Přeskočit na obsah

Sagrada Família

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Basílica i Temple Expiatori de la Sagrada Família
Sagrada Família. Jeřáby byly digitálně vymazány.
Sagrada Família. Jeřáby byly digitálně vymazány.
Místo
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenství ŠpanělskaKatalánsko
ObecBarcelona
Souřadnice41°24′13,28″ s. š., 2°10′27,59″ v. d.
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
StatusBasilica minor
ZasvěceníSvatá rodina
Datum posvěcení7. listopadu 2010
SvětitelBenedikt XVI.
Architektonický popis
ArchitektAntoni Gaudí
Stavební slohkatalánský modernismus a novogotika
Typ stavbychrám
Výstavba1882–2026 (plánováno)
Specifikace
Délka90 m
Šířka60 m
Výška172,5 m a 138 m
Další informace
AdresaMallorca, 401, Marina, 253, Provença, 450 i Sardenya, 314-318, Barcelona, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Oficiální webhttp://www.sagradafamilia.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sagrada Família (celým katalánským názvem Basílica i Temple Expiatori de la Sagrada Família, španělsky Templo Expiatorio de la Sagrada Familia, česky Chrám smíření, zasvěcený Svaté rodině) je chrám, který se nachází v Barceloně, hlavním městě Katalánska, na východním pobřeží Španělska. Stavební práce na něm začaly v roce 1882 a stále trvají. Jedná se o nejvýznamnější stavbu slavného katalánského architekta Antonia Gaudího. Toto neobyčejné stavební dílo mělo podnítit návrat k učení římskokatolické církve. Chrám byl vysvěcen 7. listopadu 2010 papežem Benediktem XVI., který jí také propůjčil titul basilica minor.[1]

Antoni Gaudí

[editovat | editovat zdroj]

Gaudího práce vykazuje vlivy maurské architektury. Zajímal se o Art nouveau, jeho přístup k architektuře je však velmi individuální a nekonvenční, inspiraci nacházel především v přírodě. Místo přesných projektů zhotovoval neostré skicy, modely s pomocí řetízků a zrcadel, často chodil na staveniště a pozoroval všechny detaily, aby je mohl případně pozměnit.

Ambiciózní architekt Gaudí před návrhem chrámu Sagrada Família realizoval pouze drobné architektonické zakázky, jako vyhlídkovou věžičku, nábytek, kiosek a kandelábry lamp. Zadavateli stavby byli roku 1882 barcelonští členové katolického řádu Sv. Josefa, kteří zamýšleli postavit na tehdejším předměstí Barcelony pouze skromný farní kostel.[2] Gaudí převzal projekt chrámu ve velmi raném stadiu (v roce 1883), věnoval mu hodně energie, na konci svého života na stavbě i bydlel. V roce 1926 však tragicky zahynul (srazila ho tramvaj), a ukázalo se nemožným pokračovat ve stavbě v jeho duchu. Předpokládá se, že by Gaudí nezůstal u zbarvení přírodního kamene, měl rád barvy, a řada jeho prací ukazuje nadměrné používání různých tónů barev.

Výzdoba

[editovat | editovat zdroj]

Gaudí zamýšlel ze Sv. rodiny vybudovat „poslední velkou svatyni křesťanství“, a proto je tato katedrála velmi bohatá na křesťanské symboly. Jeden z nejpromyšlenějších znaků je 18 věží, které reprezentují 12 apoštolů, 4 evangelisty, Pannu Marii a ta nejvyšší Ježíše Krista. Věže, reprezentující evangelisty, jsou doplněny sochami, zpodobňujícími tradiční symboly těchto světců: býk (sv. Lukáš), anděl (sv. Matouš), orel (sv. Jan) a lev (sv. Marek). Centrální věž Ježíše Krista bude doplněna obrovským křížem.

Ví se, že Gaudí také chtěl vybavit chrám třemi monumentálními fasádami: Narození, Umučení a Zmrtvýchvstání a každá z nich měla mít své 4 věže. Do roku 1935, kdy byla stavba přerušena, byla dostavěna pouze východní fasáda – Narození. Na vrcholech jejích věží jsou různé geometrické tvary – při jejich stavbě byl Gaudí pravděpodobně ovlivněn kubismem.

Dekorace zahrnuje také mnoho liturgických textů, jako „Hosanna“, „Gloria“, nebo „Sanctus“; na velkých dveřích fasády Narození můžeme číst různé texty z Bible, v různých jazycích včetně katalánštiny.

Dokončení chrámu

[editovat | editovat zdroj]

Znovu byla výstavba chrámu zahájena po válce, v roce 1952. O dokončení kostela probíhala řada diskusí. Někteří říkali, že dokončení by bylo, jako kdybychom Venuši Mélské přidělali ruce, jiní s dostavbou jen souhlasili. V roce 1978 byla dostavěna fasáda představující Kristovo utrpení, autorem sochařské výzdoby je sochař Josep Subirachs. Jeho hranaté postavy nekorespondují zcela s duchem Gaudího díla.[3] V roce 2010 bylo završeno zastřešení a chrám byl vysvěcen papežem Benediktem XVI. Zároveň obdržel titul Basilica minor. Hlavní věž chrámu, symbolizující Ježíše Krista, by po dokončení měla být vysoká 170 m. Celkové dokončení katedrály se plánuje na rok 2026 – 100. výročí úmrtí Antonia Gaudího, přestože některé odhady předpokládají práce i po tomto termínu[4][5]. Od začátku stavby (1882) do plánovaného dokončení (2026) to bude 144 let, co se chrám Sagrada Família začal budovat.

