Přeskočit na obsah

Volodymyr Zelenskyj

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volodymyr Zelenskyj
6. prezident Ukrajiny
Úřadující
Ve funkci od:
20. května 2019
Předseda vládyVolodymyr Hrojsman
Oleksij Hončaruk
Denys Šmyhal
PředchůdcePetro Porošenko
Stranická příslušnost
ČlenstvíSlužebník lidu (od 2018)
Narození25. ledna 1978 (46 let)
Kryvyj Rih
Národnostukrajinská
ChoťOlena Volodymyrivna Zelenská (od 2003)
RodičeOlexandr Semenovyč Zelenskyj a Rymma Volodymyrivna Zelenská
Dětidcera Oleksandra a syn Kyryl
SídloKyjev
Alma materKryvorižský ekonomický institut (1995–2000)
Kyjevská národní ekonomická univerzita Vadyma Hetmana
Profesepolitik, komik, moderátor, filmový producent, scenárista, herec, televizní producent, televizní moderátor, bavič, zpěvák, humorista, filmař, světský, hráč v KVN, voják a imitátor
Oceněníčestný diplom ukrajinské vlády (2003)
Profile in Courage Award (2022)
Osobnost roku časopisu Time (2022)
Osoba roku Financial Times (2022)
Řád bílého lva 1. třídy (2022)
… více na Wikidatech
PodpisVolodymyr Zelenskyj, podpis
Webová stránkapresident.gov.ua
CommonsВолодимир Зеленський
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj (ukrajinsky Володи́мир Олекса́ндрович Зеле́нський, * 25. ledna 1978, Kryvyj Rih) je ukrajinský politik, od května 2019 prezident Ukrajiny poté, co ve druhém kole dubnových voleb porazil úřadujícího prezidenta Petra Porošenka.

Před vstupem do politiky působil jako herec, scenárista, televizní moderátor a ředitel produkčního studia Kvartal 95.

Osobní život a umělecká dráha

Volodymyr Zelenskyj se narodil v roce 1978 do rusky mluvící židovské rodiny v ukrajinském městě Kryvyj Rih v tehdejším Sovětském svazu.[1][2] Jeho otec Olexandr Zelenskyj je profesorem kybernetiky, matka je inženýrka. Volodymyr Zelenskyj vystudoval právo na Kyjevské národní ekonomické univerzitě, ale nikdy v této oblasti profesionálně nepůsobil.[3] Jeho dědeček Semjon Zelenskyj sloužil během druhé světové války jako pěšák v Rudé armádě a nakonec dosáhl hodnosti plukovníka.[4] Semjonův otec a jeho tři bratři, kteří narukovali do Rudé armády, zahynuli během války.[5] V březnu 2022 Zelenskyj řekl, že jeho židovští praprarodiče byli zabiti poté, co němečtí vojáci vypálili jejich vesnici při jednom z masakrů během holokaustu.[6]

Zelenskyj v Praze v roce 2009

V sedmnácti letech se poprvé účastnil televizní humoristické soutěže KVN populární v zemích bývalého Sovětského svazu. V roce 1997 v soutěži KVN zvítězil. Ve stejném roce založil skupinu Kvartal 95, se kterou v letech 1998 až 2003 pokračoval v nejvyšších kolech KVN. Skupina během tohoto období vystupovala v dalších postsovětských zemích, přičemž měla základnu v Moskvě. V roce 2003 začal Kvartal 95 produkovat televizní pořady pro ukrajinskou televizi 1+1, později pro televizi Inter.[7]

Známějším se stal na Ukrajině díky své účasti v pořadu Tanec s hvězdami (Танці з зірками, 2006). Poté hrál v ruskojazyčném filmu Láska ve velkém městě (Любовь в большом городе, 2009) a v jeho dvou pokračováních, dále ve filmu Služební román – Náš čas (Служебный роман – Наше время, 2011), v rusko-ukrajinském filmu Rževskij proti Napoleonovi (Ржевский против Наполеона, 2012) a ve filmové trilogii 8 prvních schůzek (8 первых свиданий, 2012).[8]

