Přeskočit na obsah

Tramvajová doprava v Sarajevu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plán tramvajové sítě v Sarajevu

Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, je jediné město ve státě, kde je provozována tramvajová doprava.

Provozovatelem je podnik JKP GRAS, základem sítě je v podstatě jedna dlouhá trať (s několika menšími odbočkami) vedoucí východo-západním směrem ukončená v historickém jádru metropole velkou blokovou smyčkou. V centru města jsou použity žlábkové kolejnice, na zbytku sítě, kde trať probíhá středem ulice na vlastním tělese, byly většinou použity kolejnice železničního typu.

Sarajevská tramvaj československé výroby Tatra K2

Přestože dnešní rozsah tramvajové dopravy ve městě je poměrně malý (sedm linek, které jezdí na síti o délce 16 km), má zde doprava tohoto typu dlouhou historii. První tramvajový úsek byl ve městě otevřen pro veřejnost již za Rakouska-Uherska v roce 1884. Tehdy se jednalo o tramvaje s animální trakcí (tedy koňka, dodnes se dochoval jeden vůz). Postupem času byla trať zelektrifikována.

Po druhé světové válce přijala socialistická Jugoslávie svůj první pětiletý plán. V rámci něho bylo rozhodnuto o rozsáhlých nových investicích i pro město Sarajevo a jeho okolí. Právě v této době byla zbudována tramvajová trať na západní okraj města, do Ilidže.[1]

V 60. letech 20. století byly zakoupeny nové české vozy typu T3 a K2, později bylo zakoupeno několik ojetých vozů KT8D5, které jsou dodnes v provozu. V současné době převažují tramvaje typu K2. Na začátku 21. století modernizovaly místní vozy české firmy a zároveň je upravovaly na nízkopodlažní.

Stadler Tango NF3

V roce 2021 uspěl ve výběrovém řízení na dodávku celkem 15 plně nízkopodlažních tramvají Stadler Rail. Podle zveřejněných vizualizací a technických dat by se mělo jednat o vozy vycházející z ostravského provedení typu Stadler Tango NF2. Vozy mají být tříčlánkové, vybaveny klimatizací, USB porty na dobíjení elektroniky a antikolizním systémem. Maximální rychlost vozů má činit 70 km/h. Nahradit tak mají tramvaje Tatra K2.[2]

  1. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. Dostupné online. ISBN 9958-9642-8-7. S. 252. (bosenština) 
  2. HINČICA, Libor. Ostravští příbuzní. Stadler dodá 15 nových tramvají do Sarajeva. Československý dopravák [online]. 2021-09-01 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]