Frederik Willem de Klerk

Frederik Willem de Klerk
Frederik Willem de Klerk
	Frederik Willem de Klerk v roce 2012
Státní prezident Jihoafrické republiky
	Ve funkci:; 20. září 1989 – 9. května 1994
Předchůdce	Pieter Willem Botha
Nástupce	Nelson Mandela (jako prezident JAR)
Zástupce prezidenta Jihoafrické republiky
	Ve funkci:; 10. května 1994 – 30. června 1996
Prezident	Nelson Mandela
Předchůdce	funkce vznikla
Nástupce	Thabo Mbeki
Stranická příslušnost
Členství	Národní strana ; Nová národní strana
Narození	18. března 1936; Johannesburg; Jihoafrická unie
Úmrtí	11. listopadu 2021 (ve věku 85 let); Kapské Město; Jižní Afrika
Příčina úmrtí	mezoteliom
Choť	Marike de Klerk (1959–2008) ; Elita Georgiades (od 1998)
Rodiče	otec Johannes de Klerk
Příbuzní	Wimpie de Klerk (sourozenec)
Náboženství	Nizozemská reformovaná církev
Ocenění	Cena míru Félixe Houphouët-Boignyho (1991); Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (1992); čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1993); Nobelova cena za mír (1993); zlatý Řád Mapungubwe (2002); … více na Wikidatech
Webová stránka	fwdeklerk.org
Commons	Frederik Willem de Klerk
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik Willem de Klerk (18. března 1936 Johannesburg – 11. listopadu 2021 Kapské Město) byl státní prezident Jihoafrické republiky a nositel Nobelovy ceny míru. Spolu s Nelsonem Mandelou se podílel na destrukci politiky rasové segregace, tzv. apartheidu v JAR.

Životopis

Jeho otcem byl dlouholetý senátor a ministr Johannes de Klerk, který se v dubnu 1975 sám nakrátko stal státním prezidentem země. Frederik Willem de Klerk vystudoval střední školu v Krugersdorpu, poté úspěšně absolvoval univerzitu Potchefstroom v roce 1958, obor práv. Poté vedl advokátní kancelář ve městě Vereeniging, za které byl také v roce 1969 zvolen do parlamentu. V roce 1978 se stal členem jihoafrické vlády, kde na různých postech strávil 11 let.

Prezidentské období

De Klerk se stal státním prezidentem 15. září 1989. Po svém nástupu do funkce apartheid odsoudil, nechal z vězení propustit Nelsona Mandelu, uvězněného roku 1964 na doživotí, a umožnil obnovení politické činnosti Afrického národního kongresu.

Nemoc a smrt

Podle oznámení z 19. března 2021 byl u F. W. de Klerka diagnostikován mezoteliom.^[1] Na onemocnění zemřel po několika měsících ve spánku ve svém domově v Kapském Městě ve věku 85 let.^[2]^[3]^[4]^[5]

Bezprostředně po úmrtí oznámila nejsilnější jihoafrická opoziční strana, krajně levicová Economic Freedom Fighters, že si bývalý prezident nezaslouží státní pohřeb, protože stál v čele „zlého režimu“.

Ocenění

Kromě Nobelovy ceny míru je nositelem dalších ocenění, která získal za svou politickou činnost:

Mezinárodní cena za odvahu (Prix du Courage Internationale)
Philadelphia Liberty Medal
Ceny za mír Félixe Houphouët-Boigny UNESCO.

Reference

↑ FW de Klerk diagnosed with cancer, undergoes treatment [online]. Dostupné online.
↑ FW de Klerk: South Africa's former president dies at 85. BBC News. 11 November 2021. Dostupné online [cit. 11 November 2021].
↑ LACEY, Marc. F.W. de Klerk, Last President of Apartheid South Africa, Dies at 85. The New York Times. 2021-11-11. Dostupné online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
↑ F.W. de Klerk, South African Nobel Prize winner for opening government, dies at 85. Washington Post. Dostupné online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
↑ ČTK; jhr. Zemřel poslední bělošský prezident JAR de Klerk, zasadil se o konec apartheidu. iDNES.cz [online]. 2021-11-11. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik Willem de Klerk na Wikimedia Commons
Osoba Frederik Willem de Klerk ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Státní prezident Jihoafrické republiky
Předchůdce: Pieter Willem Botha	1989–1994 Frederik Willem de Klerk	Nástupce: funkce zanikla

[1] FW de Klerk diagnosed with cancer, undergoes treatment [online]. Dostupné online.

[death-bbc-2] FW de Klerk: South Africa's former president dies at 85. BBC News. 11 November 2021. Dostupné online [cit. 11 November 2021].