V prezidentské volební kampani Zelenskyj podpořil hnutí Euromajdan a hovořil před jeho účastníky, finančně také podpořil ukrajinskou armádu bojující na Donbasu[9] (sám se však v letech 2014 a 2015 vyhýbal mobilizaci[10]). V srpnu 2014 se dostal do střetu s ukrajinským ministerstvem kultury, když kritizoval zákaz vystupování ruských umělců na ukrajinské půdě.[11]

Roku 2015 hrál v populárním komediálním seriálu Sluha národa (Слуга народу)[12] fiktivního ukrajinského prezidenta Vasilije Holoborodka. V seriálu ztvárnil mladého středoškolského učitele dějepisu, který vyhrál prezidentské volby poté, co se rozšířilo virální video kritizující zkorumpovanou ukrajinskou vládu.[13][14] Politická strana Služebník lidu, za kterou v roce 2019 kandidoval v prezidentských volbách, byla pojmenována podle tohoto seriálu.[15][16]

Rodnou řečí Zelenského je ruština, plynně mluví také ukrajinsky[17] a hovoří anglicky.[18][19]

Politická kariéra

Prezidentská kandidatura

Na Silvestra 2018 oznámil Zelenskyj svou kandidaturu v ukrajinských prezidentských volbách v březnu 2019 a začátkem února jej předvolební průzkumy považovaly za jednoho z favoritů. V prvním kole voleb získal největší počet hlasů z 39 kandidátů a společně s úřadujícím prezidentem Petrem Porošenkem postoupil do druhého kola prezidentské volby.

Zelenskyj byl jako kandidát strany Služebník lidu považován za antisystémového kandidáta, vystupujícího především proti všudypřítomné korupci.[20] Hlásil se k podpoře členství Ukrajiny v EU i v NATO, ale o obojím by podle něj měli Ukrajinci rozhodnout formou referenda.[21] V případě svého zvolení měl v úmyslu snažit se ukončit probíhající konflikt v Donbasu jednáním s Ruskem a nevylučoval ani uspořádání referenda o této záležitosti.[22] Podle jeho tehdejšího vyjádření existovaly dvě cesty pro návrat Donbasu pod kontrolu Kyjeva: První zahrnovala rozsáhlou informační válku, kterou by vyhrála ukrajinská strana, přičemž obyvatelé Donbasu by si uvědomili, že jsou Ukrajinci. Druhou cestou podle něj bylo ukázat obyvatelům konfliktních regionů, že je země stále považuje za své občany: „Měli bychom jim platit důchody. Ano, je to velká ztráta pro rozpočet země, ale Luhansk a Doněck jsou také součástí naší země“.[23] Navrácení Krymu pod ukrajinskou kontrolu naopak označil za nereálné, jedině snad až po změně režimu v Rusku.[23] Jako rodák z Kryvého Rihu na jihovýchodě Ukrajiny, kde žije silná ruskojazyčná menšina, hovoří Zelenskyj od narození rusky a, na rozdíl od dalších dvou favorizovaných kandidátů – Petra Porošenka a Julie Tymošenkové – zastával ve volební kampani vůči ruskojazyčné menšině na Ukrajině vstřícnější postoj.[24]

V prvním kole voleb dne 31. března získal více než 30 % hlasů a z prvního místa postoupil – spolu s Petrem Porošenkem – do druhého kola voleb, které se konalo 21. dubna 2019. To přineslo podle očekávání vítězství Zelenského. Při volební účasti, která se pohybovala kolem 58 %, získal vítězný kandidát podle průzkumů provedených u volebních uren 74 % hlasů voličů, zatímco na dosavadního prezidenta Porošenka připadlo 26 % hlasů.[25]

