Zahořany (Křešice)
Vzhled
Souřadnice: 50°31′53″ s. š., 14°13′ v. d.
Zahořany | |
---|---|
Kostel Nejsvětější Trojice se zvonicí | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Křešice |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°31′53″ s. š., 14°13′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 313 (2021)[1] |
Katastrální území | Zahořany u Litoměřic (2,95 km²) |
PSČ | 411 48 |
Počet domů | 118 (2011)[2] |
Zahořany | |
Další údaje | |
Kód části obce | 189944 |
Kód k. ú. | 789941 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zahořany jsou vesnice, část obce Křešice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Křešic, při severovýchodním úpatí vrchu Křemín (244 m). Vesnicí protéká Luční potok. V roce 2009 zde bylo evidováno 125 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 336 obyvatel.
Zahořany leží v katastrálním území Zahořany u Litoměřic o rozloze 2,95 km².[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1318.[5] Jméno obce je odvozeno od její polohy, leží totiž z pohledu od řeky, jejíž břeh je zde pod vrstevnicí 150 m n. m. za dvojicí vystupujících kopců Křemín (244 m n. m.) a Holý vrch (302 m n. m.) v záhoří, v nadmořské výšce okolo 170 m n. m. [6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 618 | 587 | 579 | 569 | 690 | 573 | 631 | 410 | 455 | 424 | 369 | 300 | 298 | 336 |
Domy | 120 | 120 | 112 | 113 | 115 | 115 | 119 | 116 | 125 | 103 | 98 | 105 | 115 | 118 |
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Sedlec. |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Na návrší jižně od vesnice se nachází kostel Nejsvětější Trojice se zvonicí postavený v letech 1653–1657.[8]
- Na pravém břehu Lučního potoka stojí barokní zahořanský zámek. Vznikl přestavbou renesanční tvrze v po roce 1654. Dochovaná podoba je výsledkem dalších barokních přestaveb a úprav v devatenáctém století.[9]
- Fara
- Venkovský dům čp. 40
- Venkovský dům čp. 72
- Výklenková kaplička
- Boží muka
- Socha sv. Donáta
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Přírodní rezervace Holý vrch východně od vesnice
- Přírodní památka Stráně u Velkého Újezdu severně od vesnice
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ PÁTEK, Jakub a kol. Zahořany: Cesta prostorem a časem. 1. vyd. Červený Kostelec/Ústí nad Labem: Pavel Mervart/Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2020. 512 s. ISBN 978-80-7465-433-6. S. 25.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Zahořany, s. 323–324.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zahořany, s. 527.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahořany na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Zahořany u Litoměřic na webu ČÚZK