[3] LACEY, Marc. F.W. de Klerk, Last President of Apartheid South Africa, Dies at 85. The New York Times. 2021-11-11. Dostupné online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0362-4331. (anglicky)

[4] F.W. de Klerk, South African Nobel Prize winner for opening government, dies at 85. Washington Post. Dostupné online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0190-8286. (anglicky)

[5] ČTK; jhr. Zemřel poslední bělošský prezident JAR de Klerk, zasadil se o konec apartheidu. iDNES.cz [online]. 2021-11-11. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Nositelé Nobelovy ceny za mír

1901–1925	Henri Dunant / Frédéric Passy (1901) Élie Ducommun / Charles Gobat (1902) William Cremer (1903) Mezinárodní ústav pro lidská práva (1904) Bertha von Suttnerová (1905) Theodore Roosevelt (1906) Ernesto Moneta / Louis Renault (1907) Klas Arnoldson / Fredrik Bajer (1908) A. M. F. Beernaert / Paul Estournelles de Constant (1909) Stálý mezinárodní výbor míru (1910) Tobias Asser / Alfred Fried (1911) Elihu Root (1912) Henri La Fontaine (1913) Mezinárodní červený kříž (1917) Woodrow Wilson (1919) Léon Bourgeois (1920) Hjalmar Branting / Christian Lange (1921) Fridtjof Nansen (1922) Austen Chamberlain / Charles Dawes (1925)

1926–1950	Aristide Briand / Gustav Stresemann (1926) Ferdinand Buisson / Ludwig Quidde (1927) Frank B. Kellogg (1929) Nathan Söderblom (1930) Jane Addamsová / Nicholas Butler (1931) Norman Angell (1933) Arthur Henderson (1934) Carl von Ossietzky (1935) Carlos Saavedra Lamas (1936) Robert Cecil (1937) Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky (1938) Mezinárodní červený kříž (1944) Cordell Hull (1945) Emily Balch / John Mott (1946) Koncil Společnosti přátel / Komise americké společnosti přátel (1947) John Boyd Orr (1949) Ralph Bunche (1950)

1951–1975	Léon Jouhaux (1951) Albert Schweitzer (1952) George Marshall (1953) Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954) Lester B. Pearson (1957) Georges Pire (1958) Philip Noel-Baker (1959) Albert Lutuli (1960) Dag Hammarskjöld (1961) Linus Pauling (1962) Mezinárodní červený kříž (1963) Martin Luther King (1964) UNICEF (1965) René Cassin (1968) Mezinárodní organizace práce (1969) Norman Borlaug (1970) Willy Brandt (1971) Henry Kissinger / Lê Ðức Thọ (cenu odmítl) (1973) Seán MacBride / Eisaku Sató (1974) Andrej Sacharov (1975)

1976–2000	Betty Williamsová / Mairead Maguireová (1976) Amnesty International (1977) Anvar as-Sádát / Menachem Begin (1978) Matka Tereza (1979) Adolfo Pérez Esquivel (1980) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (1981) Alva Myrdalová / Alfonso García Robles (1982) Lech Wałęsa (1983) Desmond Tutu (1984) Lékaři proti jaderné válce (1985) Elie Wiesel (1986) Óscar Arias (1987) Mírové síly OSN (1988) Tändzin Gjamccho (14. dalajláma) (1989) Michail Gorbačov (1990) Aun Schan Su Ťij (1991) Rigoberta Menchú (1992) Nelson Mandela / F. W. de Klerk (1993) Jásir Arafat / Šimon Peres / Jicchak Rabin (1994) Pugwashské konference / Józef Rotblat (1995) Carlos Belo / José Ramos-Horta (1996) Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min / Jody Williams (1997) John Hume / David Trimble (1998) Lékaři bez hranic (1999) Kim Te-džung (2000)

2001–2025	Kofi Annan / Organizace spojených národů (2001) Jimmy Carter (2002) Širín Ebadiová (2003) Wangari Maathaiová (2004) Mezinárodní agentura pro atomovou energii / Muhammad Baradej (2005) Grameen Bank / Muhammad Yunus (2006) Al Gore / Mezivládní panel pro změnu klimatu (2007) Martti Ahtisaari (2008) Barack Obama (2009) Liou Siao-po (2010) Ellen Johnsonová-Sirleafová / Leymah Gboweeová / Tawakkul Karmánová (2011) Evropská unie (2012) Organizace pro zákaz chemických zbraní (2013) Kajláš Satjárthí / Malála Júsufzajová (2014) tuniský Kvartet pro národní dialog (2015) Juan Manuel Santos (2016) Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (2017) Denis Mukwege / Nadja Muradová (2018) Abiy Ahmed (2019) Světový potravinový program (2020) Dmitrij Muratov / Maria Ressaová (2021) Ales Bjaljacki / Memorial / Centrum občanských svobod (2022) Narghís Mohammadiová (2023) Nihon Hidankjó (2024)

