Rudolf Viest
Arm. gen. Rudolf Viest | |
---|---|
Jan Nepomuk Langhans: Rudolf Viest | |
státní ministr exilové vlády v Londýně | |
Ve funkci: 27. října 1941 – 12. listopadu 1942 | |
Prezident | Edvard Beneš |
Předseda vlády | Jan Šrámek |
státní ministr (v ministerstvu národní obrany) exilové vlády v Londýně | |
Ve funkci: 12. listopadu 1942 – 4. února 1945 | |
Prezident | Edvard Beneš |
Předseda vlády | Jan Šrámek |
2. ministr národní obrany exilové vlády v Londýně (pověřen řízením) | |
Ve funkci: 19. září 1944 – 4. února 1945 | |
Prezident | Edvard Beneš |
Předseda vlády | Jan Šrámek |
Předchůdce | Sergěj Ingr |
Nástupce | nikdo (funkce zanikla) |
Narození | 24. září 1890 Revúca Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1945 (ve věku 54–55 let) ? Německá říše |
Příčina úmrtí | oběšení |
Národnost | Slováci |
Příbuzní | Dušan Viest (sourozenec) |
Alma mater | Vysoká škola válečná |
Profese | voják, důstojník, politik a československý legionář |
Náboženství | luteránství |
Ocenění | Odznak Československého partyzána (1947) Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy – vojenské (1995) Řád rumunské hvězdy Řád čestné legie Řád znovuzrozeného Polska … více na Wikidatech |
Commons | Rudolf Viest |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Viest (24. září 1890, Revúca – 1944/1945?) byl slovenský divizní generál, velitel povstalecké armády na Slovensku v době Slovenského národního povstání, československý legionář v první světové válce[1] a jediný slovenský generál v předválečné ČSR.
Život
[editovat | editovat zdroj]Meziválečné období
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1920–1939 působil jako důstojník Československé armády v diplomatických a velitelských funkcích. Nejvyšší funkce dosáhl jako velitel 6. a 7. armádního sboru. Roku 1933 dosáhl hodnost brigádního generála, v roce 1938 byl povýšen do hodnosti divizního generála. Za mobilizace v září 1938 velel jednotkám VI. sboru. Byl členem delegace na československo-maďarských mezivládních jednáních 9. až 13. října 1938, na kterých se ve smyslu Mnichovské dohody měla vyřešit otázka maďarské menšiny v Československu.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1939 byl příslušníkem slovenské armády. Patřil ke skupině protifašisticky orientovaných důstojníků, udržoval styk s domácím odbojem i československou exilovou vládou v Londýně. Dne 14. března 1939 jako první podepsal prohlášení, ve kterém vystoupil proti činnosti, která vedla k odtržení Slovenska od ČSR. 29. srpna 1939 emigroval přes Maďarsko do Francie. Od 17. října 1939 byl členem Československého národního výboru v Paříži a velitelem tvořícího se exilového československého vojska. Od ledna 1940 velel 1. československé divizi ve Francii. Po okupaci Francie v červnu 1940 odešel do Anglie. Následně se stal členem Státní rady československé a ministrem československé exilové vlády v Londýně. Šlo o stoupence Edvarda Beneše.
Od 20. června 1944 byl zástupcem československého vládního delegáta pro osvobozená území. 22. srpna 1944 odletěl s československou vládní delegací z Anglie do SSSR. Odtud odletěl [6. října 1944 přes Moskvu s částí 2. československé paradesantní brigády do Banské Bystrice na pomoc SNP.
Poté se stal velitelem 1. československé armády na Slovensku po Jánu Golianovi a taktéž předsedou Rady na obranu Slovenska. Jeho prostřednictvím se československá exilová vláda pokoušela získat větší vliv ve vedení SNP a v armádě. V tomto období se však vojenská situace povstalecké armády začala zhoršovat. V noci z 27. na 28. října 1944 vydal v Donovalech poslední rozkaz: „Boj za slobodu Československa sa nekončí, bude pokračovať v horách“. Ve složitých podmínkách však nebyl schopen zabezpečit, aby se rozkaz dostal do všech povstaleckých vojenských jednotek, čímž přispěl k rozkladu povstalecké armády.