Prezident Ukrajiny

Po sečtení hlasů ve volbách se Zelenskyj stal zvoleným prezidentem. Ihned po zvolení vyvolal kontroverzi, když nabídl všem Rusům ukrajinské občanství, čímž reagoval na ruského prezidenta Vladimira Putina, který dříve nabídl občanství Ruské federace Ukrajincům výměnou za slib věrnosti Rusku.[26] Také se dožadoval přesunutí data své inaugurace na 19. května z původního 28. května. Kritici tvrdili, že o posun data žádá, aby mohl rozpustit parlament. To se pak i skutečně stalo a den po nastoupení do úřadu, 20. května 2019, podal premiér Volodymyr Hrojsman na nátlak Zelenského demisi. Rozpuštění parlamentu odůvodnil Zelenskyj tím, že jeho strana v něm nemá zastoupení a tudíž by nebyl schopný prosazovat změny, které chce uskutečnit.[27][28]

Zelenskyj a americký prezident Donald Trump v New Yorku 25. září 2019

Soukromý život

S manželkou Olenou Zelenskou má dceru Oleksandru a syna Kyryla.

Majetek

Podle informací zveřejněných v říjnu 2021 Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů v rámci projektu Pandora Papers vytvořil spolu s partnery ze společnosti Kvartal 95 síť offshorových firem, které tuto společnost ovládaly. Spolu se svou manželkou vlastnili společnost Film Heritage registrovanou v Belize. Během prezidentské volební kampaně v roce 2019 celou společnost převedl na svoji manželku a společnost také prodala své nejcennější aktivum, podíl ve společnosti Maltex Multicapital, tato však má i nadále společnosti Film Heritage vyplácet dividendy.[29][30] Aféra Pandora Papers odhalila nelegální aktivity Zelenského, při nichž se snažil vyhnout placení daní z několika desítek milionů dolarů, které on a jeho společnosti obdržely od kontroverzního oligarchy Igora Kolomojského (už tyto peníze mají pocházet z trestné činnosti),[31] I toto stálo za pádem jeho preferencí na pouhých 11% a za předpověďmi jeho brzkého politického pádu v období před ruskou invazí. "Odkloněné" peníze investoval do nemovitostí, jmenovitě se hovoří o Londýnu. Portfolio jeho nemovitostí je však širší, hodně investoval i v Rusku, rovněž zde docházelo ke značně pochybným nákupům se záhadným pozadím.[32] Nemovitý majetek držel v Rusku a to i např. na Krymu minimálně do jara 2023.[33] Premiéře filmu[31] agentury Slidstvo.info o Zelenského offshorových aktivitách, která proběhla v budově kyjevské opery ještě před oficiální publikací materiálů Pandora Papers, se prý úřady snažily zabránit s tím, že nejde proud,[34] sám Zelenskyj na dotazy k reportáži odmítl reagovat. Musel by totiž vysvětlovat svoji kritiku aktivit jiných politiků a podnikatelů v daňových rájích. Kritiku, která ho vynesla k moci v době, kdy sám jejich služeb už dávno (od roku 2012, v Belize, na Britských Panenských ostrovech, aj.) využíval.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolodymyr Selenskyj na německé Wikipedii.