Architekti, kteří se po smrti Gaudího na výstavbě katedrály podíleli, se snažili dodržovat původní Gaudího plány.[zdroj?] Od počátku stavby se chrám staví pouze z darů a příspěvků.[6]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Architekt Antoni Gaudí
    Architekt Antoni Gaudí
  • Model celé budovy
    Model celé budovy
  • Sagrada Família
    Sagrada Família
  • Sagrada Família
    Sagrada Família
  • Sagrada Família
    Sagrada Família

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://www.ct24.cz/svet/106482-papez-posvetil-gaudiho-chram-homosexualove-protestovali-libanim/
  2. ↑ Mark Foster Gage, How robots could save one of the world's most unusual cathedrals, CNN style, 19.11.2020
  3. ↑ ST. LOUIS, Regis; DAVIES, Sally. Barcelona. 1. v angličtině 9.. vyd. Praha: Svojtka, Praha 3, 2015. 304 s. ISBN 978-80-256-1553-9. S. 122–128. 
  4. ↑ Find Out Sagrada Familia's Exptected Finish Date. sagradafamilia.barcelona-tickets.com [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Už jen dva roky. Sagrada Familia se po 144 letech dočká dokončení [online]. 2024-03-28 [cit. 2024-03-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ http://www.sagradafamilia.org

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZERBST, Rainer. Antoni Gaudí. Překlad Miroslav Veselý. [s.l.]: Benedikt Taschen / Vydavateľstvo Slovart, 1985. ISBN 3-8228-9715-9. 
  • NONELL, Juan Bassegoda. Antonio Gaudi: Master Architect. New York: Abbeville Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-7892-0220-4. 
  • CRIPPA, Maria Antonietta. Antoni Gaudi, 1852–1926: From Nature to Architecture. Redakce Peter Gossel; Trans. Jeremy Carden. Hamburg, Germany: Taschen, 2003. ISBN 3-8228-2518-2. 
  • SCHNEIDER, Rolf. 100 most beautiful cathedrals of the world: A journey through five continents. Redakce Manfred Leier; Trans. from German by Susan Ghyearuni and Rae Walter. Edison, New Jersey: Chartwell Books, 2004. ISBN 978-0-7858-1888-5. S. 33. 
  • AA.VV. Modernisme i Modernistes. Redakce Lunwerg, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 84-7782-776-1. 
  • BARRAL I ALTET, Javier. Art de Catalunya. Arquitectura religiosa moderna i contemporània. Redakce L'isard, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 2001.. ISBN 84-89931-14-3. 
  • BASSEGODA I NONELL, Joan. El gran Gaudí. Redakce Ed. Ausa, Sabadell. [s.l.]: [s.n.], 1989. ISBN 84-86329-44-2. 
  • BASSEGODA I NONELL, Joan. Gaudí o espacio, luz y equilibrio. Redakce Criterio, Madrid. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 84-95437-10-4. 
  • BERGÓS I MASSÓ, Joan. Gaudí, l'home i l'obra. Redakce Ed. Lunwerg, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 1999. ISBN 84-7782-617-X. 
  • BONET I ARMENGOL, Jordi. L'últim Gaudí. Redakce Ed. Pòrtic, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 84-7306-727-4. 
  • CRIPPA, Maria Antonietta. Gaudí. Redakce Taschen, Köln. [s.l.]: [s.n.], 2007. ISBN 978-3-8228-2519-8. 
  • FLORES, Carlos. Les lliçons de Gaudí. Redakce Ed. Empúries, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 84-7596-949-6. 
  • FONTBONA, FRANCESC Y MIRALLES, FRANCESC. Història de l’Art Català. Del modernisme al noucentisme (1888-1917). Redakce Ed. 62, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 1985. ISBN 84-297-2282-3. 
  • GIRALT-MIRACLE, Daniel. Gaudí, la busqueda de la forma. Redakce Lunwerg. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 84-7782-724-9. 
  • GÓMEZ GIMENO, María José. La Sagrada Familia. Redakce Mundo Flip Ediciones. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 84-933983-4-9. 
  • LACUESTA, Raquele. Modernisme a l’entorn de Barcelona. Redakce Diputació de Barcelona, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 84-9803-158-3. 
  • NAVASCUÉS PALÁCIO, Pedro. Summa Artis. Arquitectura española (1808-1914). Redakce Espasa Calpe, Madrid. [s.l.]: [s.n.], 2000. ISBN 84-239-5477-3. 
  • PERMANYER, Lluis. Barcelona modernista. Redakce Ed. Polígrafa, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 1993. ISBN 84-343-0723-5. 
  • PUIG I BOADA, Isidre. El temple de la Sagrada Família. Redakce Ed. Nou Art Thor, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 1986. ISBN 84-7327-135-1. 
  • TARRAGONA, Josep Maria. Gaudí, biografia de l’artista. Redakce Ed. Proa, Barcelona. [s.l.]: [s.n.], 1999. ISBN 84-8256-726-8. 
  • VAN ZANDT, Eleyearr. La vida y obras de Gaudí. Redakce Asppan. [s.l.]: [s.n.], 1997. ISBN 0-7525-1106-8. 
  • ZERBST, Rainer. Gaudí. Redakce Taschen. [s.l.]: [s.n.], 1989. ISBN 3-8228-0216-6. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sagrada_Família&oldid=23994914“