Dne 3. listopadu 1944 byl Viest s Golianem v Pohronském Bukovci zajat. Byli vyšetřováni v Banské Bystrici a Bratislavě, následoval transport do Berlína a odsouzení německým soudem k trestu smrti. Datum a místo jejich smrti není známé,[2] některé zdroje uvádí únor 1945 a koncentrační tábor Flossenbürg.[3][pozn. 1]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Řád svaté Anny, III. třída s meči a mašlí, 1916 (Rusko)
- Medaile za chrabrost Miloše Obiliče[7], zlatá, 1916 (Srbské království)
- Řád svaté Anny, III. třída s meči a mašlí, udělen podruhé 1919 (Rusko)
- Válečný kříž 1914-1918, 1919 (Francie)
- Řád sokola, s meči, 1919
- Československý válečný kříž 1914–1918, 1920
- Vojenský kříž [8], 1920 (Velká Británie)
- Československá medaile Vítězství, 1922
- Československá revoluční medaile, 1922
- Pamětní medaile na válku 1914-1918, 1923 (Království SHS)
- Řád čestné legie, V. třída – rytíř, 1927 (Francie)
- Pamětní medaile na válku 1914-1918[9], udělena podruhé, 1928 (Království SHS)
- Řád jugoslávské koruny, IV. třída, 1929 (Jugoslávské království)
- Řád znovuzrozeného Polska, III. třída, 1930 (Polsko)
- Československý válečný kříž 1939, 1940
- Válečný kříž 1939-1945, 1941 (Francie)
- Řád britského impéria, III. třída (CBE), 1941 (Velká Británie)
- Řád znovuzrozeného Polska, II. třída, 1941 (Polsko)
- Řád jugoslávské koruny, II. třída, 1942 (Jugoslávské království)
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí, 1944
- Československá medaile za zásluhy, I. stupeň, 1944
- Řád Slovenského národního povstání, I. třída, 1945 in memoriam
- Hvězda 1939–1945 [10], 1945 in memoriam
- Československý válečný kříž 1939, 1947 in memoriam
- Odznak Československého partyzána[11], 1947 in memoriam
- Bachmačská pamětní medaile, 1948 in memoriam
- Řád rudé zástavy, 1969 in memoriam
- Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída, 1991 in memoriam
- Řád Ľudovíta Štúra, I. třída, udělen 30.08.1995 in memoriam (Slovensko)
- Kříž obrany státu ministra obrany České republiky, 2008 in memoriam
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ještě 8. dubna 1945 zveřejnil německý i český protektorátní tisk propagační zprávu o zajetí generálů Viesta, Goliana a dalších (Michal Petro a j.) a o jejich výpovědích, týkajících se role Sovětského svazu a západních spojenců při organizaci Slovenského národního povstání. O osudech zajatých vojáků ani o tom, zda byli v době zveřejnění naživu, se články nezmiňovaly.[4] [5][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Viest na slovenské Wikipedii.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 20-21, str.168-169
- ↑ gen. Rudolf Viest [online]. Muzeumsnp.sk [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Rudolf Viest [online]. Vlada.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Warum der slowakische Aufstand scheiterte. Volksdeutsche Zeitung. 1945-05-08, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1803-9405. (německy)
- ↑ Vratkost "československé" koncepce Benešovy. Polední list. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1804-8838.
- ↑ Zákulisí česko-slovenské emigrace. Venkov. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online. ISSN 1805-0905.
- ↑ Válka.cz, Medaile za chrabrost Miloše Obiliče
- ↑ Válka.cz, Vojenský kříž
- ↑ Válka.cz, Pamětní medaile na válku 1914-1918
- ↑ Válka.cz, Hvězda 1939-1945
- ↑ Válka.cz, Odznak Československého partyzána
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Viest na Wikimedia Commons
- Válka.cz, armádní generál Rudolf Viest
- Generál Viest se raději nechal zajmout, než by riskoval vypálení obce Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, archivní ukázky projevů, vzpomínky pamětníků.
- Osoby s nejistým datem úmrtí
- Českoslovenští legionáři
- Českoslovenští generálové
- Absolventi Vysoké školy válečné
- Osobnosti Slovenského národního povstání
- Slováci odsouzení k trestu smrti
- Popravení lidé
- Oběti nacistického Německa
- Držitelé Československé revoluční medaile
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika
- Nositelé Řádu Ľudovíta Štúra
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Válečného kříže 1914–1918
- Nositelé Řádu sokola
- Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918
- Nositelé Vojenského kříže
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Rytíři Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu jugoslávské koruny
- Komtuři Řádu znovuzrozeného Polska
- Nositelé Válečného kříže 1939–1945
- Čestní komandéři Řádu britského impéria
- Velkodůstojníci Řádu znovuzrozeného Polska
- Nositelé Hvězdy 1939–1945
- Nositelé Řádu rudé zástavy
- Nositelé Kříže obrany státu
- Nositelé Bachmačské pamětní medaile
- Osobnosti na slovenských poštovních známkách
- Narození 24. září
- Narození v roce 1890
- Narození v Revúci
- Úmrtí v roce 1945