  1. ↑ Prezident Zelenskyj jako makabejský hrdina : Dingir, 2. 3. 2022
  2. ↑ Корреспондент: Как живут украинские евреи(rusky)
  3. ↑ Зеленський заявив про рішення йти у президенти (відео)
  4. ↑ Отбил 4 атаки и уничтожил врага: чем прославился дедушка Зеленского во Второй мировой войне [online]. 9 May 2019 [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 July 2020. 
  5. ↑ CRAMER, Philissa. 18 things to know about Jewish defender of Ukrainian democracy Volodymyr Zelensky [online]. 2 March 2022 [cit. 2022-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 March 2022. 
  6. ↑ CRAMER, Philissa. Zelensky offers insight into family history, igniting debate over Ukrainian Holocaust memory. Ynetnews. 23 March 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 March 2022. (anglicky) 
  7. ↑ Зеленский Владимир(rusky)
  8. ↑ Vladimir Zelenskij [online]. Čsfd.cz [cit. 2019-04-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ukrajina se připravuje na prezidentské volby. Porošenka a Tymošenkovou zatím poráží komik. ČT24 [online]. 2019-02-05. Dostupné online. 
  10. ↑ Зеленський чотири рази "відкосив" від армії — Міноборони. www.ukrinform.ua [online]. 2019-04-13 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. ↑ Zelensky intended to demand the resignation of the Ministry of Culture. Sevas.com (9. srpna 2014)
  12. ↑ Volodomyr Zelenskyj: Role, která se stala realitou. TV Nova [online]. 2022-03-29 [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Forrest Ihorovič Gumpenko. V ukrajinských volbách jde výhradně o peníze. Euro.cz [online]. 2019-03-16 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Sluha narodu / Sluga naroda (TV seriál) (2015). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  15. ↑ SOUKUP, Ondřej. Favorit na prezidenta Ukrajiny? Komik, jehož program tvoří komentáře na Facebooku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-03-02 [cit. 2019-2-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ pet. Ukrajina se připravuje na prezidentské volby. Porošenka a Tymošenkovou zatím poráží komik. Česká televize [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-2-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ Leonid Bershidsky. This Comedy Star Wants to Be Ukraine’s Donald Trump. Bloomberg. 10. leden 2019.
  18. ↑ Кандидат Зеленський. Якою мовою думає, до якої церкви ходить, якої звички хоче позбутися. glavcom.ua [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  19. ↑ JONAH FISHER. Volodymyr Zelenskiy BBC interview. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  20. ↑ Ukrajina v bodě zvratu? Favorit prezidentských voleb se chce dohodnout s Putinem. Info.cz [online]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volodymyr Zelenskyj: Ukrajinské prezidentské volby favorizují komika. Reflex.cz [online]. Dostupné online. 
  22. ↑ Зеленський про війну на Донбасі: Хоч з чортом лисим готовий домовитися. Українська правда [online]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b UAWire - Front-runner in Ukraine’s election race names condition for returning Crimea. Uawire.org [online]. Dostupné online. 
  24. ↑ UPCOMING ELECTIONS AND UKRAINIAN ‘ULTRA-NATIONALISM’. The California Review [online]. 2019-03-28 [cit. 2019-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29. 
  25. ↑ Zelenskyj se podle průzkumů stává novým ukrajinským prezidentem, Porošenko uznal porážku. Lidovky.cz, [1], 21. dubna 2019, aktualizováno 19:39 hod.
  26. ↑ Zelenskyj reaguje na Putina, nabídl občanství všem Rusům. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  27. ↑ Ukrajinu štěpí prezidentská inaugurace. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  28. ↑ Zelenskyj rozpustil parlament a vypsal volby na červenec. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  29. ↑ Prezident Ukrajiny v Pandora Papers [online]. 2021-10-18 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. 
  30. ↑ Novináři informovali o transakcích politiků. Jsou mezi nimi králové i premiéři. iDNES.cz [online]. 2021-10-03 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b «ОФШОР 95»: ТАЄМНИЦІ БІЗНЕСУ ПРЕЗИДЕНТА ЗЕЛЕНСЬКОГО. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  32. ↑ ČTK. Manželce Zelenského se podařila skvělá koupě: Byt na Krymu si od oligarchy pořídila za poloviční cenu. Blesk.cz [online]. 2019-05-02 [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. 
  33. ↑ Ruská okupační správa zkonfiskovala Zelenskému byt na Krymu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. 
  34. ↑ Zelenskyj a Pandora Papers: císař je nahý. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Prezidenti Ukrajiny
Leonid Kravčuk (1991–1994) • Leonid Kučma (1994–2005) • Viktor Juščenko (2005–2010) • Viktor Janukovyč (2010–2014) • Oleksandr Turčynov (2014) • Petro Porošenko (2014–2019) • Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
 Prezidentská standarta
Osobnosti roku časopisu Time
1927–1950
1951–1975
1976–2000
2001–dosud
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volodymyr_Zelenskyj&oldid=24324308“