Savvatij (Vrabec)

Savvatij
Savvatij
	Arcibiskup Savvatij
Narození	3. února 1880; Žižkov ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. prosince 1959 (ve věku 79 let) nebo 14. listopadu 1959 (ve věku 79 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Kyjevsko-mohylanská akademie
Povolání	pop a pravoslavný mnich
Nábož. vyznání	pravoslaví
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Savvatij (občanským jménem Antonín Jindřich Vrabec; 3. února 1880 Žižkov^[1] – 14. prosince 1959 Praha) byl českým biskupem konstantinopolské pravoslavné církve a arcibiskupem pražským a celého Československa.^[2]

Životopis

Jeho Blaženost Savvatij se narodil 3. února 1880 v rodině hodinářského mistra na Žižkově, tehdy poblíž Prahy. Po dokončení technické reálné školy v Karlíně (?) odcestoval v roce 1900 do Carského Ruska, kde nastoupil studium v Ufinském duchovním semináři.

V únoru 1902 byl postřižen na mnicha a přijal jméno Savvatij (strř. Σαββάτιος). Později v témže roce byl vysvěcen na diákona a v dubnu roku 1907 na kněze. V červnu 1907 absolvoval Kyjevskou duchovní akademii, kde získal titul kandidát bohosloví. V září roku 1907 se stal hlavním duchovním pro Volyňské české věřící. Od roku 1909 vyučoval v duchovním semináři v ukrajinském Klevani. V roce 1911 se na téže škole stal rektorem a igumenem a v roce 1914 archimandritou.

V době první světové války sloužil jako misionář v českém pozemním vojsku na Volyni. V roce 1919 se stal správcem monastýru v Melcích, v roce 1920 administrátorem Kovelského rajonu a rektorem Chełmského duchovního semináře.

Po 14 letech duchovní činnosti na Volyni 30. října 1921 odcestoval natrvalo do Prahy. Poté, co v roce 1903 založil svaz „Pravoslavná beseda“ (uk. Православна беседа), po válce organizoval nepolitické sdružení „Československý pravoslavný svaz“ (Чехословацкое общество православных), jehož cílem bylo založení samostatné pravoslavné církve v Československu. Tento svaz 15. června 1922 zvolil správce a biskupa, ačkoli k tomu nebyl^[zdroj?] oprávněn, a ministerstvo tuto volbu potvrdilo (30. srpna 1922). Toto Чешское ортодоксальное религиозное общество se obrátilo na dva pravoslavné patriarchy, srbského Dimitrije a konstantinopolského Melétia IV. s prosbou vysvětit Savvatije na biskupa. Nedočkalo se však žádné odpovědi. Srbská církev čekala na výsledek vývoje situace uvnitř národní Československé církve husitské, která 25. září 1921 se souhlasem srbské církve vysvětila na biskupa Gorazda II. (Pavlíka). Savvatij po nějaké době odcestoval do Konstantinopole, a tam jej 4. března 1923, patriarcha Meletij IV. vysvětil na biskupa a arcibiskupa pražského a celého Československa. Jako arcibiskup musel spravovat tři eparchie: pražskou, marišskou a zakarpatskou. Srbský partriarcha Dimitrij poslal Meletijovi depeši s varováním o možném rozkolu českého pravoslaví.

Závěr života a smrt

Za nacistické okupace strávil Savvatij tři roky (1942—1945) v koncentračním táboře Dachau, avšak ani po návratu do Prahy mu nebylo umožněno vykonávat duchovní službu. Za nové okupace Československa v roce 1948 se vzdal všech církevních hodnosti ve prospěch ruského arcibiskupa Jelefterije.

Savvatij zemřel 14. prosince 1959 v Praze. Jeho pohřeb sloužil pražský metropolita Ján (Kuchtin). Pochován byl v pravoslavné sekci na Olšanském hřbitově v Praze.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Rocha na pražském Žižkově
↑ VLASOVS'KYJ, Ivan. Нарис історії Української православної церкви, IV (Náčrt dějin Ukrajinské pravoslavné církve), svazek IV, část 2, S. 83, 84, 112 , 165-167, 174 , 216.. reprint. vyd. New York (Kyiv): BAND BRUK (AT "Knyha"), 1966 (1998).

Literatura

Нарис історії Української православної церкви. Том IV, частина 2 — Нью-Йорк: БАНД БРУК, 1966. — C. 83, 84, 112, 165—167, 174, 216
Данилець Ю. В. Архієпископ Савватій (Врабец) та православна церква на Підкарпатській Русі в 20-30-х рр. ХХ ст. // Науковий вісник. Вип. 3 / Ужгородська Українська богословська академія ім. св. Кирила та Мефодія — Карпатський університет ім. А. Волошина. — Ужгород, 2006. — С. 28-39.
Данилець Ю. В. Діяльність архієпископа Савватія (Врабец) на Підкарпатській Русі у 1920—1930-х рр. // Наукові зошити історичного факультету Львівського університету. Збірник наукових праць. Вип. 10. — Львів, 2009. — С. 135—146.
Pavel Marek, Voldymyr Bureha, Jurij Danilec. Arcibiskup Sawatij (1880-1959). Nástin života a díla zakladatelské postavy pravoslavné církve v Československé republice. — Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. — 250 с. — ISBN 978-80-244-2434-7.
Данилець Ю. В. Савватій (Врабец) // Карпатська Україна. Документи і матеріали. Хроніка подій. Персоналії. У двох томах. — Т. 2. — Ужгород: Закарпаття, 2010. — С. 567—571.
Данилець Ю. В. До питання про діяльність архієпископа Савватія (Врабеца) на Підкарпатській Русі в 1923—1931 рр. // Наукові записки Ужгородського університету. Серія: Історично-релігійні студії. — Випуск 2. — Ужгород, 2013. — С. 88-107.
Биографический словарь выпускников Киевской духовной академии: 1819—1920-е гг. Материалы из собрания проф. протоиерея Ф. И. Титова и архива КДА в четырёх томах. Том I. А-Й. // Издательский отдел Украинской Православной Церкви. — Киев 2015. — С. 315—316:

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Savvatij na Wikimedia Commons
Život Jeho Blaženosti Savvatije v Náčrtech dějin Ukrajinské pravoslavné církve // Ivan Vlasovs´kyj / 1998 (ukrajinsky), online
Ivan Pop: Osobnosti našich dějin — SAVATIJ, arcibiskup čs. pravoslavné církve Archivováno 21. 1. 2019 na Wayback Machine.
Vrabec, Antonín Jindřich, 1880—1959
Občasník — 1 Archivováno 17. 8. 2016 na Wayback Machine.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Rocha na pražském Žižkově

[2] VLASOVS'KYJ, Ivan. Нарис історії Української православної церкви, IV (Náčrt dějin Ukrajinské pravoslavné církve), svazek IV, část 2, S. 83, 84, 112 , 165-167, 174 , 216.. reprint. vyd. New York (Kyiv): BAND BRUK (AT "Knyha"), 1966 (1998).

[1]

[2]