Světští
Světští, též mezi nimi Jauneráci je označení především pro komunitu lidí provozujících zábavní parky, cirkusy či s touto zábavou spojený prodej. Pojmu bývá přisuzován i širší význam.[1] Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dny města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako komedianti, takové označení je pro některé světské považováno za hanlivé.
Pojem „světští“
[editovat | editovat zdroj]Pojem „světští“ nemá přesnou definici a jeho obsah se mění v čase i podle interpreta.
Diplomová práce Karlovy univerzity z roku 2010 se na základě studia literatury i terénního výzkumu pokusila o definici.[2]
| „ | ...světský je příslušníkem rodiny, která si po generace předává dané řemeslo (míní se především provozovatelé zábavních parků, lidově kolotočáři a cirkusové rody) s tím, že rodina má mezi svými předky potulné loutkáře, komedianty a provozovala někdy v minulosti kolotoče lunapark nebo cirkusy, pokud jej neprovozuje dodnes. Zakládají si na rodinné historii, tradicích a dodržování pravidel. | “ |
V minulosti měl obdobný význam výraz světák, nazývající tak potulné loutkáře, komedianty, koňské handlíře, kramáři, podomní obchodníci či hudebníky. Tak ho např. použil Karel Klostermann v románu Světák z Podlesí.[3]
Zobrazení života světských v českém umění (příklady)
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ivan Olbracht: O zlých samotářích (1913; povídka Bratr Žak též jako film Komedianti (1953), televizní inscenace Bratr Žak (1972) a opera Miloše Vacka (1982, Divadlo Zdeňka Nejedlého Ostrava)
- Eduard Bass: Cirkus Humberto (1941) a Lidé z maringotek (1942)
- František Kožík: Největší z pierotů (1939)
Film
[editovat | editovat zdroj]- Cirkus bude! (1954), Cirkus jede! (1960), Šest medvědů s Cibulkou (1972), Cirkus v cirkuse (1975) – vše režie Oldřich Lipský
- Lidé z maringotek (1966) – režie Martin Frič
Televize
[editovat | editovat zdroj]- Cirkus Humberto (1980) – televizní seriál, režie František Filip
- Pouť (2018) – seriál, scénář Petr Kolečko
Výtvarné umění
[editovat | editovat zdroj]- Obrazy Františka Tichého s náměty z cirkusů a varieté
Hudba a divadlo
[editovat | editovat zdroj]- Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (třetí jednání)
- Písně v interpretaci Hany Hegerové: Dnes naposled (hudba Jiří Šlitr, text Pavel Kopta), Obraz Doriana Graye (hudba Petr Hapka, text Petr Rada)
Některé světské rody a známé osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Známé jsou zejména tradiční rody, např.
Aleš, Berousek,[4] Dubský, Hájek, Procházka, Spilka, Flaks, Hanuš, Hubený, Pflegr, Šalman, Navrátil, Kaiser, Kludský, Kellner, Šimek, Lagron, Tříška, Vocásek, Helfer,[5] Janeček,[6] Kopecký,[7] Štaubert, Burian, Bradáč, Kolomazníček, Ruml, Turín a celé řady dalších.[8]
Mezi všeobecně známé osobnosti z řad světských patří například Matěj Kopecký, Rudolf Kaiser.
Z rodiny světských pocházejí například skladatel a zpěvák Michal David, Jarek Šimek. Únosci bratranci Barešovi.
Hantýrka
[editovat | editovat zdroj]Zdroje často citují jako doklad zvláštního jazyka světských („hantýrky“) starší publikace Jaroslava Podzimka Slovníček „Světská hantýrka“ (vyšlo nákladem časopisu „Bezpečnostní služba“ v roce 1936), či Františka Oberpfalzera Argot a slangy (Československá vlastivěda, 1937).[9]
Výzkum ukazuje, že tento argot světských je živý a předává se dalším generacím.
Politika
[editovat | editovat zdroj]O zastoupení v komunální politice se v roce 2018 pokusila politická strana Jauner, jejíž kandidáti pocházeli z řad světských.[10] V komunálních volbách nezískala žádný mandát.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Argot [online]. Nakladatelství Maxdorf [cit. 2012-06-13]. Dostupné online.
- ↑ SKOČOVSKÁ, Markéta. Světští: identita a základní kulturní rysy. Praha, 2010 [cit. 2019-04-22]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Elšík. Dostupné online.
- ↑ Karel Klostermann: Světák z Podlesí. Venkov. 19. 6. 1906, s. Příloha s. 10. Dostupné online.
- ↑ Není Berousek jako Berousek [online]. Cirkusland.estranky.cz [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Světský život na úbytě nezajde, věří pouťový veterán Karel Helfer. iDNES.cz [online]. 2014-07-14 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Světské rody roztáčejí kolotoče pro stále nová pokolení. E15 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Divadlo Matěje Kopeckého: Trocha historie o loutkářském rodu Kopeckých
- ↑ TLAMSOVÁ, Hanka. Lexikon světem jdoucích. A–K. 1. vyd. Brno: Phdr. Ivo Sperát, 2020. 328 s. ISBN 978-80-87542-35-4.
- ↑ Argot a slangy. Národní listy. 24. 11. 1937, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Cirkus je kultura. Zrušit platy politiků! Strana chce i přírodu v majetku národa. deník.cz. 24. 8. 2018. Dostupné online.
- ↑ Komunální volby 2018 - výsledky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu světský na Wikimedia Commons - BRADÁČKOVÁ, Zuzana; ŠMEJKALOVÁ, Markéta; TLUSTÁ, Markéta; VELEHRADSKÁ, Monika. Životní styl kolotočářů a trhovců [online]. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2014. Dostupné online.
- Cirkus je exotika a ženy přitahuje, říká principál Jiří Berousek - iDNES.cz
- Jarek Šimek – světský z maringotky dobývá Evropu
- Nejsme žádní kolotočáři, ale světští - Hospodářské noviny
- Slovník nespisovné češtiny
