Safet Krupić
| Safet Krupić | |
|---|---|
| Narození | 8. března 1911 Bosanska Krupa |
| Úmrtí | 1942 (ve věku 30–31 let) Koncentrační tábor Jasenovac |
| Povolání | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Safet Krupić (8. března 1911 Bosanska Krupa, Bosna a Hercegovina – podzim 1942 koncentrační tábor Jasenovac, Nezávislý stát Chorvatsko) byl bosenskohercegovský filozof bosňáckého původu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do velmožské, ale nijak zámožné muslimské rodiny z Bosenské Krupy. Jeho otec Husein-beg Krupić, zvaný též Kapetanović, se oženil s Gospou Alajbegović(ovou), s níž zplodil čtyři syny, mezi nimi i nejmladšího Safeta, a pět dcer.[1]
Studium filozofie dokončil na Univerzitě v Záhřebu roku 1934, francouzský jazyk a literaturu roku 1937 v Paříži. Již od mládí myšlenkově tíhl k marxismu, sblížil se dokonce s ilegální Komunistickou stranou Jugoslávie, do níž posléze i vstoupil. Krátce před vypuknutím druhé světové války se ale ideově rozešel s nesmlouvavými stalinisty, které v KPJ zastupoval např. Milovan Đilas. Společně s přáteli Hasanem Kikićem a Skenderem Kulenovićem roku 1937 v Záhřebu založil muslimský časopis Putokaz (Ukazatel), v němž publikoval své články a eseje. Za jeho nejvýznamnější práci je považován spis Filozofija i nauka (Filozofie a věda, 1936 v čsp. Almanah savremenih problema).
Po německém útoku na Jugoslávii (1941) sympatizoval s komunistickým partyzánským hnutím, ale kvůli svému delikátnímu postavení ve straně se rozhodl raději zůstat v ústraní. S pomocí rodiny nalezl ukrýt v Kulen-Vakufu, ale na cestě do tohoto odlehlého městečka byl jeho autobus přepaden a Krupić sotva vyvázl živý. Během následné hospitalizace v Banja Luce jej ale poznal ustašovský důstojník a jako nepřítel režimu okamžitě putoval za mříže. Krupić byl poté deportován do koncentračního tábora Jasenovac, kde byl na podzim roku 1942 zavražděn.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KAMBEROVIĆ, Husnija. Begovski zemljišni posjedi u Bosni i Hercegovini od 1878. do 1918. godine. 2. vyd. Sarajevo: Naučnoistraživački institut "Ibn Sina", 2005. 551 s. S. 396.
