- ↑ "Poláci natočili Smolensk. Letadlo odpálili Rusové, našeptává film". iDNES.cz. 7. září 2016.
- ↑ Stránky polit. hnutí Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě. www.pas-strana.cz [online]. [cit. 2007-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Právo a spravedlnost na Wikimedia Commons - (polsky) – oficiální stránky PiS