Osobnosti roku časopisu Time

1927–1950	Charles Lindbergh (1927) Walter Chrysler (1928) Owen D. Young (1929) Mahátma Gándhí (1930) Pierre Laval (1931) Franklin Delano Roosevelt (1932) Hugh Samuel Johnson (1933) Franklin Delano Roosevelt (1934) Haile Selassie I. (1935) Wallis Simpsonová (1936) Čankajšek / Sung Mej-ling (1937) Adolf Hitler (1938) Stalin (1939) Winston Churchill (1940) Franklin Delano Roosevelt (1941) Stalin (1942) George Catlett Marshall (1943) Dwight D. Eisenhower (1944) Harry S. Truman (1945) James F. Byrnes (1946) George Catlett Marshall (1947) Harry S. Truman (1948) Winston Churchill (1949) americký voják (1950)

1951–1975	Muhammad Mosaddek (1951) Alžběta II. (1952) Konrad Adenauer (1953) John Foster Dulles (1954) Harlow Curtice (1955) maďarský bojovník za svobodu (1956) Nikita Sergejevič Chruščov (1957) Charles de Gaulle (1958) Dwight D. Eisenhower (1959) američtí vědci: George Beadle / Charles Draper / John Enders / Donald Arthur Glaser / Joshua Lederberg / Willard Libby / Linus Pauling / Edward Purcell / Isidor Rabi / Emilio Segrè / William Bradford Shockley / Edward Teller / Charles Townes / James Van Allen / Robert Woodward (1960) John Fitzgerald Kennedy (1961) papež Jan XXIII. (1962) Martin Luther King (1963) Lyndon B. Johnson (1964) William Westmoreland (1965) generace Baby boomers (1966) Lyndon B. Johnson (1967) posádka Apolla 8: William Anders / Frank Borman / Jim Lovell (1968) střední společenská třída Američanů (1969) Willy Brandt (1970) Richard Nixon (1971) Henry Kissinger / Richard Nixon (1972) John Sirica (1973) král Fajsal (1974) americké ženy: Susan Brownmillerová / Kathleen Byerlyová / Alison Cheeková / Jill Conwayová / Betty Fordová / Ella Grassová / Carla Hillsová / Barbara Jordanová / Billie Jean Kingová / Carol Suttonová / Susie Sharpová / Addie Wyattová (1975)

1976–2000	Jimmy Carter (1976) Anvar as-Sádát (1977) Teng Siao-pching (1978) Rúholláh Chomejní (1979) Ronald Reagan (1980) Lech Wałęsa (1981) počítač (1982) Ronald Reagan / Jurij Andropov (1983) Peter Ueberroth (1984) Teng Siao-pching (1985) Corazon Aquinová (1986) Michail Gorbačov (1987) ohrožená Země (1988) Michail Gorbačov (1989) George H. W. Bush (1990) Ted Turner (1991) Bill Clinton (1992) mírotvůrci: Jásir Arafat / Nelson Mandela / F. W. de Klerk / Jicchak Rabin (1993) papež Jan Pavel II. (1994) Newt Gingrich (1995) David Ho (1996) Andrew Grove (1997) Bill Clinton / Ken Starr (1998) Jeff Bezos (1999) George W. Bush (2000)

2001–dosud	Rudolph Giuliani (2001) whistlebloweři: Cynthia Cooperová / Coleen Rowleyová / Sherron Watkinsová (2002) americký voják (2003) George W. Bush (2004) dobří Samaritáni: Bono / Bill Gates / Melinda Gatesová (2005) ty (2006) Vladimir Putin (2007) Barack Obama (2008) Ben Bernanke (2009) Mark Zuckerberg (2010) protestující (2011) Barack Obama (2012) papež František (2013) bojovníci proti ebole: Jerry Brown / Kent Brantly / Ella Watsonová-Strykerová / Foday Gollah / Salome Karwahová (2014) Angela Merkelová (2015) Donald Trump (2016) ti, kteří prolomili mlčení (2017) ochránci: Džamál Chášukdží / Maria Ressaová / Wa Lone / Ťjo Sou U / zaměstnanci The Capital (2018) Greta Thunbergová (2019) Joe Biden / Kamala Harrisová (2020) Elon Musk (2021) Volodymyr Zelenskyj / duch Ukrajiny (2022) Taylor Swift (2023)